Ekologická katastrofa v USA - ropná skvrna dosáhla pobřeží

Washington - Spojené státy čelí jedné z největších ekologických katastrof v historii. Obrovská ropná skvrna, která se šíří Mexickým zálivem, už dosáhla pobřeží amerického státu Louisiana. Ropa začala unikat do moře po výbuchu těžební plošiny. Plovoucí zábrany natažené na ochranu vzácných písčitých pláží a mokřadů nezafungovaly. Ropě mířící k pobřeží přes ně pomohly vysoké vlny. Americké státy Louisiana a Florida vyhlásily stav ohrožení, ohroženy jsou i břehy států Mississippi a Alabama. Americká ministryně vnitřní bezpečnosti Janet Napolitanová a úřady státu Louisiana vyzvaly společnost British Petroleum (BP), aby proti šíření skvrny podnikala více. BP se předtím zavázala k náhradě všech škod.

Výběžky ropné skvrny, která se začala vytvářet pod hladinou oceánu, zasáhly pobřeží Louisiany. Tamní guvernér Bobby Jindal požádal vládu o uvolnění nejméně 6 000 příslušníků Národní gardy. Ti by měli pomoci s čištěním pobřeží. V místech největšího znečištění pokračovaly přes noc v práci flotily člunů, které se snaží co největší množství ropy udržet pryč od pobřeží. I tak ale ropa dorazila k břehům, zasáhla deltu Mississippi a navíc ohrožuje přírodní rezervaci Pass-a-Loutre, pět dalších přírodních rezervací a čtyři státy na břehu Mexického zálivu.

Stav ohrožení dnes vyhlásil v části státu i guvernér Floridy Charlie Cris. Týká se pěti pobřežních okresů na severozápadě státu v oblasti Panhandle. Tím má Florida automaticky zajištěnu státní pomoc, aby mohla čelit eventuální přírodní katastrofě. Ropná skvrna by mohla Floridu zasáhnout v pondělí.

Bude hůř: přijde vítr a v červenci začne hurikánová sezona

Úřady narychlo zahájily krevetovou sezónu. Rybáři tak mohou sklidit úlovek dřív, než bude pozdě. V dalších dvaačtyřiceti hodinách se zvedne vítr, stejně jako hladina moře. Zastavit ropu tak bude ještě těžší. V červenci navíc začíná hurikánová sezona. Co by se pak stalo s obří ropnou skvrnou, nechtějí místní ani domyslet.

Stále se přitom nedaří zavřít ventily vrtů na dně moře, takže do moře vytéká 800 tisíc litrů ropy denně. „Tohle je velmi závažná událost. Mám opravdu strach o životní prostředí Louisiany,“ řekl David Kennedy z Národního úřadu pro oceán a atmosféru.

Místní obyvatel John Gerger:

„Zápach ropy je u pobřeží stále silnější.“

Prezident Barack Obama řekl, že využije všechny prostředky k tomu, aby se problém podařilo dostat pod kontrolu. Náklady má ale podle něj hradit firma, které plošina patřila: „Za financování následků i jejich likvidaci je nepochybně zodpovědná společnost British Petroleum. Naše vláda přesto využije veškerých prostředků, aby se se situací vypořádala. A to včetně využití zdrojů ministerstva obrany.“

Ekologická katastrofa vypukla 20. dubna výbuchem ropné plošiny. Ta se po několikadenním požáru potopila do moře. Společnost stále pohřešuje 11 pracovníků, kteří z místa nestihli uniknout.

Washington zastavil otevírání nových ropných vrtů na území Spojených států, dokud nebude pod kontrolou současná havárie v Mexickém zálivu. Podle agentury Reuters o tom informoval poradce Bílého domu. Řekl, že se musí nejprve vyšetřit, co způsobilo ekologickou katastrofu - jednu z největších v dějinách Spojených států. Příčiny výbuchu plošiny totiž dosud nejsou přesně známy. Spekuluje se, že mohl selhat bezpečnostní ventil. Neštěstí ale mohl způsobit i náhlý přetlak ropy, která vystoupala z vrtu a na plošině vzplanula.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Mise Artemis pro přistání na Měsíci může mít zásadní problémy, varuje inspektor

NASA nedávno změnila své plány ohledně mise na Měsíc. Stále ale doufá, že tam do roku 2028 její astronauti přistanou. Teď se objevila další překážka – podle zprávy kontrolního orgánu by let byl spojený s riziky pro bezpečnost posádky. Ve čtvrtek večer pak NASA informovala, že start mise Artemis II, při které astronauti obletí Měsíc, by mohl proběhnout 1. dubna.
15:08Aktualizovánopřed 14 mminutami

USA na západě Iráku ztratily tankovací letoun. Armáda vyloučila sestřelení

Spojené státy během současných válečných operací proti Íránu ztratily tankovací letoun KC-135. Zřítil se na západě Iráku. Na síti X to oznámilo regionální velitelství amerických ozbrojených sil (CENTCOM) s tím, že událost nesouvisela s nepřátelskou palbou a ani se spojeneckou palbou.
před 31 mminutami

Česko končí s repatriačními lety z Blízkého východu, oznámilo ministerstvo

Česko končí s repatriačními lety z Blízkého východu pro lidi, kterým návrat domů zkomplikovala íránská válka. Čtvrteční dvanáctý repatriační let byl poslední, oznámilo v podvečer ministerstvo zahraničních věcí (MZV). Celkem se těmito spoji z konfliktem zasažených oblastí vrátilo více než 1500 českých občanů, doplnil resort. Repatriační lety armádními letouny a letadly společnosti Smartwings stát spustil poté, co Izrael a USA koncem února vojensky napadly Írán.
18:24Aktualizovánopřed 59 mminutami

V Iráku bylo při dronovém útoku zraněno nejméně šest francouzských vojáků

Při dronovém útoku na kurdsko-francouzskou základnu u Machmúru na severu Iráku utrpělo zranění nejméně šest francouzských vojáků. Ve čtvrtek to podle agentury Reuters oznámil guvernér provincie Irbíl Úmíd Chúšnáv. Portál The New Region poznamenal, že po začátku amerických a izraelských útoků na Teherán provádějí Írán a proíránské milice v Iráku protiúdery na tamní vojenská zařízení propojená se Spojenými státy a jejich spojenci.
22:48Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Nový íránský vůdce vyzval v prvním prohlášení k uzavření Hormuzu

Nový íránský nejvyšší duchovní vůdce Modžtaba Chameneí vydal první prohlášení od nedělního zvolení, mimo jiné vyzval k uzavření Hormuzského průlivu a k jednotě mezi Íránci. Mluvčí tamního ministerstva zahraničí však později uvedl, že průlivem je možné i nadále proplouvat. Írán mezitím pokračoval v dronových útocích na některé země v regionu. Zasaženo bylo například letiště v Kuvajtu, dubajská luxusní čtvrť či italská základna v Iráku.
00:02Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Izrael tvrdí, že udeřil na další zařízení íránského jaderného programu

Izraelská armáda spustila novou vlnu úderů na Írán a oznámila, že v uplynulých dnech zasáhla zařízení, které považuje za součást íránského jaderného programu. Izraelská armáda intenzivně bombardovala také libanonské hlavní město, kde je hlášeno jedenáct mrtvých. Libanonské teroristické hnutí Hizballáh tvrdí, že ostřelovalo Tel Aviv. Agentura Reuters uvedla, že izraelská armáda téměř zdvojnásobila evakuační zónu jižního Libanonu, obyvatelé by se podle ní měli přesunout na sever od řeky Zahrání. Armáda židovského státu následně silně bombardovala centrum Bejrútu.
04:15Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Írán a Hizballáh rozdrtíme, řekl Netanjahu. Promluvil poprvé od začátku úderů

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu prohlásil, že Izrael rozdrtí Írán a Hizballáh. Varoval, že libanonské teroristické hnutí za útoky zaplatí vysokou cenu. Dodal, že po izraelsko‑amerických úderech na íránské území už země není taková, jako bývala, a že elitní jednotky Teheránu utrpěly těžké ztráty. Netanjahu to ve čtvrtek dle AFP a Reuters uvedl během své první tiskové konference od vypuknutí války proti Íránu, již zahájily Washington a Jeruzalém 28. února.
20:50Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Ceny ropy stouply nejvýš za téměř čtyři roky

Ceny ropy v důsledku konfliktu na Blízkém východě pokračují v silném růstu. Mezinárodní agentura pro energii (IEA), která ve středu oznámila, že uvolní rekordních 400 milionů barelů ropy z nouzových rezerv, hovoří o největším narušení dodávek ropy v historii. Americký prezident Donald Trump podle agentury DPA plánuje, že surovinu uvolní z amerických strategických rezerv. Chce tak rostoucí ceny stabilizovat. Ty nicméně nakonec ve čtvrtek stouply na nejvyšší úroveň za bezmála čtyři roky.
08:48Aktualizovánopřed 2 hhodinami
Načítání...