Drábová upozorňuje na radioaktivní jód nad Českem

Praha – Státní úřad pro jadernou bezpečnost (SÚJB) zaznamenal nad územím České republiky stopové koncentrace radioaktivního jódu. Zdroj kontaminace ale nezná, proto se obrátil s žádostí o pomoc na Mezinárodní agenturu pro atomovou energii (MAAE). Informovala o tom předsedkyně úřadu Dana Drábová s tím, že naměřený obsah jódu v ovzduší v žádném případě neohrožuje zdraví obyvatel.

„S pravděpodobností hraničící s jistotou to není ze zdroje z České republiky, určitě ne z našich jaderných elektráren. Ale nevíme, odkud to je, proto jsme oslovili agenturu, aby zapojila své mechanismy a zkusila ten zdroj najít,“ řekla šéfka SÚJB.

Podle ní stopové množství jódu v ovzduší naměřilo v uplynulých dnech několik stanic české radiační monitorovací sítě. Mezinárodní agentura pro atomovou energii (MAAE) agentuře Reuters potvrdila, že dostala z Česka hlášení o naměření „velmi nízkých úrovní“ jódu 131. Obdobné informace má také z jiných evropských zemí. Naměření mírně zvýšené úrovně jódu oznámily také Rakousko, Německo, Maďarsko a Slovensko.

Drábová zároveň vysvětlila, že naměřené množství jódu je zhruba na stejné úrovni jako na konci března, kdy se v Česku vyskytlo po havárii v japonské elektrárně Fukušima. „Nyní to ale z Japonska není,“ dodala Drábová. SÚJB podle ní nadále sleduje vývoj situace a rovněž vydal pokyn ke změně režimu monitorování tak, aby bylo získáno co nejvíce dat.

Jód potvrzují i sousedé, jeden let ale člověku ublíží víc

Naměření zvýšených hodnot jódu v posledních dnech potvrdilo i Slovensko. „Jsou to ale stokrát až tisíckrát nižší koncentrace než po havárii Fukušimy v březnu,“ řekl serveru tvnoviny.sk Jozef Masarik z katedry jaderné fyziky Komenského univerzity v Bratislavě.

Také rakouské ministerstvo životního prostředí dnes podle agentury APA potvrdilo zvýšené množství izotopu jódu 131 v ovzduší, nevidí však důvod k vyhlášení poplachu. Množství je tak malé, že je měřitelné jen těmi nejcitlivějšími přístroji a až po několikadenním filtrování vzduchu přes jejich čidla.

Rakouské ministerstvo zdravotnictví podle DPA uvedlo, že během jediného transatlantického letu jsou lidé vystaveni dávce radioaktivity 40 000krát větší, než jsou nyní naměřené stopy. Rakouské ekologické sdružení Antiatom Szene však oficiální prohlášení zpochybňuje a považuje závadu v jaderné elektrárně za pravděpodobný zdroj zvýšeného výskytu jódu v ovzduší.

Mírně zvýšený výskyt izotopu jódu nad částí kontinentu potvrdila večer i Evropská komise. „Úroveň zamoření je ale tak extrémně malá, že nepředstavuje žádné zdravotní ohrožení. Je dokonce pod úrovní, která nás i členské země zavazuje k zaznamenání,“ řekla mluvčí EK.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Státy by měly přispět miliardu dolarů za stálé členství v Radě míru, žádá Trump

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa žádá příspěvek ve výši nejméně jedné miliardy amerických dolarů (20,9 miliardy korun) od každé země, která se chce stát stálým členem jeho nové Rady míru, píše agentura Bloomberg s odvoláním na návrh charty organizace. Trump by se stal jejím prvním předsedou a rozhodoval by o zemích, které do ní budou přizvány. Kritici mají obavy, že se Trump snaží vytvořit konkurenci Organizace spojených národů (OSN), kterou dlouhodobě kritizuje, informuje Bloomberg.
00:48Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Po pádu laviny v rakouských Alpách zemřeli tři čeští skialpinisté, uvádí APA

Po pádu laviny v rakouských Alpách zahynuli tři čeští skialpinisté. Neštěstí se stalo v oblasti Murtal ve spolkové zemi Štýrsko. Informuje o tom agentura APA. Rakouské Alpy v sobotu zasáhla série tragických nehod, při pádu lavin ve spolkové zemi Salcbursko zemřelo dalších pět lidí.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Trump uvalí kvůli Grónsku clo na některé evropské země

Americký prezident Donald Trump oznámil desetiprocentní clo na Dánsko, Norsko, Švédsko, Francii, Německo, Británii a další země kvůli jejich postupu ohledně Grónska. V platnost mají vstoupit 1. února. Od června se pak mají zvýšit na 25 procent. Trvat mají, dokud se neuzavře dohoda o Grónsku. Francouzský prezident Emmanuel Macron označil hrozbu za nepřijatelnou, podle britského premiéra Keira Starmera je uvalování cel naprosto chybné. Reagují i další unijní politici.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Chameneí přiznal tisíce zabitých demonstrantů. Trump se vyslovil pro změnu režimu

Íránský duchovní vůdce Alí Chameneí poprvé veřejně přiznal, že během protestů byly zabity tisíce lidí, „někteří nelidským a brutálním způsobem“. Píše to server BBC News. Demonstrace režim zřejmě prozatím dokázal potlačit, míní experti. Americký prezident Donald Trump se vyslovil pro změnu režimu v Íránu. Teheránské vládě vyčetl, že používá v nebývalém rozsahu útlak a násilí. Šéf Bílého domu to řekl serveru Politico.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Ukrajinci trénují na první zimní olympiádu od velké ruské invaze

Do zahájení olympiády v Miláně a Cortině zbývají tři týdny. Pro ukrajinské zimní atlety to budou první hry od začátku plnohodnotné ruské invaze. Trénovat se snaží v bezpečnějších částech vlasti včetně Zakarpatí, ale i v cizině, zjistila zpravodajka ČT Darja Stomatová. Na Hry se chystají i Rusové a Bělorusové, startovat však budou jen pod neutrální vlajkou.
před 7 hhodinami

EU a Mercosur podepsaly obchodní dohodu

Představitelé Evropské unie a jihoamerického bloku Mercosur podepsali obchodní dohodu. Úmluva se připravovala 25 let a podle Evropské komise (EK) vytvoří největší zónu volného obchodu na světě, která bude pokrývat trh s více než sedmi sty miliony spotřebitelů. Vyvolává ale protesty zemědělců v Evropě.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Před 35 lety začala operace Pouštní bouře

Koalice osmadvaceti zemí včetně Československa pod vedením Spojených států a s mandátem Rady bezpečnosti OSN zahájila před 35 lety osvobození Kuvajtu okupovaného Irákem. Pro tuzemské vojáky byla operace Pouštní bouře první bojová mise po pádu totality, zhruba dvě stě jich zajišťovalo chemický a radiační průzkum. Jednotka složená z profesionálů i vojáků základní služby byla rozmístěna nedaleko první linie, hned druhý den po zahájení operace jeden z členů jednotky zahynul. Válka v zálivu skončila osvobozením Kuvajtu koncem února, českoslovenští vojáci se vrátili v květnu.
před 8 hhodinami

V Radě pro Pásmo Gazy jsou Blair, Rubio či Kushner, předseda je Trump

Bílý dům v pátek večer oznámil složení vedení Rady míru pro Pásmo Gazy, jejíž vznik inicioval americký prezident Donald Trump. Ten bude orgánu předsedat. V radě mimo jiné zasedají americký ministr zahraničí Marco Rubio, Trumpův speciální vyslanec Steve Witkoff, zeť amerického prezidenta Jared Kushner či britský expremiér Tony Blair. Vysokým představitelem pro Pásmo Gazy se stal bývalý blízkovýchodní zmocněnec OSN a bulharský diplomat Nikolaj Mladenov.
16. 1. 2026Aktualizovánopřed 10 hhodinami
Načítání...