Brusel – Evropská unie rozšířila sankce vůči Rusku. Na seznamu už jsou i šéfové tamních tajných služeb, včetně ředitele kontrarozvědky FSB Alexandra Bortnikova. Mezi potrestanými je rovněž čečenský prezident Ramzan Kadyrov. Nové postihy se dotknou celkem patnácti lidí a osmnácti firem. Podle Moskvy ale uvalení sankcí ohrožuje bezpečnostní spolupráci. Pentagon mezitím přišel s informací, že do rukou separatistů míří z Ruska dodávka těžkých zbraní včetně raketových systémů. U společné hranice se podle zdrojů NATO shromáždilo asi 15 tisíc ruských vojáků.
EU rozšířila sankce na řadu Rusů v čele se šéfy tajných služeb
Evropská unie rozšířila své sankce na řadu dalších ruských činitelů. Patří mezi ně i šéf tajné služby FSB Alexandr Bortnikov nebo ředitel zahraniční rozvědky SVR Michail Fradkov. Seznam 15 dalších postižených Rusů či Ukrajinců a 18 firem a organizací Brusel zveřejnil ve svém oficiálním věstníku. Sankce EU se nyní týkají 87 jednotlivců a 20 organizací. Všichni mají podle agentury ITAR-TASS do letošního listopadu zákaz vstupu do EU a pokud se jejich aktiva objeví v některé evropské bance, musí být zmrazena. Evropské firmy mají s organizacemi uvedenými na seznamu zakázáno obchodovat.
Dalšími potrestanými jsou předseda kremelské Bezpečnostní rady Nikolaj Patrušev a čečenský prezident Ramzan Kadyrov. Členové Bezpečnostní rady i šéfové obou rozvědek se na „černé listině“ ocitli kvůli svému „podílu na vytváření ruské vládní politiky ohrožující územní celistvost, svrchovanost a nezávislost Ukrajiny“, citovala ve zdůvodnění Bruselu agentura AFP.
Kadyrov, který je oblíbencem ruského prezidenta Vladimira Putina, byl na seznam zařazen kvůli svým „prohlášením podporujícím nezákonnou ruskou anexi Krymu a ozbrojené povstání na Ukrajině“. Začátkem června čečenský prezident řekl, že je připraven poslat na Ukrajinu 74 tisíc čečenských dobrovolníků, bude-li o to požádán. Podle ukrajinské tajné policie SBU je v oddílech vzbouřenců operujících na Ukrajině mnoho Čečenců, kteří prý patří k nejradikálnějšímu křídlu.
Mezi organizacemi podléhajícími sankcím jsou nově proruské útvary Doněcká lidová republika a Luhanská lidová republika. Brusel na seznam zařadil také krymské přístavy Sevastopol a Kerč, které po anexi poloostrova získalo Rusko, i devět společností se sídlem na Krymu.
Rompuy: Sankce se nebudou týkat plynu a zbraní
Předseda Evropské rady Herman Van Rompuy napsal v dopise šéfům zemí EU, že v Bruselu „vzniká shoda“ ohledně podoby přísnějších protiruských sankcí. Z dopisu, jehož obsah zpřístupnil v pátek večer na svém webu deník Financial Times, vyplývá, že budoucí sankce by se neměly například týkat plynárenství a v oblasti zbrojních technologií by měly platit jen pro budoucí kontrakty. Francie tak zřejmě nebude omezena ve splnění své dodávky přinejmenším jedné ze dvou bitevních lodí do Ruska.
Z dosavadních diskusí mezi velvyslanci osmadvacítky podle dopisu také vyplynula potřeba zachovat rovnováhu dopadů sankcí na jednotlivé sektory a také na členské země. Měl by také platit princip, že sankce se budou týkat jen budoucnosti, „především v oblasti zbrojních obchodů a omezení přístupu na kapitálové trhy“. Plynárenství bylo ze sankcí vyřazeno „s ohledem na potřebu zachovat energetickou bezpečnost EU“.
Moskva: EU definitivně přešla pod vliv Washingtonu a kyjevských pohádek
Rozšířením sankcí vůči ruským činitelům a podnikům kvůli roli Ruska v ukrajinské krizi Evropská unie ohrožuje vzájemnou spolupráci v bezpečnostních otázkách, reagovalo na zveřejněné rozšíření sankcí EU ruské ministerstvo zahraničí. EU tak definitivně přešla pod vliv Washingtonu a kyjevských pohádek o dění na Ukrajině a zbavila se alternativního, a přitom objektivního zdroje informací, citovala z ministerského prohlášení agentura ITAR-TASS.
Omezování spolupráce se vztahuje i na boj proti šíření zbraní hromadného ničení, proti terorismu, organizovanému zločinu a dalším novým výzvám a hrozbám. Ministerstvo v prohlášení vyjádřilo přesvědčení, že takové kroky EU „nadšeně přijme mezinárodní teroristická scéna“. To, čeho se jí nepodařilo dosáhnout v posledních desetiletích, „konkrétně vrazit klín do řad mezinárodního společenství, teď lehce udělali v Bruselu. A právě Brusel bere na sebe odpovědnost za tento krok, který učinil na pozadí prudkého zhoršení mezinárodní situace, mimo jiné v Afghánistánu, na Blízkém východě, na severu Afriky a dalších koutech světa,“ stojí v prohlášení.
Ondřej Soukup, redaktor Hospodářských novin:
„Myslím, že sankce nebudou mít dopad téměř žádný, alespoň co se týče zákazu cestování. Je naivní myslet si, že šéf rozvědky si jezdí nakupovat do Milána nebo do Vídně na pivo. Co by mohlo fungovat, jsou spíše ty sankce proti firmám, zejména kdyby firmy neměly přístup k levným zahraničním úvěrům. Ale to se projeví až později.“
Podle USA plánuje Putin předat separatistům novou výzbroj
Podle Pentagonu se Rusko chystá v nejbližší době předat separatistům novou výzbroj. A vzbouřence podporuje i dělostřeleckou palbou přes hranice. Počet ruských vojáků v její blízkosti se zvýšil až na patnáct tisíc. „Máme nové důkazy, že Rusové mají v úmyslu dodávat těžší a silnější raketomety separatistům na Ukrajině. Máme taky důkazy, že ruské dělostřelectvo útočí na ukrajinské vojenské pozice,“ uvedla mluvčí amerického ministerstva zahraničí USA Marie Harf.
Za poslední týden ukrajinské bezpečnostní složky získaly kontrolu nad deseti městy a vesnicemi ovládanými separatisty, demise vlády ale vyvolává obavy ze zpomalení takzvané protiteroristické operace.
„Ukrajina má nad povstalci převahu. Problémem je, že se ozbrojenci zakopali ve velkých městech. Pokud by je chtěla armáda dostat, bylo by to za cenu civilních obětí při bombardování. Když se pár tisíc separatistů schová v dvoumilionovém Doněcku, může to pak dopadnout jako v čečenském Grozném,“ komentoval redaktor Hospodářských novin Ondřej Soukup.
