Turecko nehodlá z Kypru stahovat vojáky, pokud to neudělají i Řekové. Po neúspěšných jednáních v Ženevě to řekl turecký prezident Recep Tayyip Erdogan. Turci podle něj na ostrově zůstanou navěky – a Atény nemají očekávat žádné řešení, kde by Ankara nevystupovala jako garant. Rozhovory o Kypru mají pokračovat ve středu. Řešit se bude hlavně bezpečnost.
Proti tomu, aby v severní, turecké části Kypru, zůstala po dosažení dohody turecká armáda, se podle agentury AFP vyslovil prezident řecké části ostrova Nikos Anastasiadis. Ankara ale na setrvání svých třiceti tisíc vojáků na ostrově trvá s tím, že jsou garantem více než čtyřicet let trvajícího klidu. Podle kyperského tisku ale nevylučuje postupné snižování jejich počtu.
Turecký prezident Erdogan prohlásil, že ostrov by musely opustit všechny cizí jednotky. Zároveň obvinil Řecko, jako jednoho z garantů mírového projektu, že „opět utíká před řešením kyperského problému“. Dodal, že Atény nemohou čekat, že dojde k řešení bez Turecka jako garanta, uvedla agentura Reuters.
Erdogan se vyjádřil kriticky také k otázce střídání zástupců obou komunit v prezidentské funkci - princip čtyř mandátů pro kyperského Řeka a za jeden pro kyperského Turka odmítl a připustil poměr pouze dvou řeckých mandátů ku jednomu tureckému.
Mezinárodní konference politiků o znovusjednocení ostrova, které se kromě lídrů obou částí ostrova účastnili i šéfové diplomacií Řecka, Turecka a Británie a zástupci OSN a EU, skončila ve čtvrtek v Ženevě bez dohody.
Poprvé se jednalo o bezpečnostních otázkách týkajících se tohoto středomořského ostrova, který je přes čtyřicet let rozdělený na řeckou a tureckou část. Rozhovory mají pokračovat na expertní úrovni 18. ledna. Nový generální tajemník OSN António Guterres ujistil, že konečná dohoda je na dosah ruky, a vyzval k trpělivosti ohledně času, který její dosažení ještě zřejmě zabere.
„Konference o Kypru… bude pokračovat na expertní úrovni 18. ledna diskusemi o bezpečnosti a zárukách, existujících obavách a (různých) přístupech a až budou známy výsledky, konference o Kypru bude pokračovat ve stejném složení jako ve čtvrtek,“ oznámil mluvčí kyperské vlády Nikos Christodulidis.
„Jsme velmi blízko dohodě. Ale nemůžete čekat zázraky. Bude nutné mít trpělivost,“ upozornil Guterres s tím, že v zájmu pevného a trvalého řešení nelze dohodu ušít horkou jehlou.
Strany se neshodnou nad kontrolou jednoho procenta území
Prezidenti obou částí ostrova Nikos Anastasiadis a Mustafa Akinci si ve středu v historickém kroku vyměnili mapy s navrženým konečným rozdělením budoucí kyperské federace. Podle Anastasiadise bylo v rozhovorech dosaženo většího pokroku v politickém dialogu. Výměna map je podle něho základem pro další diskusi.
Ani jedna strana není zatím spokojena s plánem, který předložila ta druhá. Podle kyperského tisku se obě strany neshodují nad kontrolou zhruba jednoho procenta území poloostrova, z něhož by Turci měli ovládat necelých třicet procent.
Kypr je od turecké invaze v roce 1974, kdy se tam kyperští řečtí nacionalisté pokusili o vojenský převrat, rozdělen na Severokyperskou tureckou republiku, kterou uznává jen Turecko, a Kyperskou republiku.
Kypr je členem EU, ale de facto jen jeho řecká část, která již několik let blokuje rozhovory o vstupu Turecka do Unie, neboť považuje Ankaru za okupanta severní části ostrova. Kypr býval britskou kolonií a Británie má na jeho území stále dvě vojenské základny.
- V červenci 1974 došlo k turecké invazi v reakci na pokus o převrat nacionalistických kyperských Řeků, kteří chtěli připojit ostrov k Řecku.
- Ankara tehdy vyslala do severní třetiny ostrova vojska a v roce 1983 byla jednostranně vyhlášena Severokyperská turecká republika.
- Tento útvar ovšem uznává jen Turecko. Na jejím území je nyní asi 35 tisíc tureckých vojáků.
