Europarlament k brexitu: Prioritami jsou práva občanů EU i Britů

Nahrávám video
Zpravodaj ČT Vostal: Debata v EP byla bouřlivá
Zdroj: ČT24

Během výstupových jednání Evropské unie s Británií a v následné dohodě o odluce je klíčové zaručit rovná práva všech občanů EU a také Britů. Ve společném usnesení se na tom shodl Evropský parlament, který v závěru jednání o takzvaném brexitu bude veškeré dohody a ujednání potvrzovat. Brexit bude jedním z témat dnešního Interview ČT24 v 18:28 s Vladimírem Špidlou.

Usnesení, za kterým stáli socialisté, liberálové, lidovci i zelení, podpořila drtivá většina poslanců, ruku pro něj zvedlo 516 zákonodárců. Proti jich bylo 133, zdrželo se padesát poslanců.

EP trvá na čtyřech svobodách

Europoslanci stejně jako vrcholní představitelé EU trvají na tom, že budoucnost britského členství na unijním trhu je neoddělitelně svázána se čtyřmi unijními svobodami, tedy volným pohybem osob, zboží, služeb a kapitálu.

Londýn se však staví proti volnému pohybu osob, neboť chce převzít plnou kontrolu nad svými hranicemi. Europarlament rovněž připomněl, že Británie bude muset do unijního rozpočtu odvést všechny peníze, které v minulosti přislíbila.

  • Schvalování usnesení doprovázela bouřlivá debata:
  • „Chováte se jako mafie. Myslíte si, že jsme rukojmí. Nejsme. Můžeme svobodně odejít,“ řekl britský nacionalistický europoslanec Nigel Farage (UKIP). 
  • „Tvrdit, že Evropský parlament se chová jako mafie, je nepřijatelné,“ oponoval italský předseda Evropského parlamentu Antonio Tajani. 
  • „Rozumím, že různé národy jsou citlivé na různé věci. Měním to na gangstery,“ reagoval Farage.
  • „V těchto jednáních nejde jen o dohody a paragrafy, už vůbec ne o diplomatický ping pong nebo mezivládní šarvátky. Jde tu o životy milionů lidí,“ uvedl předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker.

Pokud jde o časový sled jednání, je Evropský parlament v případě významného pokroku v otázce budoucí dohody o vystoupení ochoten začít vyjednávat rovněž o případných přechodných opatřeních, budoucí vzájemné vztahy však mohou být dohodnuty až po odchodu Británie z Unie.

Evropský parlament ve společném prohlášení vzal na vědomí oficiální krok britské vlády, která předsedovi Evropské rady Donaldu Tuskovi oznámila záměr opustit Evropskou unii, a vyzval k co nejrychlejšímu zahájení výstupových rozhovorů.

Europoslanci také chtějí, aby dohoda o vystoupení a veškerá případná ustanovení vstoupily v platnost v dostatečném předstihu před volbami do Evropského parlamentu. Ty jsou plánovány na květen 2019.

Evropští zákonodárci v této souvislosti připomněli, že dohoda o vystoupení stejně jako dohoda o budoucích vztazích mezi EU a Británií mohou být sjednány pouze se souhlasem Evropského parlamentu, který se ale přímo jednání účastnit nebude. Z tohoto důvodu proto nyní poslanci stanovili své klíčové zájmy.

Usnesení předpokládá, že výstupová jednání budou transparentní, zároveň ale upozorňuje na to, že Británie by jednala proti unijnímu právu, kdyby ještě před svým vystoupením zahájila diskuse o obchodních dohodách se třetími zeměmi. Spojené království totiž bude mít unijní práva a povinnosti do doby, než dohoda o vystoupení vstoupí v platnost.

Za klíčovou europoslanci považují otázku práv občanů ostatních 27 unijních zemí žijících v Británii a také Britů žijících v Unii, pro které žádají spravedlivé zacházení a uplatňování zásad rovnosti a nediskriminace.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Írán by měl vést někdo zevnitř, rozhodne se po válce, řekl Trump

Nejlepší možností pro vedení Íránu by byl někdo zevnitř, rozhodnutí ale přijde, až Spojené státy a Izrael dokončí vojenské údery. Při úterním setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem to řekl americký prezident Donald Trump. Při útocích, které začaly v sobotu, se podařilo zlikvidovat téměř všechny vojenské cíle, zdůraznil Trump. Německo má podle Merze na válku v Íránu stejný pohled jako USA. Dodal, že tamní režim je nutné odstranit. Trump zároveň kritizoval Madrid a Londýn za přístup k operacím na Blízkém východě.
17:49Aktualizovánopřed 23 mminutami

Problémem útoku na Írán je nejasný cíl, řekl pro ČT generál Hodges

Zásadním problémem současné americko-izraelské operace proti Íránu je podle generála Bena Hodgese, který dříve velel americkým jednotkám v Evropě, fakt, že nikdo jasně nepopsal její cíle.
před 26 mminutami

VideoZmaření jaderných snah, či změna režimu? Cíl operace proti Íránu není zřejmý

Seznam možných důvodů pro aktuální americko-izraelské údery na Írán je dlouhý – od jaderného programu Teheránu, přes balistické zbraně až po „export“ terorismu či snahu o změnu režimu. Načasování a zamýšlený cíl operace ale zůstávají dál nejasné. Hlavním spouštěčem je podle všeho snaha zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně, což USA a Izrael deklarují přes dvě dekády. Po nepokojích v Íránu z přelomu loňského a letošního roku se na chvíli mohlo zdát, že primárním důvodem k zásahu může být brutalita, s níž blízkovýchodní režim zakročil proti demonstrantům. Hrozby prezidenta USA Donalda Trumpa směrem do Teheránu sice toto téma konkrétně zmiňovaly, tehdy ale ještě šéf Bílého domu nezasáhl.
před 1 hhodinou

Armádní speciál přepravil do Prahy Čechy z Jordánska

V Praze přistál v úterý večer první armádní repatriační let s Čechy, kteří uvázli v Jordánsku kvůli úderům na Blízkém východě. Tento menší z armádních airbusů má kapacitu čtyřicet míst. Do tuzemska již dříve během dne přiletěla z oblastí ohrožených konfliktem na Blízkém východě dvě letadla Smartwings s celkem čtyřmi stovkami lidí. Jedno z ománského města Salála, druhé z Maskatu také v Ománu. Slovensko v úterý vpodvečer dvěma evakuačními letadly dopravilo do Bratislavy z Jordánska více než sto lidí, mezi nimiž byli i tři Češi.
02:15Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Útok na Írán porušil mezinárodní právo, odpovědnost ale nese Teherán, řekl Macron

Francouzský prezident Emmanuel Macron míní, že útok USA a Izraele na Írán je mimo rámec mezinárodního práva, primární odpovědnost za situaci ale nese Írán. Řekl to v úterý v projevu o situaci na Blízkém východě. Francouzský prezident v něm také oznámil, že nařídil přesun letadlové lodi s jaderným pohonem Charles de Gaulle do Středozemního moře, aby zajistila bezpečnost spojenců Francie v oblasti.
20:57Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Ceny plynu a ropy po prudkém růstu mírně klesly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě v úterý prudce zvyšovala. Z pondělních zhruba 32 eur za megawatthodinu (MWh) se kolem poledne dostala přes 62 eur, později nastal pokles. Po 19. hodině se pohybovala nad 53 eury, růst oproti pondělí tedy činil přibližně 23 procent. K vzestupu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu rostly též ceny ropy. Brent po poledni překročil hodnotu 85 dolarů za barel, nejvyšší od roku 2024. Po 19. hodině to bylo přes 82 dolarů, tedy vzestup o 5,5 procenta.
09:46Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Vůdce Íránu zvolí znalci, šanci mají i příbuzní ajatolláhů

Írán vede po smrti nejvyššího duchovního vůdce Alího Chameneího přechodná rada. Není jasné, kdy takzvané Shromáždění znalců zvolí jeho nástupce, jelikož konflikt s USA a Izraelem pokračuje. Při úderech byla navíc zničena i budova, kde se tento orgán schází. Řada pravděpodobných kandidátů navíc během aktuálního konfliktu zahynula. Mezi favority patří i Chameneího syn či vnuk ajatolláha Rúholláha Chomejního.
před 5 hhodinami

Izrael opět útočí na Teherán a Bejrút. Na jih Libanonu poslal vojáky

Izraelské letectvo v úterý dál rozsáhle zasahovalo Írán a pozice Hizballáhu v Libanonu. Izrael naopak čelil útokům z jejich strany. Počet obětí v Íránu stoupl dle Červeného půlměsíce na 787. Zasažena byla budova shromáždění, které má volit nástupce zesnulého vůdce Alího Chameneího. Válka s Íránem podle izraelského premiéra Benjamina Netanjahua nepotrvá věčně, jelikož jde o rychlou a rozhodující operaci.
03:45Aktualizovánopřed 6 hhodinami
Načítání...