Brusel – Ministři zahraničí Evropské unie chtějí mít do týdne nová jména, o něž bude možné rozšířit sankční seznam firem a osob se zmrazeným majetkem a zakázaným vstupem do zemí Unie kvůli ukrajinské krizi. Platnost evropských sankcí bude také prodloužena až do září a stále zůstává otevřena možnost dalších, tvrdších ekonomických sankcí, pokud se situace na Ukrajině nezlepší. To jsou tři hlavní závěry bruselské schůzky. EU tak udržela jednotu v zahraniční politice vůči Moskvě, obavy z řeckého veta se nenaplnily.
Dnešní mimořádná schůzka v Bruselu byla svolaná kvůli eskalaci bojů na východě Ukrajiny v posledních dnech. O tom, zda se o další jména navržená evropskými diplomaty seznam skutečně rozšíří, rozhodnou ministři na své další schůzce v pondělí 9. února. Na seznamu je zatím 132 osob z Ukrajiny i Ruska a 28 firem. Mají zakázaný vstup do zemí EU a zmrazený majetek kvůli podílu na ruské anexi Krymu nebo na destabilizaci situace na východě Ukrajiny.
Jak na tiskové konferenci po jednání uvedla šéfka evropské diplomacie Federica Mogheriniová, třetím prvkem je zahájení přípravných prací jak Evropské diplomatické služby tak Evropské komise o „všech dalších přiměřených akcích“, které by případně mohla EU spustit, aby zajistila plnění dohod z Minsku. O situaci na Ukrajině bude jednat summit EU svolaný na 12. února.
„Je to výsledek shody po dlouhé a dobré diskusi mezi ministry,“ prohlásila Mogheriniová. Mnozí šéfové diplomacií zemí osmadvacítky při příchodu na jednání zdůrazňovali potřebu nalezení jednoty. K tomu, aby ministři nové sankce s ohledem na vývoj na Ukrajině zvážili, je také v úterý ve společném prohlášení vyzvali premiéři a prezidenti osmadvacítky.
Evropskou reakci vyvolala obnovená ofenziva proruských separatistů, těšících se podle NATO všestranné ruské podpoře, a především ostřelování přístavu Mariupol, při němž zahynuly tři desítky lidí.
Panovaly obavy, že unijní jednotu naruší Atény, jejichž nový levicový premiér Alexis Tsipras se nechal slyšet, že ohledně prohlášení nebyl konzultován. Jeho ministr zahraničí Nikos Kotzias při příchodu na dnešní jednání prohlásil, že Řecko se snaží o obnovu míru a stability na Ukrajině a zároveň se snaží zabránit roztržce mezi EU a Ruskem. Večer Kotzias na tiskové konferenci řekl, že pokud si někdo myslí, že Atény se v EU snaží bránit zájmy Ruska, pak nepochopil princip rovnoprávnosti a politickou orientaci řecké vlády. „Jsem tady, abych bránil zájmy řecké a zájmy EU,“ prohlásil. „Nejsme proti všem sankcím, byli jsme proti novým sankcím dnešní den,“ upřesnil.
Na sankčním seznamu se může objevit i Zemanův přítel Jakunin
Diplomaté EU v minulosti zvažovali, že na evropskou sankční listinu zařadí šéfa ruských drah Vladimira Jakunina, který je vnímán především jako blízký spolupracovník Vladimira Putina a je přítelem českého prezidenta Miloše Zemana. Jakunin už figuruje na obdobném seznamu Spojených států. „Jakunin je jméno, které se tady skloňuje dlouho. Zabývali jsme se jím několikrát a já si samozřejmě nedokážu představit situaci, že se k němu nevrátíme,“ řekl dnes český velvyslanec při EU Martin Povejšil. Zda se jméno nakonec skutečně objeví na seznamu osob, kterým Unie kvůli ukrajinské krizi zmrazí majetek a zakáže vstup, ale není jisté.
Návrh, který se zřejmě bude podle Povejšila týkat několika desítek osob, má ve spolupráci s diplomaty zemí EU předložit Evropská diplomatická služba do týdne. Definitivní rozhodnutí budou mít v rukou ministři zahraničí unijních zemí. Povejšil připomněl, že žádné ze 132 jmen, která nyní na seznamu figurují, nebylo bezproblémové. „O každém se vede debata. Zkoumá se, jestli právní základ je dostatečně solidní, aby to obstálo před Evropským soudem,“ vysvětlil. Unie sankce zdůvodňuje akcemi dotčených proti ukrajinské suverenitě.
Na americkém seznamu se Jakunin ocitl po ruské anexi Krymu. Jeho obchodní aktivity byly několikrát terčem stížností a žalob známého ruského protikorupčního aktivisty Alexeje Navalného. V září se na řeckém ostrově Rhodos už poněkolikáté konala Jakuninem organizovaná konference Dialog civilizací. Pořadatelé letos v závěrečné zprávě za prominentního politického hosta označili českého prezidenta Miloše Zemana. Ten se s Jakuninem tento týden krátce setkal během pražské konference k 70. výročí osvobození Osvětimi.
Zaorálek: Ministři odsoudili rostoucí počet civilních obětí
Český ministr zahraničí Lubomír Zaorálek po bruselském jednání novinářům řekl, že ministři odsoudili rostoucí počet civilních obětí konfliktu. „Podtrhli jsme rostoucí odpovědnost Ruska za to, co dalo separatistům, ale také ruskou odpovědnost za to, co se v posledních dnech událo,“ uvedl. EU žádá Moskvu, aby na separatisty uplatnila svůj vliv a byly zastaveny nepřátelské akce.
Cílem připravovaných „dalších opatření“ je podle Zaorálka plnění dohody z Minsku a návrat k jednání. „Role Evropy je udělat vše pro to, aby se strany vrátily k jednacímu stolu. Aby se vrátily k dohodám a aby je dodržovaly,“ řekl. Shodně s německým ministrem Frankem-Walterem Steinmeierem podotkl, že tvrdé hospodářské sankce by určitě přišly například ve chvíli ofenzivy, mající za cíl dosáhnout pozemního spojení Ruska s Krymem.
Jak poznamenal zpravodaj ČT Bohumil Vostal, šéf české diplomacie požadoval, aby platnost černé listiny, která vyprší v březnu, byla prodloužena až do prosince. Nakonec bylo dosaženo kompromisního termínu do 15. září.
