Ministři vnitra zemí EU odsouhlasili zpřísnění kontrol na vnější hranici schengenského prostoru i pro osoby patřící do Schengenu. Brusel tak reaguje na pařížské atentáty. Francie chce kontroly na svých hranicích zachovat, „dokud bude trvat hrozba“. Opatření podporuje i Praha, oznámil ministr vnitra Milan Chovanec. Případnou debatu o vzniku takzvaného „mini-Schengenu“, po němž prý volá Nizozemsko, označil za zbytečnou.
Francie chce do budoucna ztížit teroristům spojeným s organizací Islámský stát (IS) cestování s evropským pasem mezi Evropou a Sýrií. Právě IS se přihlásil ke krvavému útoku v Paříži, který stál 129 životů.
„Každý, kdo do schengenského prostoru vstupuje, by měl projít nejen vizuální, ale i pasovou kontrolou, jestli náhodou není v databázi osob napojených na teroristy. Mělo by jít o osoby ze zemí mimo Schengen i ze zemí tohoto prostoru,“ informovala zpravodajka ČT Katarína Sedláčková.
Chovanec: Musíme se připravit na fronty
Česko Francii podporuje. „Pravděpodobně budeme muset strpět, že se vyskytnou fronty. Doufám, že to bude na nějaké rozumné bázi, aby to občany obtěžovalo co nejméně,“ podotkl Chovanec. Členem zóny totiž není například Chorvatsko, přísnější kontroly by tak v létě mohly čekat také české turisty vracející se z dovolené u Jaderského moře.
„Pokud nechceme, abychom se hlídali navzájem – abychom třeba při cestě do Rakouska nebo do Polska museli procházet pasovou kontrolou – tak je lepší, když si budeme hlídat vnější schengenskou hranici," uvedl v Interview ČT24 bývalý ministr vnitra František Bublan a dodal: „Určité omezení asi musíme přijmout, jinak se budeme bát chodit do metra nebo na jakékoliv větší shromáždění, poslat děti do školy apod.“
V posledních dnech média informují o tom, že nizozemská vláda jedná se svými spojenci o možném znovuzavedení pasových kontrol na hranicích několika západoevropských zemí. Takzvaný „mini-Schengen“ by měl podle listu De Telegraaf zahrnovat Rakousko, Německo, Belgii, Lucembursko a Nizozemsko. Vznikly by zároveň tranzitní tábory pro migranty, kteří do těchto států míří.
Evropská komise ale dala najevo, že žádný podobný návrh zatím neobdržela. Chovanec označil diskusi o vzniku takového prostoru za „mediální sci-fi“. Podle něj je to „nesmyslné a zbytečné“. „Považuji to za nesmysl, je to i technicky nemožné,“ přidal se slovenský ministr vnitra Robert Kaliňák.
Registrace pasažérů a posílení spolupráce tajných služeb
Paříž chce také do konce roku zřídit celoevropský registr pasažérů, kteří cestují letadlem. Francie varovala, že pokud podobný systém nebude dostatečně rychle spuštěn, dojednají si jeho zřízení evropské země samy mimo unijní rámec.
„Pro nás je důležité sdílení dat o cestujících v letecké dopravě, a to včetně těch vnitrostátních. Dlouhodobě po tom voláme, protože opravdu potřebujeme vědět, jaké cestující máme na území členských států,“ poznamenal Chovanec
Ministři vnitra a spravedlnosti osmadvacítky se shodli rovněž na výrazném zintenzivnění výměny zpravodajských údajů – mimo jiné při sledování finančních toků. Eurokomisař pro vnitro Dmitris Avramopulos prohlásil, že je čas položit základy pro ustavení společné evropské zpravodajské agentury.
Jde o kontroverzní krok, protože tyto otázky jsou v pravomoci jednotlivých členských zemí. „Neumím si představit, že bychom se v této věci vzdali národních kompetencí,“ řekl německý ministr vnitra Thomas de Maziére.
Podstatně zlepšit by se měla také spolupráce členských zemí EU s Europolem, který policejní práci koordinuje na unijní úrovni. Několik ministrů vnitra uvedlo, že databázi Europolu týkající se právě radikálních islamistů a jejich cest do Sýrie a Iráku doplňuje pouze pět z unijních států.
Specializované protiteroristické středisko Europolu by mělo začít pracovat od počátku příštího roku. Podmínkou ale je, aby unijní země poskytly včas potřebné experty.
Unijní protiteroristický koordinátor Gilles de Kerchove pak zdůraznil, že do Schengenského informačního systému (SIS II) je třeba dostat veškeré informace o evropských džihádistech, kterými disponují členské země EU.
SIS II umožňuje spolupráci orgánů zemí schengenského prostoru volného pohybu. Shromažďuje údaje o osobách, kradených autech, zbraních, falešných bankovkách či identifikačních kartách. Přístup k němu mají policejní centrály a imigrační úřady.
