Důl Turów může ohrozit životní prostředí, rozhodl soud ve Varšavě

Správní soud ve Varšavě rozhodl, že činnost Dolu Turów nedaleko hranic Libereckého kraje může ohrozit životní prostředí. Píše to portál gazeta.pl s odvoláním na europoslankyni za vládnoucí stranu Právo a spravedlnost (PiS) Annu Zalewskou. Ta na svém twitterovém účtu zveřejnila fotografii s textem rozsudku ze 31. května.

Soud podle Agnieszky Stupkiewiczové z právnické organizace Frank Bold došel k závěru, že nelze vyloučit, že rozhodnutí o dopadech těžby hnědého uhlí v Turówě na životní prostředí bude v budoucnu uznané za chybné. Polské ministerstvo životního prostředí letos v únoru těžbu v Turówě povolilo do roku 2044.

Šéf generálního ředitelství pro ochranu životního prostředí loni na podzim vydal kladné rozhodnutí pro další těžbu v dole až do roku 2044, a uzavřel tak proces posuzování vlivu dolu na životní prostředí. Proti tomuto rozhodnutí se u varšavského správního soudu odvolaly ekologické organizace.

Elektrárenská firma se odvolá

„Zase chtějí zavřít Turów,“ napsala Zalewská na Twitteru. Podle polských médií řekla, že elektrárenská společnost PGE, které důl a přilehlá elektrárna patří, se proti rozsudku varšavského správního soudu odvolá.

„Boj o Turów pokračuje,“ dodala ve svém tweetu. Podle ní soud vydal rozhodnutí o zastavení těžby v dole, který je strategický pro polskou energetickou bezpečnost.  

Šéf odborové organizace Solidarita v Dole Turów Wojciech Ilnicki rozhodnutí správního soudu označil za „skandální“ a dodal, že pokud to bude potřeba, odboráři budou protestovat. Komplex v Turówě podle něj znamená „energetickou bezpečnost a levnou energii“.

Ekologové: Důl ničí podzemní vody

Polská vláda trvá na pokračování těžby v Dole Turów, protože tamní elektrárna se na výrobě elektrické energie v Polsku podílí asi sedmi procenty. Důl leží v blízkosti českých a německých hranic, těžba podle ekologů i obyvatel regionu ohrožuje životní prostředí ve všech třech státech, především ničí podzemní vody v okolí dolu.

Premiéři Česka a Polska podepsali loni 3. února dohodu o řešení vlivu těžby v Dole Turów. Polsko pak vyplatilo Česku jako náhradu za škody způsobené těžbou 45 milionů eur (necelé 1,1 miliardy Kč) a ČR stáhla žalobu na Polsko, kterou kvůli dolu podala u Soudního dvora EU. Podle ekologických organizací ale smlouva nechrání české občany před ztrátou vody.

Polští politici: Těžit se bude dál

Místopředseda polské vlády a ministr pro státní majetek Jacek Sasin soud obvinil z toho, že „naplňuje cizí zájmy“. Na Twitteru napsal, že „na žádost města Žitava, české a německé pobočky Greenpeace a Nadace Frank Bold soudci žádají uzavření Dolu Turów“. „To nedovolíme, ubráníme 60 tisíc pracovních míst,“ uvedl Sasin.

Šéfka polského resortu životního prostředí Anna Moskwová napsala, že v Turówě „se bude těžit tak dlouho, jak to bude možné a potřebné“.

Je potřeba vyčkat, řekl liberecký hejtman Půta

Liberecký hejtman Martin Půta (Starostové pro Liberecký kraj) řekl, že rozhodnutí soudu zřejmě nebude mít vliv na uzavřenou česko-polskou dohodu. „Myslím, že vliv na dohodu by mělo jedině, kdyby někdo zrušil povolení k těžbě,“ řekl a dodal: „Jsem rád, že soud ve Varšavě uznal, že těžba uhlí není úplně přírodě blízká činnost člověka, a že má vliv na životní prostředí. Uvidíme, spíš je asi potřeba vyčkat, co to bude znamenat dál.“

Liberecký hejtman nechce spekulovat o délce těžby uhlí na polské straně. „To si musí vyřešit Polsko na svém území se svými institucemi, s ministerstvem nebo soudy,“ řekl.

Česká strana pokračuje podle Půty v projektech, které mají zmírnit dopady těžby. Ještě v červnu by měla začít první stavba, která má zajistit pitnou vodu pro příhraniční oblasti. Spolufinancovaná je z Fondu Turów, do něhož dala polská strana v rámci kompenzací 35 milionů eur (v přepočtu 823 milionů korun), aktuálně je v něm včetně úroků bezmála 896 milionů korun. Do prázdnin by podle Půty také mělo skončit roční testování těsnicí stěny, která má bránit odtoku vody z českého území.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump s Ruttem dospěli k rámci dohody o Grónsku, USA cla nezvýší

Americký prezident Donald Trump se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Trump to po jednání v Davosu oznámil ve středu večer SEČ na sociální síti Truth Social s tím, že díky tomu nezavede dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. Ta měla začít platit za necelé dva týdny. Šéfka švédské diplomacie Maria Malmerová Stenergardová i dánský ministr zahraničí Lars Lökke Rasmussen to uvítali. Lídři států EU se přesto ve čtvrtek sejdou na mimořádném summitu.
20:53Aktualizovánopřed 8 mminutami

Skvělá příležitost a maraton schůzek, hodnotí dva dny v Davosu Babiš

Premiér Andrej Babiš (ANO) na síti X oznámil, že se na Světovém ekonomickém fóru (WEF) ve švýcarském Davosu setkal se šesti prezidenty, pěti premiéry včetně německého kancléře Friedricha Merze, se šéfem NATO Markem Ruttem, s běloruskou opoziční lídryní Svjatlanou Cichanouskou i se špičkami byznysu. Dva dny na ekonomickém fóru podle něj byly „skvělou příležitostí“ sejít se s lídry z celého světa a podpořit export a investice tuzemských firem i do zemí mimo Evropu a vzájemný turistický ruch.
před 1 hhodinou

Jen USA mohou ochránit Grónsko, řekl Trump v Davosu

Spojené státy nadále počítají s tím, že získají Grónsko, nepoužijí k tomu ale sílu, prohlásil na Světovém ekonomickém fóru (WEF) v Davosu americký prezident Donald Trump. Grónsko je autonomním územím Dánska. Večer pak Trump oznámil, že se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Díky tomu nezavede dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. V Davosu také slíbil, že USA budou vždy stát při Severoatlantické alianci, zároveň ale zpochybnil závazky spojenců k NATO a kritizoval evropské země.
13:19Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Počet obětí vlakové nehody ve Španělsku vzrostl na 43, pátrání pokračuje

Počet obětí nedělní srážky vlaků na jihu Španělska vzrostl na 43 poté, co záchranáři ve středu odpoledne v troskách nalezli další tělo. Informovala o tom agentura AFP s odvoláním na andaluské úřady. Zásah na místě nadále pokračuje i s využitím těžké techniky. Odbory španělských strojvedoucích zároveň pohrozily stávkou, požadují zajistit bezpečnost na železnici.
13:09Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Většina Kyjeva zůstává kvůli ruským útokům bez elektřiny

V Kyjevě je po ruských útocích nadále šedesát procent města bez elektřiny a čtyři tisíce budov bez tepla, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Po místních úřadech žádá větší úsilí. Ukrajina kvůli intenzivním ruským útokům na energetický systém čelí v současné době mimo jiné dlouhým výpadkům v dodávkách proudu, což nutí podniky fungovat na generátorech deset i více hodin.
14:36Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Šéf Ryanairu vyloučil, že by firmu mohl koupit Musk, kterého nedávno urazil

Americký miliardář Elon Musk nemůže koupit irskou nízkonákladovou leteckou společnost Ryanair, ačkoli by to pro něj byla lepší investice než převzetí sociální sítě X, uvedl ve středu šéf Ryanairu Michael O'Leary. Pokračoval tak ve slovní přestřelce s Muskem, jehož nedávno počastoval vulgarismem, jímž komentoval miliardářovy (nízké) intelektuální schopnosti. Musk následně navrhl, že by mohl Ryanair koupit, připomíná agentura Reuters.
před 6 hhodinami

Agentury: Izraelská armáda zabila v Gaze jedenáct lidí

Počet obětí středeční izraelské palby při několika různých incidentech v Pásmu Gazy stoupl na jedenáct, mezi zabitými jsou také dvě děti, jedna žena a tři novináři včetně spolupracovníka agentury AFP, informovaly tiskové agentury s odvoláním na zdravotníky v Gaze. Izraelská armáda ohledně úmrtí novinářů uvedla, že byli podezřelí z obsluhy dronu napojeného na teroristické hnutí Hamás. Už dříve sdělila, že zabila osobu, kterou označila za teroristu a která podle ní vstoupila na území pod její kontrolou a představovala pro izraelské vojáky hrozbu.
16:46Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Europarlament podpořil půjčku Ukrajině, dohodu s Mercosurem poslal k soudu

Evropský parlament (EP) schválil první návrh nutný pro spuštění půjčky Ukrajině za devadesát miliard eur (2,2 bilionu korun). Peníze bude moci Ukrajina použít na financování svých potřeb v letošním a příštím roce. Poskytnutí půjčky dojednali unijní lídři na prosincovém summitu EU v Bruselu. Europoslanci také chtějí, aby obchodní dohodu s uskupením Mercosur přezkoumal Soudní dvůr EU. Evropští zákonodárci rovněž pozastavili projednávání návrhů k loňské obchodní dohodě s USA.
15:04Aktualizovánopřed 6 hhodinami
Načítání...