Řím - Pokud Írán bude dodržovat ustanovení sjednaná o víkendu v Ženevě, nebude už žádný důvod k vybudování amerického protiraketového štítu v Evropě. Řekl to ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov. Americký protiraketový štít, který má evropské spojence USA ochránit před hrozbou íránských raket, je dlouhodobě předmětem sporu mezi Washingtonem a Moskvou.
Dohoda o omezení íránského jaderného programu výměnou za zmírnění sankcí, která má platit šest měsíců, se íránského raketového potenciálu nijak netýká. Omezuje ale íránské kapacity na obohacování uranu nezbytného k výrobě jaderných náloží, které by mohly íránské rakety nést. Írán ovšem v dohledné době podle expertů nebude mít technickou schopnost vytvořit takovou nálož, jakou by mohly balistické rakety dopravit k cíli.
Ženeva nakročila dobrým směrem. Ale vyhráno rozhodně není
Zachránit svět před íránskou jadernou zbraní ale dokáže až finální dohoda. Ta ale zatím jasné obrysy nemá. Její důsledky by přitom mohly být obrovské. Americké základny v Kuvajtu a Kataru i letadlové lodě v Perském zálivu by přišly o svůj největší úkol - sledovat jadernou hrozbu z Teheránu.
A stejně tak by byl zbytečný plánovaný protiraketový deštník v Evropě, který je Rusku dlouhodobě trnem v oku.
- „Pokud se íránská ujednání podaří realizovat, odpadne příčina, kterou (USA) uvádějí jako důvod pro vytvoření protiraketového systému v Evropě,“ konstatoval Lavrov.
Washington chce v rámci protiraketového štítu rozmístit obranné systémy na území řady spojenců v NATO, mimo jiné v Rumunsku, Portugalsku či Polsku. Moskva proti plánům Pentagonu protestuje a tvrdí, že systém nejen brání Evropu před hypotetickým íránským útokem, ale zároveň omezuje i odstrašující sílu jaderného potenciálu Ruska.
Podle představitelů USA není protiraketový štít namířen proti Rusku. Diplomatická jednání, která mají spor vyřešit, zatím ale nevedla k žádným výsledkům. Zatímco státy NATO jsou ochotny sdílet s Moskvou v omezené míře některá obranná data, Moskva požaduje přímý operační podíl na řízení systému.
Hague varoval Izrael, aby neohrozil dohodu
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu označil dohodu za historickou chybu a vyslal do Spojených států svého bezpečnostního poradce, aby tam o ní jednal. Nespokojená je i Saúdská Arábie a arabské země v Perském zálivu.
Britský ministr zahraničí William Hague už Izrael upozornil, že by neměl podnikat žádné kroky, které by dohodu ohrozily. Zdůraznil, že je potřeba se snažit pochopit odpůrce dohody, ale současně vyzval Izrael a další země, aby proti ní nic nepodnikaly. „Chtěli bychom odradit každého na světě, včetně Izraele, od jakýchkoli kroků, jež by tuto dohodu ohrozily. Každému, koho se to týká, to dáme jasně najevo,“ řekl Hague.
Podle něj by mohlo být celkové dohody o íránském jaderném programu dosaženo do roka. Současně varoval Teherán, že pokud se nebude dosažené úmluvy držet, hospodářské sankce opět rychle v plné míře vstoupí v platnost.
