Důl Turów může ohrozit životní prostředí, rozhodl soud ve Varšavě

Správní soud ve Varšavě rozhodl, že činnost Dolu Turów nedaleko hranic Libereckého kraje může ohrozit životní prostředí. Píše to portál gazeta.pl s odvoláním na europoslankyni za vládnoucí stranu Právo a spravedlnost (PiS) Annu Zalewskou. Ta na svém twitterovém účtu zveřejnila fotografii s textem rozsudku ze 31. května.

Soud podle Agnieszky Stupkiewiczové z právnické organizace Frank Bold došel k závěru, že nelze vyloučit, že rozhodnutí o dopadech těžby hnědého uhlí v Turówě na životní prostředí bude v budoucnu uznané za chybné. Polské ministerstvo životního prostředí letos v únoru těžbu v Turówě povolilo do roku 2044.

Šéf generálního ředitelství pro ochranu životního prostředí loni na podzim vydal kladné rozhodnutí pro další těžbu v dole až do roku 2044, a uzavřel tak proces posuzování vlivu dolu na životní prostředí. Proti tomuto rozhodnutí se u varšavského správního soudu odvolaly ekologické organizace.

Elektrárenská firma se odvolá

„Zase chtějí zavřít Turów,“ napsala Zalewská na Twitteru. Podle polských médií řekla, že elektrárenská společnost PGE, které důl a přilehlá elektrárna patří, se proti rozsudku varšavského správního soudu odvolá.

„Boj o Turów pokračuje,“ dodala ve svém tweetu. Podle ní soud vydal rozhodnutí o zastavení těžby v dole, který je strategický pro polskou energetickou bezpečnost.  

Šéf odborové organizace Solidarita v Dole Turów Wojciech Ilnicki rozhodnutí správního soudu označil za „skandální“ a dodal, že pokud to bude potřeba, odboráři budou protestovat. Komplex v Turówě podle něj znamená „energetickou bezpečnost a levnou energii“.

Ekologové: Důl ničí podzemní vody

Polská vláda trvá na pokračování těžby v Dole Turów, protože tamní elektrárna se na výrobě elektrické energie v Polsku podílí asi sedmi procenty. Důl leží v blízkosti českých a německých hranic, těžba podle ekologů i obyvatel regionu ohrožuje životní prostředí ve všech třech státech, především ničí podzemní vody v okolí dolu.

Premiéři Česka a Polska podepsali loni 3. února dohodu o řešení vlivu těžby v Dole Turów. Polsko pak vyplatilo Česku jako náhradu za škody způsobené těžbou 45 milionů eur (necelé 1,1 miliardy Kč) a ČR stáhla žalobu na Polsko, kterou kvůli dolu podala u Soudního dvora EU. Podle ekologických organizací ale smlouva nechrání české občany před ztrátou vody.

Polští politici: Těžit se bude dál

Místopředseda polské vlády a ministr pro státní majetek Jacek Sasin soud obvinil z toho, že „naplňuje cizí zájmy“. Na Twitteru napsal, že „na žádost města Žitava, české a německé pobočky Greenpeace a Nadace Frank Bold soudci žádají uzavření Dolu Turów“. „To nedovolíme, ubráníme 60 tisíc pracovních míst,“ uvedl Sasin.

Šéfka polského resortu životního prostředí Anna Moskwová napsala, že v Turówě „se bude těžit tak dlouho, jak to bude možné a potřebné“.

Je potřeba vyčkat, řekl liberecký hejtman Půta

Liberecký hejtman Martin Půta (Starostové pro Liberecký kraj) řekl, že rozhodnutí soudu zřejmě nebude mít vliv na uzavřenou česko-polskou dohodu. „Myslím, že vliv na dohodu by mělo jedině, kdyby někdo zrušil povolení k těžbě,“ řekl a dodal: „Jsem rád, že soud ve Varšavě uznal, že těžba uhlí není úplně přírodě blízká činnost člověka, a že má vliv na životní prostředí. Uvidíme, spíš je asi potřeba vyčkat, co to bude znamenat dál.“

Liberecký hejtman nechce spekulovat o délce těžby uhlí na polské straně. „To si musí vyřešit Polsko na svém území se svými institucemi, s ministerstvem nebo soudy,“ řekl.

Česká strana pokračuje podle Půty v projektech, které mají zmírnit dopady těžby. Ještě v červnu by měla začít první stavba, která má zajistit pitnou vodu pro příhraniční oblasti. Spolufinancovaná je z Fondu Turów, do něhož dala polská strana v rámci kompenzací 35 milionů eur (v přepočtu 823 milionů korun), aktuálně je v něm včetně úroků bezmála 896 milionů korun. Do prázdnin by podle Půty také mělo skončit roční testování těsnicí stěny, která má bránit odtoku vody z českého území.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Británie a Norsko odstrašovaly ruské ponorky v Atlantiku

Velká Británie společně s Norskem provedla v severním Atlantiku vojenskou operaci na odstrašení ruských ponorek, které ohrožovaly podvodní kabely a produktovody. Oznámil to podle agentury AP britský ministr obrany John Healey. Dodal, že fregata, letadla a stovky expertů monitorovaly ruskou útočnou ponorku a dvě špionážní ponorky poblíž podmořských kabelů a potrubí severně od Spojeného království. Ruská plavidla nakonec podle britského šéfa obrany po operaci, která trvala víc než měsíc, odplula z britských vod dále na sever. Do operace byly zapojeny speciální ponorky, konstatoval.
před 31 mminutami

Izrael pokračoval v bombardování Libanonu, útočil i Hizballáh

Izrael i ve čtvrtek bombardoval Libanon, kde cílí na teroristické hnutí Hizballáh, píší podle Reuters tamní média. Také na severu židovského státu zněly sirény kvůli střelám Hizballáhu. Ten dříve v souvislosti se svými nočními útoky na Izrael prohlásil, že má jít o „reakci na porušení příměří“ ve válce na Blízkém východě. Podle zpravodajských agentur šlo o první útok hnutí proti židovskému státu za posledních více než 24 hodin, kdy platí klid zbraní mezi USA a Íránem.
05:33Aktualizovánopřed 40 mminutami

Země je křehká planeta, z těch pohledů běhal mráz po zádech, říkají astronauti

Křehkost planety Země v nezměrném vesmíru či krása úplného zatmění Slunce za odvrácenou stranou Měsíce patří k nejsilnějším dojmům, které popsali astronauti mise Artemis II novinářům dva dny před návratem na Zemi. Šéf mise Reid Wiseman za nejsilnější okamžik označil pojmenování měsíčního kráteru po své zesnulé ženě Carroll. Loď Orion se po obletu Měsíce vrací se spoustou zajímavých fotografií a příběhů, o něž se astronauti chtějí podělit s ostatními, řekl pilot Victor Glover.
před 1 hhodinou

Litevští politici chtějí navzdory protestům prosadit reformu veřejnoprávní LRT

Předseda litevského parlamentu Juozas Olekas ve čtvrtek uvedl, že vládní koalice neustoupí od plánů na reformu veřejnoprávního vysílatele, a to navzdory pokračujícím protestům proti politizaci LRT.
před 1 hhodinou

Ceny ropy se vrátily k růstu

Ceny ropy se po středečním prudkém poklesu vrátily k růstu, zůstávají ale pod sto dolary za barel. Trhy ve středu reagovaly na zprávu o dvoutýdenním příměří schváleném Íránem a Spojenými státy a slibovaly si od toho odblokování klíčového Hormuzského průlivu. Ačkoliv úžinou od té doby proplulo několik lodí, provoz je nadále výrazně omezený. Podle agentury Bloomberg lze hovořit o tom, že průliv zůstává prakticky uzavřen. Paliva v Česku dál zdražují. Průměrně jsou ale pod cenovým stropem, který pro čtvrtek stanovila vláda.
10:46Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Námořní doprava v Hormuzském průlivu je stále omezená

Námořní doprava v Hormuzském průlivu stále není plně odblokovaná. Média informovala o tom, že některé tankery se kvůli uzavření úžiny musely vrátit. Námořnictvo íránských revolučních gard podle tamních médií zveřejnilo mapu s alternativními trasami pro plavbu touto oblastí. Její úplné znovuotevření byla hlavní podmínka amerického prezidenta Donalda Trumpa pro ohlášení stávajícího příměří mezi Washingtonem a Teheránem. Británie a Francie naléhají na úplné otevření průlivu.
před 2 hhodinami

Ve Spojených státech roste nespokojenost s Trumpovou politikou

I přes relativně nízké ztráty – 15 padlých vojáků a zhruba šest set zraněných – vyvolala ve Spojených státech válka s Íránem vlnu kritiky proti krokům administrativy prezidenta Donalda Trumpa. Kromě demokratů a jejich voličů, kteří vyšli masově do ulic, se ozvali i někteří republikáni nebo členové užšího jádra hnutí MAGA. Popularita Trumpa je napříč USA nejnižší od jeho loňského návratu do Bílého domu, klesla pod čtyřicet procent. U většiny svých skalních podporovatelů si nicméně oblibu stále drží.
před 6 hhodinami

Na únosech ukrajinských dětí se podílejí i Gazprom a Rosněfť, uvádějí výzkumníci

Do únosů ukrajinských dětí Ruskem a jejich následné indoktrinace jsou přímo zapojené i ruské státní energetické společnosti Gazprom a Rosněfť. Vyplývá to z nové zprávy výzkumníků z Yaleovy univerzity. Energetičtí giganti prostřednictvím svých dceřiných firem přímo řídí některé tábory, kde jsou ukrajinské děti „převychovávány“ s cílem zničit jejich ukrajinskou identitu. Naprostá většina zařízení a firem, kterých se tato zjištění týkají, přitom nyní nepodléhá americkým ani evropským sankcím.
před 7 hhodinami
Načítání...