Brusel - Prezidenti zemí Unie slíbili na summitu v Bruselu ztrojnásobit finanční podporu pro agenturu Frontex. Ta má za úkol střežit hranice EU. Peníze půjdou také na záchranné operace. Státy EU pošlou lodě i letadla. Česko nabízí Frontexu asi šedesátku expertů, zhruba 10 milionů korun i jeden z letounů CASA. Unie také plánuje ničit lodě pašeráků.
Šéfka evropské diplomacie Federica Mogheriniová má začít připravovat možnou misi, která by měla v budoucnu umožňovat zabavování a ničení lodí používaných pašeráky k převozu migrantů přes Středozemní moře do Evropy. „Záchranou životů není jen zachraňování lidí na moři, ale také zastavení pašeráků a vyřešení nelegální migrace,“ prohlásil šéf Evropské rady Donald Tusk. Evropa podle něj nynější situaci nezpůsobila, musí být ale připravena reagovat.
Politici oznámili navýšení prostředků a peněz pro Frontex a jeho operaci Triton. Výkonný ředitel Frontexu Fabrice Leggeri už dal najevo připravenost hlídkování rozšířit a zdůraznil především potřebu zahájení hlídkových letů nad mořem jižně od Malty a Itálie.
Česko chce Frontexu poskytnout experty
„Přicházím s konkrétní nabídkou navýšení příspěvku České republiky tak, aby tady bylo jasné vyjádření naší solidarity v této věci,“ prohlásil premiér Bohuslav Sobotka. Mezi desítkami odborníků jsou podle něj zástupci ministerstva vnitra, policisté a lidé, kteří mají zkušenosti s imigrační politikou. „Jsou jazykově vybaveni a připraveni se účastnit podobných operací,“ sdělil předseda vlády.
- „(Čeští experti) umějí oddělit ilegální migranty od těch, kteří mají oprávněné důvody pro to, žádat o azyl, umějí snímat otisky prstů a vést pohovory. Jsou to lidé, kteří jsou zkušení a prošli i řadou mezinárodních školení,“ poznamenal Tomáš Halšman, ředitel odboru azylové a migrační politiky.
Vládní mluvčí Martin Ayrer pak potvrdil, že Praha nabízí evropské agentuře Frontex jedno z letadel CASA české armády. Na hlídkování nad Středozemním mořem by se mohl začít podílet zřejmě od léta.
Debatovalo se i o plánu rozdělit 5 000 žadatelů o azyl do členských zemí osmadvacítky. „Zahájíme pilotní projekt, úmluvu, která bude založena na dobrovolném rozhodnutí každé země. Abychom to ukládali jako povinnost, k tomu nemáme právní úmluvu. Všechno se budeme snažit dělat rychle, v řádu týdnů,“ uvedl šéf Evropské komise Jean Claude-Juncker.
- Česko je k nápadu zdrženlivé: „Bude věcí jednotlivých členských zemí a rozhodnutí jednotlivých národních vlád, do jaké míry se budou chtít v těchto projektech účastnit. Snažíme se chovat odpovědně a solidárně. Poskytujeme azyl těm, kteří jsou pronásledováni.“
Podle německé kancléřky Angely Merkelové bylo číslo 5000 vnímáno jako nedostatečné.
Kancléřka, jejíž země patří mezi státy, které ale přijímají většinu uprchlíků, připomněla nynější „nerovnost“ v počtech. Na Německo, Švédsko a Francii podle ní připadá 75 procent všech žadatelů. „Musíme přemýšlet, jak dále zlepšit provádění pravidel, která už platí,“ řekla.
Výroky politiků před summitem
Donald Tusk, předseda Evropské rady: „Setkáváme se ve světle dramatické situace ve Středomoří a já nemám žádné pochybnosti o tom, že je to evropská otázka – ne pouze problém států v jižní Evropě. Máme společnou zodpovědnost pomoci tento problém vyřešit. Záchrana životů nevinných lidí je pro nás prioritou číslo jedna, ale není to pouze o záchraně lidí na moři, ale také o boji proti pašerákům a o potlačení nelegálních migračních toků.“
Federica Mogheriniová, šéfka unijní diplomacie: „Zákon moře předpokládá povinnost zachránit moře v případě problémů na moři, takže rozšířit dosah mise automaticky vede k rozšíření možnosti záchrany životů na moři, a to urgentně potřebujeme.“
Alexis Tsipras, řecký premiér: „Ta šokující realita v Egejském moři a tragédie na Lampeduse jasně zdůrazňuje nutnost, aby Evropská unie přijala efektivní humánní politiku imigrace, která bude založena na solidaritě především se zeměmi Středomoří.“
David Cameron, britský premiér: „To, čemu čelíme ve Středomoří, je tragédie. Tato schůzka bude o záchraně životů – to znamená záchrana lidí na moři, ale znamená to také rozdrtit gangy a stabilizovat celý region. Jako evropská země s největším rozpočtem na obranu můžeme přinést skutečný příspěvek. Nabídnu loď našeho námořnictva se třemi vrtulníky a dvěma dalšími hlídkovými loděmi. Lidi, které zachráníme, budou převezeni do nejbližší bezpečné země – pravděpodobně do Itálie.“
Francois Hollande, francouzský prezident: „Francie požádala svolání této Evropské rady, protože humanitární situace je zcela nepřijatelná. První rozhodnutí, které se očekává, je posílit přítomnost Evropy na moři, ale také při dohledu. Je třeba přijmout také rozhodnutí o navýšení prostředků. Pak je tu druhá věc, a to je boj proti pašerákům lidí – to jsou často teroristé. Mají lodě, které jsou připraveny k tomu, aby se potopily. Bohužel to má desetitisíce obětí, takže je třeba zničit tyto gangy. A pak je třeba bojovat proti příčinám migrace – to znamená nedostatečný rozvoj. Musíme pomáhat Západní Africe. A pak je tu libyjská otázka. A tady už nejde o Evropu. Pokud bude svět nadále lhostejný k tomu, co se děje v Libyi, tak i když tam dáme více prostředků, pořád zde bude tato hrozná příčina – a sice fakt, že tu není žádná vláda, je v totálním chaosu. Jde o to, jak je možné, že po zásahu, ke kterému došlo před 3,5 roky, se někdo nezamýšlel nad tím, co by se mělo stát poté. Nyní jde o to napravit chyby z minulosti.“
Charles Michel, belgický premiér: „Chceme ambice, protože to jsou tragické události. Nabízíme lodě, vojenské prostředky, abychom posílili jako kontrolní, tak záchranné operace. Je také potřeba mít koordinovanou strategii v oblasti migrace. Každý chápe ten paradox – máme schengenský prostor s otevřenými hranicemi uvnitř Evropy, ale nemáme jasná a dostatečná pravidla mezi evropskými zeměmi. Evropská komise musí v této oblasti okamžitě jednat. Musíme být mobilizováni, pokud jde o rozvoj bezpečnosti příslušných zemí.“
V Bruselu se protestovalo proti nečinnosti EU
Demonstranti dnes v Bruselu poukázali na údajnou nečinnost EU. Několik stovek jich v symbolickém smutečním průvodu prošlo centrem města jen pár hodin před začátkem jednání. „Je to ostuda. Umírají tam lidé a Unie nedělá nic,“ řekla jedna z účastnic akce, kterou svolalo hnutí Amnesty International a další nevládní organizace. Protestující upozorňovali nejen na tragickou situaci tisíců uprchlíků, ale prý také na stále panující rasismus a xenofobii evropské veřejnosti.
Mimořádný summit EU se schází kvůli tématu migrace historicky poprvé. Problémem se však už lídři zemí Unie zabývali. Například závěry summitu z října 2013, a to po tehdejším neštěstí u ostrova Lampedusa s více než 300 obětí, zdůrazňovaly, že je potřeba „rozhodná akce“, aby bylo dalším ztrátám na životech zabráněno a aby se podobné lidské tragédie už neopakovaly.
O konání dnešní schůzky rozhodl v pondělí Tusk po žádosti italského premiéra Mattea Renziho a poté, co u břehů Libye našlo smrt až 900 lidí. Tragédie a ztráty na životech ale pokračují dál, podle evropské agentury Frontex by se v příštích měsících mohl pokusit Středozemní moře ze severu Afriky do Evropy překonat až milion osob.
- Podle odhadů italského ministerstva vnitra by mohlo letos k italským břehům připlout z Afriky až 200 000 uprchlíků. V příštích měsících prý budou připlouvat po 5000 týdně. Od začátku roku dorazilo k italským břehům asi 21 000 lidí, avšak ve srovnání s minulými lety se prudce zvýšila úmrtnost běženců – o život jich přišlo skoro 1800.
