Káhira - Egypťanka, kterou armáda údajně donutila podstoupit test panenství, chce svůj případ dostat k mezinárodním soudu. Sámiru Ibráhímovou vojáci zadrželi loni v březnu. Jediného obviněného - vojenského lékaře - soud minulý týden osvobodil. Prodemokratičtí aktivisté tvrdí, že se tomu tak stalo na objednávku vládnoucí vojenské rady.
Její tvář vede lidi do ulic i víc než rok po svržení prezidenta Mubaraka. Sámira Ibráhímová porušila tabu konzervativní muslimské společnosti. Jako jediná veřejně svědčila o tom, co podle jejích slov vojáci s demonstrantkami prováděli. „Spousta lidí se teď ke mně nezná. Žijeme ve společnosti, pro kterou je nepřijatelné, když žena bojuje za svá práva,“ tvrdí údajná oběť nucených testů panenství Sámira Ibráhímová.
Že testy probíhaly, potvrdil jeden z generálů. Vojáci se tak prý jen chtěli pojistit proti tomu, aby je zadržené demonstrantky později nemohly obvinit ze znásilnění. Podle soudu ale Sámira měnila opakovaně výpovědi a navíc si protiřečila, takže vojenský lékař musel být osvobozen.
Sámira Ibráhímová: „Egyptský soudní systém mě zklamal. Byl to zločin proti ženám. Mám právo obrátit se na mezinárodní soudy, protože tady jsem zákonné možnosti vyčerpala."
Aktivisté případ Sámiry považovali za test vojenské rady, která po Mubarakovi převzala moc. Tvrdí, že nemá zájem potrestat zločiny páchané na demonstrantech a údajně kryje vojáky, kteří právě Mubarakův režim drželi u kormidla do poslední chvíle.
„Bojujeme za všechny Egypťany. Nejde jen o testy panenství. Jde o vojenskou vládu v naší zemi. Lidé umírali a my jsme neprošli revolucí kvůli tomu, aby tahle země zůstala v jejich rukách,“ říká Hana al-Gharová, členka Egyptské sociálně demokratické strany.
Vojenská rada se v posledních týdnech snaží veřejné protesty tlumit. Do července má přenechat vládu civilistům. Podle některých analytiků si chce armáda pomalým předáváním moci údajně pojistit své zájmy a zajistit imunitu.
Proti rozhodnutí vojenského soudu, který zprostil viny lékaře obžalovaného z provádění testu panenství u sedmi žen zadržených při loňských protivládních protestech, protestovaly stovky Egypťanů.
Násilí na ženě mělo tragickou dohru v Maroku
I v Maroku vyvolal vlnu rozhořčení případ násilí na ženě. Šestnáctiletá Amina tam spáchala sebevraždu kvůli vynucené svatbě s mužem, který ji rok předtím znásilnil. Marocké právo takové sňatky totiž umožňuje: Každý muž obviněný ze znásilnění je osvobozen, pokud si svou oběť vezme za ženu. Aminu k sňatku donutili, aby zachránili rodinnou čest. Mustafa si ji vzal za ženu, aby se vyhnul soudu. Šestadvacetiletý vdovec nyní kategoricky odmítá, že by se k ní choval hrubě, a podle svých slov neví, proč spolkla jed na krysy.
Pojem cti a jeho dopad na zákony některých muslimských zemí ochránci lidských práv kritizují už dlouho. Svého času vzbudil velké pozdvižení případ pákistánské dívky Muchtar Mai, kterou za bratrův prohřešek odsoudili podle kmenového práva k hromadnému znásilnění. Muchtar po znásilnění nespáchala sebevraždu jako Amina - a jak se od ní podle tradice očekávalo. Založila hnutí za práva žen. Svého práva se ale nedomohla. V roce 2011 pákistánský nejvyšší soud muže, kteří ji znásilnili, osvobodil.
