Návštěvu tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana v Řecku poznamenal spor o mírovou smlouvu z Lausanne z roku 1923, která ustanovila budoucí vztahy obou zemí po jejich vojenském konfliktu. Řecký prezident Prokopis Pavlopulos upozornil v Aténách Erdogana, který hovořil o nutnosti její revize, že z řeckého pohledu je dokument naprosto neoddiskutovatelný.
Dohoda vyřešila otázku územního uspořádání Turecka po první světové válce a po porážce Atén v řecko-turecké válce, která následovala po světovém konfliktu. Dokument nahradil Sevreskou smlouvu, která Řecku slibovala evropské předpolí Istanbulu a hlavně široké území na západě dnešního Turecka v okolí města Izmir. Řecku připadly prakticky všechny ostrovy v Egejském moři, včetně těch, které jsou v bezprostřední blízkosti tureckého pobřeží.
Erdogan, který dlouhodobě netají svou nelibost nad omezeným přístupem Turecka do Egejského moře, nicméně zaměřil pozornost především na tureckou menšinu v severovýchodním Řecku, jejíž zástupce navštíví v pátek. Řecko v souladu s lausanneskou smlouvou označuje tuto komunitu pouze nábožensky za menšinu muslimskou. Podle tureckého prezidenta je tento bod příkladem toho, co by se mělo zrevidovat. Jako o turecké menšině se o ní zmiňuje i Evropský soud pro lidská práva, upozornil Erdogan.
Pavlopoulos svému tureckému protějšku řekl, že smlouva „nepotřebuje revizi nebo aktualizaci“. „Platí taková, jaká je,“ dodal s tím, že smlouva neposkytuje prostor pro územní spory a jasně stanovuje status muslimské menšiny v Řecku.
- Dohoda byla uzavřena 24. července 1923 a vyřešila otázku územního uspořádání Turecka po první světové válce a po porážce Atén v řecko-turecké válce, která následovala po světovém konfliktu.
- Dokument nahradil Sevreskou smlouvu, která Řecku slibovala evropské předpolí Istanbulu a hlavně široké území na západě dnešního Turecka v okolí města Izmir. Řecku připadly prakticky všechny ostrovy v Egejském moři, včetně těch, které jsou v bezprostřední blízkosti tureckého pobřeží.
- Zdroj: ČTK
Erdoganovo následné setkání s řeckým premiérem Alexisem Tsiprasem bylo podle agentury AP o poznání klidnější. „Mezi našimi zeměmi existovaly vždy rozdíly a jednotlivé pozice jsou dobře známy,“ řekl Tsipras. „Důležité je, že za těmito rozdíly hledáme společný základ a že rozdíly jsou řešeny konstruktivně, s ohledem na názor druhého a bez provokací a nadsázek,“ dodal.
Klíčovým předmětem jednání tureckého prezidenta a řeckého premiéra byla uprchlická krize, protože řecké ostrovy jsou vstupní branou do Evropy pro migranty, kteří přicházejí z tureckého pobřeží. Na programu byly i vztahy v regionu, energetické a obchodní vazby či zmrazené úsilí Turecka o vstup do Evropské unie.
Předmětem sporu mezi Ankarou a Aténami je případ osmi tureckých vojáků, kteří požádali o azyl v Řecku po loňském neúspěšném převratuv Turecku. Ankara požadovala jejich vydání, což ale řecké soudy zamítly kvůli obavám, že nemají zaručený spravedlivý proces ve své vlasti. Toto odůvodnění Erdogana urazilo. Podle tureckého prezidenta je soudní systém jeho země „nejlepší v Evropě“. V rozhovoru s řeckou televizí Skai prohlásil, že vojáci měli být předáni ještě předtím, než se do věci zapojily řecké soudy.
Do Řecka zavítal Erdogan jako premiér v letech 2004 a 2010. Nyní jde o první cestu hlavy tureckého státu do Řecka od roku 1952, kdy Atény navštívil tehdejší prezident Celal Bayar.
