Evropský parlament potvrdil vznik společné evropské pohraniční a pobřežní stráže. Stráž, ustavená na základě nynější evropské agentury Frontex, má pomoci zefektivnit ochranu vnější unijní hranice. Cílem EU je, aby nová agentura, která má mít 1500 příslušníků, mohla začít pracovat před koncem letošního roku.
Velkou většinou europoslanců schválené nařízení definuje pravomoci nově vznikající pobřežní a pohraniční stráže a posiluje možnosti ostrahy hranic Unie pro případy nelegálního překračování, pašování či obchodování s lidmi.
Jak připomněli ve společném prohlášení místopředseda Evropské komise Frans Timmermans a eurokomisař pro vnitro Dimitris Avramopulos, bude moci stráž zasahovat ve výjimečných případech, kdy členská země EU nebude sama zvládat situaci na vnější hranici.
K dispozici má nově být „zásobárna“ zdrojů a odborníků, jež nabídnou státy Unie. V tomto rezervním týmu má být pro případ potřeby nejméně 1500 lidí, kteří mají být na žádost postižené země uvolněni z ostatních států do pěti pracovních dnů.
Vyslání týmů také může členským zemím navrhnout Evropská komise v případě, že by migrační tlak ohrožoval fungování schengenského prostoru.
„V okamžiku, kdy členský stát EU nezvládá nepřiměřený tlak migrantů na své vnější hranici a bude ohroženo fungování schengenského prostoru, nastupuje jako posila tým pohraniční či pobřežní stráže,“ vysvětlil zamýšlený postup český europoslanec Jaromír Štětina, místopředseda podvýboru EP pro obranu a bezpečnost.
Stát musí s nasazením stráže souhlasit
Ochrana vlastních hranic je výsostným právem každé členské země EU a nařízení nakonec neobsahuje zvažovanou možnost zásahu evropské stráže i proti vůli dotčeného státu. Ostatní členové EU však budou moci v případě, že určitý stát odmítne s novou agenturou spolupracovat, rozhodnout o dočasném zavedení kontrol na jeho hranicích - tedy o vyloučení ze schengenského prostoru volného pohybu.
Dalším úkolem agentury má být spolupráce při navracení těch osob, které nemají v EU právo na azyl, zpět do třetích zemí.
S plánem přišla Evropská komise loni v prosinci. Summit EU rozhodl, že návrh musí být státy Unie odsouhlasen ještě v první polovině letošního roku, tedy za nizozemského předsednictví EU. Členské země s kompromisním textem návrhu o pobřežní stráži souhlasily na konci června. Po rozhodnutí europarlamentu je ještě třeba hlasování o určitých právních a jazykových parametrech návrhu a poté definitivní formální potvrzení státy Unie.
Reakce českých europoslanců na vznik společné stráže:
Jan Zahradil (ODS): „Rád bych věděl, jak budou pohraniční jednotky financovány. Na papíře to vypadá hezky, ale když se podíváme do evropského rozpočtu, zjistíme, že tam mnoho peněz na tyto nákladné operace není.“
Pavel Poc (ČSSD): „Žádná evropská pohraniční stráž v zásadě nevzniká. Je to ubohých tisíc lidí, kteří mají být ustanoveni pro tyto činnosti do roku 2020. Členské státy by měly urychleně souhlasit s tím, že by se měly tyto činnosti posílit.“
Jaromír Štetina (nestr. za TOP 09): „Slibuji si od evropské pohraniční a pobřežní stráže další krok k záchraně Schengenu. Je to největší výdobytek, kterého jsme dosáhli. To, že 1500 mužů, kteří jednotlivým zemím nezvládajícím ochranu svých hranic, budou moci pomoci, je strašně důležité.“
Pavel Telička (nestr. za ANO): „Stráž měla být schválena už dávno. Vidíme tady nepřipravenost, absenci vůle jednotlivých členských států. Aby to mohlo fungovat, potřebujeme mít zajištěnou vnější hranici. K tomu nebudeme potřebovat jen to, co už je rozhodnuto. Budeme potřebovat dostatečné kapacity, včetně vojenských. Ta čísla budeme muset posunout jinam, než v tuto chvíli jsou.“
