Dozorce z koncentračního tábora se vydával za nacistickou oběť

Berlín - Někdejší údajný dozorce v nacistických koncentračních táborech John Demjanjuk se podle agentury DPA po druhé světové válce vydával za oběť nacistů, dokonce dostával pomoc jako válečný uprchlík. Prý to dokládají dokumenty, které jsou uloženy v Bad Arolsenu u Červeného kříže. Demjanjuk, který žije v USA, má být přitom vydán do Německa, kde ho obvinili z toho, že se jako dozorce v koncentračním táboře podílel na smrti 29 tisíc Židů.

Podle dokumentů Červeného kříže, které napovídají víc i o Demjanjukově životě od července 1945 do jeho odchodu do USA v lednu 1952, Demjanjuk po válce tvrdil, že je vyhnancem. Podal si dokonce žádost o uprchlickou podporu pro sebe, svou ženu a dceru. Podle spisu mu bylo právo na podporu Mezinárodní organizace OSN pro uprchlíky přiznáno.

V žádosti o podporu, která byla podána v roce 1948, Demjanjuk uvedl, že posledních 12 let pobýval na území Sovětského svazu, Polska a Německa. Jmenoval i Sobibor, kde podle německých úřadů měl jako dozorce dohlížet na vyhlazování Židů. V žádosti pro humanitární podporu ale uvedl, že v Sobiboru působil jako řidič.

Ve spisech Červeného kříže je kromě listin i Demjanjukův průkaz s fotkou a otisky prstů, lékařské zprávy a průkazy z deseti uprchlických táborů.

Na seznamu nejhledanějších nacistických zločinců je Demjanjuk na druhém místě. Německé úřady tvrdí, že mají dost důkazů, které ho mají usvědčit z podílu na vraždách nejméně 29 tisíc Židů. Demjanjuk prý osobně vodil v Sobiboru Židy do plynových komor. Ten ale obvinění odmítá a tvrdí, že byl sám válečným zajatcem. Německo požádalo USA, aby Demjanjuka vydaly k soudnímu procesu. Na poslední chvíli ale byla jeho deportace zastavena, Demjanjuk tak nadále zůstává v USA, kde žije od roku 1952.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Maďarský parlament zrušil právní ustanovení namířená proti LGBT+

Maďarští poslanci v úterý odhlasovali zrušení právních ustanovení proti LGBT+ komunitě. Pro se vyslovilo 139 z nich, 59 hlasovalo proti, informovala AFP. Ustanovení byla součástí zákona o ochraně dětí, který v roce 2021 přijala předchozí vláda premiéra Viktora Orbána. Zakazovala jakékoliv vyobrazení homosexuality a transgenderových lidí v obsahu pro děti.
před 1 mminutou

Lídři v oblasti AI čekají na „AIpokalypsu“. Obávají se hněvu veřejnosti

Ředitelé společností Anthropic, OpenAI a dalších firem zabývajících se umělou inteligencí (AI) v soukromí zvažují možné scénáře veřejné a politické vzpoury, k níž by mohlo dojít po katastrofické události spojené s AI – taková událost se někdy označuje jako AIpokalypsa. Očekávají rozsáhlou událost, pravděpodobně kybernetický útok znemožňující přístup k finančním službám, k připojení k internetu, nebo dokonce k dodávkám elektřiny a vody, napsal web Axios.
před 36 mminutami

Bulharsko hlásí další útok na lodě v Černém moři, jedna se potopila

Bulharsko v úterý ráno oznámilo nový dronový útok na dvě lodě v Černém moři u svého pobřeží. Jedna ze zasažených lodí se potopila a podle bulharského tisku se jedenáct lidí pohřešuje. Premiér Rumen Radev požádal o asistenci Evropskou unii a Severoatlantickou alianci. Nechal také povolat ruskou velvyslankyni Eleonoru Mitrofanovovou. Podobný útok Bulharsko zaznamenalo ve své námořní ekonomické zóně i minulý týden.
07:51Aktualizovánopřed 40 mminutami

MMF zhoršil výhled tuzemské ekonomiky, letošní růst odhaduje na 1,8 procenta

Mezinárodní měnový fond (MMF) zhoršil výhled české ekonomiky na letošní i příští rok. Hrubý domácí produkt (HDP) se letos podle nové prognózy zvýší o 1,8 procenta, napřesrok by pak měl jeho růst mírně zrychlit na 1,9 procenta. V jarní prognóze přitom MMF předpokládal, že tempo hospodářského růstu bude v obou letech činit 2,2 procenta. Loni dosáhl růst tuzemské ekonomiky 2,6 procenta. U světové ekonomiky pak MMF výhled naopak zlepšil na 3,1 procenta.
04:15Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Pomoc pro přeživší popravy Pikeovou se značně zpozdila, píše AP

Lékařská pomoc pro americkou vražedkyni Christu Pikeovou odsouzenou k smrti, která nedávno přežila popravu dvěma smrticími injekcemi, se kvůli zmatkům mezi představiteli věznice a záchranáři značně zpozdila, informovala v úterý agentura AP.
před 4 hhodinami

Vyšetřování či impeachment. Demokraté chtějí po volbách využít síly Kongresu

Kongres Spojených států může provádět vyšetřování, odvolat vysoké americké představitele a drží moc nad rozpočtem. Republikáni v Senátu i Sněmovně reprezentantů během posledních necelých dvou let nevyužívali plný potenciál těchto pravomocí. Demokraté slibují, že pokud v listopadových volbách vyhrají, tak to změní. Zaměřit by se mohli na již navržený impeachment ministra obrany Petea Hegsetha nebo vyšetřování kauz administrativy prezidenta Donalda Trumpa.
před 6 hhodinami

Die Zeit musel vydat nahrávky úřadům, redakce hovoří o porušení svobody tisku

Německé státní zastupitelství a kriminalisté v hamburské redakci týdeníku Die Zeit zabavili nahrávky k případu podnikatelky Christiny Blockové, která čelí obvinění z únosu svých dětí od jejich otce z Dánska. Vedení redakce v prohlášení postup vyšetřovatelů, kteří prý hrozili prohlídkou kanceláří, tvrdě odsoudilo jako „porušení svobody tisku“. Die Zeit nyní podniká právní kroky. Podle agentury AFP se případ dotýká bývalého šéfa německé rozvědky BND Augusta Hanninga, kterého policie před týdnem zadržela kvůli jiné kauze pro podezření ze špionáže.
před 12 hhodinami

Není vhodná doba uzavírat obchodní dohody s agresorem, říká Cichanouská

Vůdkyně běloruské opozice Svjatlana Cichanouská kritizuje rozhodnutí prezidenta USA Donalda Trumpa nakoupit ruskou ropu. Podle Cichanouské Rusko i Bělorusko zneužívají ochoty Západu uvolňovat sankce výměnou třeba za propuštění politických vězňů. Svého politického vězně v Bělorusku má nově i Česko – programátor Vital Děmidčik s českým a běloruským občanstvím skončil ve vazbě, když přijel navštívit nemocnou matku. Běloruské úřady ho stíhají za podporu ukrajinské armády.
před 14 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.