Euroúředníci stávkovali, i přes krizi chtějí vyšší platy

Brusel – Úředníci v Bruselu stávkují za zvýšení platů. Každoroční navýšení mezd jim zaručují platné unijní normy, stávku vyhlásily odbory z Evropské rady. Proti zvýšení už tak vysokých platů úředníků v době hospodářské krize jsou některé členské země, včetně České republiky a Slovenska, jejich souhlas je ke zvýšení nezbytný. Kritici mimo jiné namítají, že je třeba brát v úvahu, že EU nyní prochází nejhorší ekonomickou krizí ve své historii.

Základní plat euroúředníků bez nejrůznějších příplatků či náhrad se pohybuje přibližně od 2560 do 17 700 eur měsíčně podle zastávané pozice (66 000 až 456 000 korun). V institucích EU pracuje kolem 38.000 lidí. Za vyhlášením stávky stojí odbory z Rady EU, v níž pracuje několik tisíc z nich. Pro Radu EU pracují lidi nejrůznějších profesí i vzdělání, od právníků, ekonomů či expertů na zahraniční politiku až po technický personál zajišťující chod budovy.

Úředníci stávkovali od devíti do dvanácti hodin, stávkovali především zaměstnanci Rady Evropské unie. Chtějí navýšení platů o 3,7 procenta v rámci každoroční revize. Platy úředníků se totiž zvyšují podle předepsaných pravidel podle toho, jak stoupají nebo klesají platy státních úředníků v osmi vybraných zemích EU a také podle toho, jak se v Bruselu mění náklady na bydlení. Problém je v tom, že ten letošní propočet vychází ještě ze statistik před krizí. To vzbuzuje u členských zemí odpor ke zvyšování mezd.

Zástupci odborů dnes ale podotkli, že pokud se státy nerozhodnou zvýšení „odklepnout“, obrátí se na evropskou justici. Se zvýšením totiž počítají platné unijní normy. „Pokud to neudělají, poruší právo a půjdeme k soudnímu dvoru,“ dodal na adresu členských zemí, přičemž nevyloučil ani možné opakování stávky.

My jsme krizi nezavinili, hájí se úředníci

Jeden z českých zaměstnanců Rady EU Marek Mikula novinářům řekl, že stávkující chtějí jen to, aby se dodržely sliby, které jim byly dány. „Zejména bankéři už se chlubí letos tím, jak se jim budou navyšovat platy a jak budou zase rekordní bonusy, a byli to tito lidé, kteří zavinili tuto krizi. A proč my bychom měli platit za chyby těchto lidí?“ reagoval na výtku kritiků namítající, že kvůli současné krizi není na místě žádat navýšení platů. „Všichni si budou muset utahovat opasky a tady se tito lidé budou zase smát,“ podotkl.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Protesty v Íránu mají přes pět set obětí, Izrael je ve stavu pohotovosti

Násilnosti provázející celonárodní protesty proti íránskému režimu si doposud vyžádaly 538 mrtvých a více než 10 600 lidí je zadrženo, uvedla podle Reuters organizace Human Rights Activists News Agency (HRANA), která sídlí ve Spojených státech. Podle nevládní organizace Iran Human Rights (IHR) však obětí může být i přes dva tisíce. Kvůli možnému americkému zásahu v zemi je Izrael ve stavu vysoké pohotovosti. Americký prezident Donald Trump se v úterý setká se svými hlavními poradci, aby projednali další postup vůči Íránu, píše Reuters. Írán varuje USA před odvetou.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Demonstrace proti íránskému režimu se konaly i v Evropě

Demonstrace na podporu protirežimně naladěných Íránců se v neděli konaly v Londýně, Paříži či Istanbulu, zatímco v samotném Íránu pokračovaly násilně potlačované celostátní protesty proti teokratickému režimu. Za poslední dva týdny při nich bylo v Íránu zabito nejméně 538 lidí, uvedla nevládní organizace Human Rights Activists News Agency (HRANA). V evropských metropolích byly demonstrace poklidnější a často se jich účastnili místní Íránci, kteří požadovali konec islámské republiky, vyplývá ze zpravodajství tiskových agentur.
před 2 hhodinami

Británie vyvine pro Ukrajinu raketu s dlouhým doletem

Británie pro Ukrajinu vyvine nový balistický raketový systém, který napadené zemi umožní lépe se bránit útokům z Ruska. Oznámila to v neděli britská vláda. Střely budou schopny nést hlavice s hmotností dvě stě kilogramů a budou mít dolet přes pět set kilometrů. Vláda už v rámci projektu nazvaného Nightfall vyhlásila soutěž na vývoj systému.
před 4 hhodinami

Čína přitvrzuje vůči Japonsku, opatření se dotkla i turismu

Čína omezuje vývoz vzácných zemin a magnetů do Japonska. Vyostřuje tím politický spor s Tokiem. Opatření míří na široké spektrum japonských firem. Peking tvrdí, že tím trestá Japonsko za výroky jeho premiérky Sanae Takaičiové o Tchaj-wanu. Ta naznačila možné zapojení do případného konfliktu. Mezi trestnými opatřeními je také omezení turistických výměn.
před 4 hhodinami

Po tragickém požáru restaurace v Mostě přišly kontroly. Hasiči prověřují řadu kritérií

Lidé si připomínají rok od tragického požáru v restauraci U Kojota v Mostě. Na místě tehdy zemřelo šest lidí, jedna žena pak podlehla zraněním po dvou dnech. Jde o šestý nejtragičtější případ tohoto druhu od roku 1990. Po neštěstí následovaly série kontrol v několika podnicích. Probíhat budou také ve Švýcarsku, kde si požár baru v lyžařském středisku Crans-Montana vyžádal na šedesát životů.
před 5 hhodinami

Izraelská armáda udeřila na jihu Libanonu. Předtím prý vyzvala k evakuaci

Izraelská armáda udeřila na jihu Libanonu na cíle, které jsou dle ní spojené s teroristickým hnutím Hizballáh. Uvedla to místní tisková agentura ANI. Před útokem vyzvala izraelská armáda obyvatele oblasti, aby se evakuovali, podotkla agentura AFP.
před 5 hhodinami

Trump vyzval Kubu k dohodě s USA. Pohrozil koncem dodávek ropy

Kuba by měla co nejdříve uzavřít dohodu se Spojenými státy, napsal v neděli americký prezident Donald Trump na své síti Truth Social. K příspěvku dodal varování, že ostrovní stát napříště už nebude dostávat žádnou ropu ani peníze od Venezuely. Proti jeho výrokům se ohradil kubánský ministr zahraničí Bruno Rodríguez. Trump mimoto sdílel i příspěvek, v němž tvrdí, že příštím prezidentem Kuby se má stát současný šéf americké diplomacie Marco Rubio.
před 9 hhodinami

Ruské údery na Doněckou oblast nepřežili čtyři lidé

Ruské útoky na Doněckou oblast za posledních 24 hodin zabily čtyři místní obyvatele, dalších deset zranily. Kyjev pak po ruských nočních úderech hlásí několik zraněných civilistů a také poškození kritické infrastruktury. Ruské úřady tvrdí, že při nočním útoku na město Voroněž na jihozápadě země zemřela jedna žena a další tři lidé utrpěli zranění. Z útoku bez důkazů obvinila Moskva Ukrajinu. Ta přiznala úder na ruskou vrtnou plošinu v Kaspickém moři.
před 12 hhodinami
Načítání...