Brusel – Evropská unie se rozhodla rozšířit sankce vůči libyjskému režimu. Restriktivní opatření se budou nyní vztahovat i na pět klíčových libyjských finančních společností. V Bruselu dnes jednali ministři obrany států NATO. Shodli se na tom, že Severoatlantická aliance nebude podnikat žádné vojenské akce směřující k vytvoření bezletové zóny nad Libyí, dokud k nim nezíská mandát od Rady bezpečnosti OSN. Zásah pozemních sil nebo intervence podobného druhu na summitu podle českého ministra Alexandra Vondry nikdo neprosazoval. V pátek bude v Bruselu další mimořádný summit k Libyi, tentokrát budou jednat nejvyšší představitelé členských států EU. Francie chce navrhnout letecké údery proti Kaddáfího režimu.
Pěti institucím, mezi nimiž je třeba libyjská centrální banka či libyjský investiční úřad, budou zmrazena finanční aktiva. Libyjský investiční úřad je fond, který má v různých evropských aktivech kolem 70 miliard dolarů, například v italské automobilce Fiat.
Stejné sankce se už podle dřívějšího rozhodnutí EU týkají 26 lidí odpovědných za násilnosti proti civilistům při nepokojích, které se v severoafrické zemi odehrávají již několik týdnů. Dnes se EU rozhodla přidat na tento seznam další osobu. Tito lidé také nemohou cestovat do EU.
Schwarzenberg: Akce v Libyi jen s mandátem Rady bezpečnosti
Šéf české diplomacie Karel Schwarzenberg při příjezdu na mimořádný summit EU uvedl, že o vojenském zásahu v Libyi je možné uvažovat, pokud k tomu bude jasný mandát od Rady bezpečnosti OSN. Podle něj je souhlas RB OSN zapotřebí i pro případné zřízení bezletové zóny nad Libyí. „Kdyby přišel jasný mandát od Spojených národů (Rady bezpečnosti OSN), tak zajisté, pak o tom můžeme začít uvažovat,“ řekl český ministr.
Mezi lídry Evropské unie a Severoatlantické aliance se nyní hovoří o možnosti zřízení bezletové zóny nad Libyí. Ovládnutí vzdušného prostoru by mělo ochránit libyjskou opozici před nálety sil věrných libyjskému vůdci Muammaru Kaddáfímu. Podle Schwarzenberga ale i její případné zřízení vyžaduje mandát RB OSN. „Já jsem nadále toho názoru, že pro zřízení bezletové zóny musíme podniknout vojenské akce, to jest obyčejně rozbít protileteckou obranu. Asi letadla, která by tomu bránila, zničit. To je vojenská akce, proto potřebujeme mandát,“ míní český ministr zahraničí.
Francie jede do Bruselu s razantnějším návrhem. Francouzský prezident Nicolas Sarkozy chce prosadit cílené letecké údery na tuto zem na pomoc protivládním povstalcům. „Zvažují se extrémně omezené, ale cílené údery v určitých případech a nejen na letecké základny… Můžeme bombardovat runwaye… Mezi tímto a bezletovou zónou je celá řada možností, o kterých mohou vojáci okamžitě rozhodnout,“ uvedl člen Sarkozyho strany.
Rasmussen: NATO počká na Radu bezpečnosti
V Severoatlantické alianci panuje i po dnešním summitu shoda, že případné prosazení bezletové zóny nad Libyí by vyžadovalo mandát Rady bezpečnosti OSN. Zásah pozemních sil v Libyi dnes na schůzce ministrů obrany NATO nikdo neprosazoval.
Generální tajemník NATO Anders Fogh Rasmussen uvedl, že aliance plánuje do středomořské oblasti vyslat v reakci na libyjskou krizi víc lodí. Případné bezletové zóny, které by umožnily bránit režimu Muammara Kaddáfího zasahovat vojenským letectvem proti vzbouřencům, podle něj vyžadují další plánování. „Jakákoli operace NATO musí ukázat svou přidanou hodnotu stávajícímu úsilí, musí mít jasný právní mandát a silnou regionální podporu,“ uvedl Rasmussen po jednání ministrů.
„Zásah pozemních sil nebo jakákoli intervence tohoto druhu byla mimo jakoukoli diskuzi. Nikdo to neprosazoval a někteří řekli, že to nepřichází v úvahu,“ řekl český ministr obrany Alexander Vondra o jednání. V případě bezletových zón, které označil za „jemnější řešení“, je mezi spojenci v 28členné alianci podle Vondry shoda v tom, že by předpokladem pro jejich zřízení bylo kromě jiného nové zmocnění od RB OSN, které zatím není k dispozici.
