Lidé, kteří letos vyrazili na řecký ostrov Mykonos, se nestačí divit tamním cenám. Den na plážovém lehátku se v eurech vyšplhá i na trojcifernou částku. Přemrštěné jsou i ceny za jídlo. Ke kritice ze strany návštěvníků se přidali také místní, kteří se bojí o pověst vyhlášeného ostrova.
Ostrov Mykonos o návštěvníky nouzi nemá. Panorama mlýnů z 16. století nad tyrkysovým mořem je dechberoucí. Letos tu ale mnohým vyrazil dech hlavně pohled na účtenky. „Zaplatili jsme 150 eur za místo na pláži,“ stěžuje si jedna z turistek.
Deset eur za vodu, 170 za nejlevnější láhev vína nebo 200 eur za pronájem lehátka. Ceny se tu pohybují o řád výš než v ostatních letoviscích. Podnikatelé, kterým úřady pronajaly veřejné pláže, na tom nic špatného nevidí. „Všechno je to o nabídce a poptávce. Dá se říct, že pro průměrného člověka je tu draho,“ uznává restauratér Dimitris Christoforidis.
Na Mykonos zamíří dva miliony turistů ročně. Většinu z nich ale tvoří právě – slovy restauratéra – průměrní lidé. Ti teď na sociálních sítích místo fotek z pláže nahrávají účetní doklady a nešetří ostrými komentáři.
Vadí to i některým místním, kteří jsou na cestovním ruchu naprosto závislí. „My, starosta, městští úředníci a někdy i policie radíme turistům, kam chodit a kam ne,“ říká předsedkyně ostrovní rady pro cestovní ruch Maria Kousathanová.
Mezi návštěvníky se od letoška mísí policisté v civilu. Na ceny, pokud ty z jídelníčku souhlasí s těmi na účtu, jsou krátcí. Několik restaurací už ale dočasně zavřeli kvůli podvodům na zákazníky nebo daňovým únikům. Platí tu totiž přímá úměra: čím výš ceny vyšplhají, tím vyšší částky se někteří restauratéři snaží státu zatajit.
