Egypt udeřil na islamisty v Libyi, Sisí vyzval svět k intervenci

Káhira – Egyptské letectvo zahájilo druhou vlnu náletů na pozice libyjských radikálů hlásících se k Islámskému státu (IS). Egypt tak reagoval na vraždu 21 egyptských koptských křesťanů, jejíž videozáznam byl zveřejněn v neděli. Prezident Abdal Fattáh Sísí vyhlásil v zemi sedmidenní smutek a vyzval mezinárodní společenství k intervenci. Libyjská vláda později oznámila, že na cíle IS v Darně na východě země zaútočila i libyjská letadla. Při ranních náletech zahynulo až 50 radikálů.

„Nálety na celkem osm cílů byly oznámeny v egyptské státní televizi. Šlo hlavně o výcvikové tábory a skladiště zbraní ve městě Darna. Nejednalo se přímo o základny IS, ale o základny islamistů, kteří se přihlásili ke vznikající mezinárodní islámské internacionále pod hlavičkou IS,“ konstatoval zpravodaj ČT Jakub Szántó. Stotisícové město Darna u libyjsko-egyptské hranice v současné době ovládají islamisté.

Velitel libyjského letectva Sakr Džaruší oznámil, že při ranních útocích přišlo o život 40 až 50 radikálů. Zdroje z Darny pak agentuře AP sdělily, že kolem poledne byly ve městě znovu slyšet silné výbuchy.

Konečné slovo v tom, jaká bude reakce, měla mít egyptská Rada národní obrany, která se sešla už v neděli. Sísí pověřil vládu, aby poskytla rodinám obětí maximální podporu, a nařídil také přísné dodržování zákazu cest do Libye. Skupina koptů byla unesena v oblasti Sirty nadvakrát - v prosinci a v lednu. Podle zpráv z Egypta to byli dělníci a 13 z nich bylo z vesnice Al-Avúr. „Přišli do země hledat práci – především na libyjských ropných polích,“ prohlásil Szántó.

  • Zpravodaj ČT Szántó k hromadné vraždě koptů: „Jde o pokračování snahy o zastrašení všech nepřátel a zároveň o vraždění co nejbrutálnějším způsobem všech skupin, které islamisté považují za své nepřátele. V tomto případě to vypadá, že se přepočítali, protože podobně jako v případě brutálního upálení jordánského pilota došlo k zesílení náletů na pozice IS. Egypťané poprvé zasahovali na území Libye, což by do budoucna mohlo pro islamisty znamenat velké nebezpečí.“

Abdal Fattáh Sísí:

„Egypt si vyhrazuje právo na odvetu. Sám posoudí metody a načasování pro odplatu těmto vrahům a zločincům, kteří v sobě nemají sebemenší lidskosti.“

V Libyi žije a pracuje několik tisíc Egypťanů a Káhira minulý týden oznámila, že jim pomůže vrátit se domů. IS únos označil za odvetu za to, jak koptové nakládají s muslimskými ženami.

Na videu, které se objevilo v neděli, je vidět, jak členové IS přivádějí rukojmí k moři. „Křižáci, bezpečí pro vás zůstává pouhým přáním… Přísaháme Alláhovi, že promísíme s vaší krví mořskou vodu, v níž jste skryli tělo šajcha Usámy bin Ládina,“ sdělil na videu mluvčí. Vůdce al-Káidy bin Ládina zabila v roce 2011 v Pákistánu americká elitní jednotka a tělo bylo shozeno do moře. IS se ale s al-Káidou podle dosavadních informací rozešel a nehlásí se k její ideologii, která prosazuje útoky na západní cíle. Jde mu spíše o územní zisky.

V Sýrii a Iráku IS ovládá několik severních provincií, jejichž správu zajišťuje vždy 12 guvernérů. V Libyi má pod kontrolou tři oblasti, černé prapory této organizace vlají v Darně od svržení bývalého vůdce Muammara Kaddáfího v roce 2011. Video s vraždou koptů je podle titulků pořízeno v oblasti Tripolisu, podle sdělovacích prostředků ale možná v blízkosti Syrty, kde byli Egypťané uneseni. Agentura Reuters píše, že video svědčí o tom, že skupina zřejmě vytváří další ze svých bašt ve vzdálenosti 800 kilometrů od jižních břehů Itálie. Jeden z mluvčích na videu tvrdí, že dalším plánem radikálů je „dobytí Říma“.

Ministra zahraničí Samího Šukrího poslal Sísí do New Yorku s pokynem zahájit rozhovory v OSN a v její Radě bezpečnosti s cílem uplatnit v případě masakru v Libyi patřičné konvence OSN. Káhirská univerzita Al-Azhar, která je respektovanou muslimskou autoritou, označila zabití koptů za barbarský čin. „Sisí musí rozpoutat ničivé zemětřesení, které je naučí respektovat práva Egypťanů,“ prohlásil jeden z obyvatel Káhiry.

Koptská církev patří stejně jako katolická a protestantská ke křesťanské víře. V Egyptě žije vůbec největší komunita koptů na světě, tvoří zhruba desetinu z tamních 80 milionů občanů.

Šukrímu telefonoval jeho americký protějšek John Kerry. Vyjádřil soustrast a „příšerný teroristický čin“ rozhodně odsoudil. Podle Kerryho úřadu se oba ministři dohodli, že zůstanou ve spojení v době, kdy Egypťané budou připravovat svou reakci. Bílý dům k vraždě v prohlášení sdělil, že „barbarství IS nezná hranic“.

Papež František vyjádřil smutek nad smrtí koptů. „Jejich poslední slova byla Ježíši, pomoz mi. Zabili je jednoduše kvůli tomu, že to byli křesťané,“ řekl papež.

Vraždu Egypťanů odsoudila i Liga arabských států. Její šéf Káhiře fakticky schválil vojenský útok na libyjský cíle. „To, co se stalo, je barbarský, nelidský teroristický čin, kteří nás vrací do doby kamenné. neumím si představit lidskou bytost, která takovou vraždu spáchá,“ podotkl šéf Ligy arabských států Nabíl Arabí.

Rodina jednoho ze zavražděných koptů
Zdroj: ČTK/AP/Hassan Ammar

Francouzský prezident Francois Hollande se v telefonickém rozhovoru shodl se Sísím, že situací v Libyi by se měla zabývat RB OSN a měla by navrhnout nová opatření. Premiér Manuel Valls vyzval k účasti v boji proti IS všechny blízkovýchodní země a jmenoval speciálně Katar a Turecko. V rozhovoru s rozhlasem musel reagovat na dotaz ke Kataru, který je podezírán z financování některých radikálních skupin. Také Turecko čelí kritice, protože údajně usnadňuje pohyb radikálů do Sýrie přes své území.

Spojené arabské emiráty zareagovaly na novou krizi nabídkou pomoci Egyptu. Jejich ministr zahraničí Abdalláh bin Zajd Nahaján masakr koptů ostře odsoudil. SAE patří k největším přispěvatelům egyptské ekonomice a v ministrově prohlášení nabízejí „všechny své prostředky do služeb Egyptu k vymýcení terorismu“.

Rovněž Itálie původně Libyi nabídla pomoc v boji proti IS. Premiér Matteo Renzi v reakci na dnešní nálety ale radil k opatrnosti a vojenskou intervenci prozatím vyloučil. „Situace se tam vymyká kontrole, ale čas pro vojenskou intervenci zatím není,“ sdělil televizi.

Jakub Szántó o boji proti IS

„V tuto chvíli se pozornost celého světa soustřeďuje na válku proti Islámskému státu v jeho jádru – to znamená v Sýrii a v severním a západním Iráku. Libye bohužel dál zůstává zcela mimo zájem jak světových, tak i regionálních velmocí. Země stojí ekonomicky a politicky na vedlejší koleji.“

Také Jordánsko, jemuž IS zavraždil jednoho z pilotů, který se účastnil náletů na IS v Sýrii, vraždu koptů odsoudilo. Mluvčí jordánské vlády vyzval ke „sjednocení veškerých sil k vymýcení extremistické a teroristické ideologie“ IS. Ministr také vyzval svět, aby podpořil libyjskou vládu, která je uznávaná mezinárodně, avšak nesídlí v Tripolisu, nýbrž v Tobrúku na východě. V hlavním městě je druhý kabinet, který po volbách odmítl odstoupit. Do dnešní vojenské operace letectvo poslala vláda z Tobrúku.

  • Mluvčí mezinárodně uznávané libyjské vlády: „Žádáme mezinárodní společenství, aby zrušilo své embargo, které nám znemožňuje vyzbrojit naši armádu. Potom budeme schopni bojovat a jednou provždy teroristy zlikvidovat.“

Libye upadla v posledních měsících do chaosu. Část jejího území kontrolují extremisté, včetně těch skupin, které se odkazují k organizaci Islámský stát.

Politicky roztříštěná Libye

Tripolis: Sídlo vlády jmenované předchozím parlamentem, který napadl legitimitu loňských voleb.

Tobrúk: Sídlo mezinárodně uznávané vlády, která byla vyhnána z hlavního města nedlouho po volbách v roce 2014.

- Obě vlády podporují místní milice.

Bengází: Druhé největší město a sídlo revoluce roku 2011 - nyní z velké části v rukou islámských bojovníků, někteří jsou napojení na al-Káidu.

Misuráta: Třetí největší město a hlavní přístav, také loajální k vládě v Tripolisu. Zdejší milice ji drží u moci.

Darna: Bašta Islámského státu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Írán by měl vést někdo zevnitř, rozhodne se po válce, řekl Trump

Nejlepší možností pro vedení Íránu by byl někdo zevnitř, rozhodnutí ale přijde, až Spojené státy a Izrael dokončí vojenské údery. Při úterním setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem to řekl americký prezident Donald Trump. Při útocích, které začaly v sobotu, se podařilo zlikvidovat téměř všechny vojenské cíle, zdůraznil Trump. Německo má podle Merze na válku v Íránu stejný pohled jako USA. Dodal, že tamní režim je nutné odstranit. Trump zároveň kritizoval Madrid a Londýn za přístup k operacím na Blízkém východě.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Problémem útoku na Írán je nejasný cíl, řekl pro ČT generál Hodges

Zásadním problémem současné americko-izraelské operace proti Íránu je podle generála Bena Hodgese, který dříve velel americkým jednotkám v Evropě, fakt, že nikdo jasně nepopsal její cíle.
před 1 hhodinou

VideoZmaření jaderných snah, či změna režimu? Cíl operace proti Íránu není zřejmý

Seznam možných důvodů pro aktuální americko-izraelské údery na Írán je dlouhý – od jaderného programu Teheránu, přes balistické zbraně až po „export“ terorismu či snahu o změnu režimu. Načasování a zamýšlený cíl operace ale zůstávají dál nejasné. Hlavním spouštěčem je podle všeho snaha zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně, což USA a Izrael deklarují přes dvě dekády. Po nepokojích v Íránu z přelomu loňského a letošního roku se na chvíli mohlo zdát, že primárním důvodem k zásahu může být brutalita, s níž blízkovýchodní režim zakročil proti demonstrantům. Hrozby prezidenta USA Donalda Trumpa směrem do Teheránu sice toto téma konkrétně zmiňovaly, tehdy ale ještě šéf Bílého domu nezasáhl.
před 1 hhodinou

Armádní speciál přepravil do Prahy Čechy z Jordánska

V Praze přistál v úterý večer první armádní repatriační let s Čechy, kteří uvázli v Jordánsku kvůli úderům na Blízkém východě. Tento menší z armádních airbusů má kapacitu čtyřicet míst. Do tuzemska již dříve během dne přiletěla z oblastí ohrožených konfliktem na Blízkém východě dvě letadla Smartwings s celkem čtyřmi stovkami lidí. Jedno z ománského města Salála, druhé z Maskatu také v Ománu. Slovensko v úterý vpodvečer dvěma evakuačními letadly dopravilo do Bratislavy z Jordánska více než sto lidí, mezi nimiž byli i tři Češi.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Útok na Írán porušil mezinárodní právo, odpovědnost ale nese Teherán, řekl Macron

Francouzský prezident Emmanuel Macron míní, že útok USA a Izraele na Írán je mimo rámec mezinárodního práva, primární odpovědnost za situaci ale nese Írán. Řekl to v úterý v projevu o situaci na Blízkém východě. Francouzský prezident v něm také oznámil, že nařídil přesun letadlové lodi s jaderným pohonem Charles de Gaulle do Středozemního moře, aby zajistila bezpečnost spojenců Francie v oblasti.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Ceny plynu a ropy po prudkém růstu mírně klesly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě v úterý prudce zvyšovala. Z pondělních zhruba 32 eur za megawatthodinu (MWh) se kolem poledne dostala přes 62 eur, později nastal pokles. Po 19. hodině se pohybovala nad 53 eury, růst oproti pondělí tedy činil přibližně 23 procent. K vzestupu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu rostly též ceny ropy. Brent po poledni překročil hodnotu 85 dolarů za barel, nejvyšší od roku 2024. Po 19. hodině to bylo přes 82 dolarů, tedy vzestup o 5,5 procenta.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Vůdce Íránu zvolí znalci, šanci mají i příbuzní ajatolláhů

Írán vede po smrti nejvyššího duchovního vůdce Alího Chameneího přechodná rada. Není jasné, kdy takzvané Shromáždění znalců zvolí jeho nástupce, jelikož konflikt s USA a Izraelem pokračuje. Při úderech byla navíc zničena i budova, kde se tento orgán schází. Řada pravděpodobných kandidátů navíc během aktuálního konfliktu zahynula. Mezi favority patří i Chameneího syn či vnuk ajatolláha Rúholláha Chomejního.
před 6 hhodinami

Izrael opět útočí na Teherán a Bejrút. Na jih Libanonu poslal vojáky

Izraelské letectvo v úterý dál rozsáhle zasahovalo Írán a pozice Hizballáhu v Libanonu. Izrael naopak čelil útokům z jejich strany. Počet obětí v Íránu stoupl dle Červeného půlměsíce na 787. Zasažena byla budova shromáždění, které má volit nástupce zesnulého vůdce Alího Chameneího. Válka s Íránem podle izraelského premiéra Benjamina Netanjahua nepotrvá věčně, jelikož jde o rychlou a rozhodující operaci.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami
Načítání...