Lausanne – Šance na uzavření předběžné dohody o íránském jaderném programu jsou poměrně vysoké, míní ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov. Bílý dům je pesimističtější – stále zbývá dořešit klíčové body. Jednání ve švýcarském Lausanne finišují – lhůta byla do půlnoci, podle všeho se ale bude diskutovat až do zítřka. Dohoda má zajistit, že Teherán nebude mít možnost vyvinout jadernou zbraň. Na oplátku se dočká uvolnění sankcí.
Dohoda s Íránem? Washington a Teherán chtějí jednat i po půlnoci
- Do dnešní půlnoci by podle harmonogramu měla být známa rámcová dohoda, která omezí íránský jaderný program tak, aby byl vyloučen jeho vojenský charakter. Írán se na oplátku zbaví mnohaletých sankcí.
- O klíčových bodech této dohody jednají mocnosti s Teheránem už rok a půl. Původní dohoda počítá s tím, že do dneška se dojednají základní body. O detailech se pak bude moci jednat do 30. června.
Ochotu pokračovat v jednání navzdory vypršení dnešní lhůty pro dosažení rámcové dohody
vyjádřily večer Spojené státy i Írán. „Írán nechce jadernou dohodu jen pro to, aby nějaká dohoda byla, a konečná dohoda by měla zaručit jaderná práva íránského národa,“ uvedl vyjednavač. Teherán podle něj bude v jednáních pokračovat, dokud dohody nebude dosaženo.
- Šéf francouzské diplomacie Laurent Fabius prohlásil, že očekává celonoční rokování. Diplomaté nicméně podle zdrojů agentury Reuters ze západních delegací na Teherán tlačí, aby se dohoda uzavřela do svítání. „Řekli jsme jim, že rozhodnutí musí padnout nyní,“ řekl jeden z nejmenovaných diplomatů. „Nemůže to pokračovat dalších šest dnů,“ dodal. Další člen vyjednávací skupiny zase uvedl, že mocnosti Íránu řekly, že žádný „čas navíc“ nedostane.
Diplomaté tvrdí, že se sice daří pokročit, ale některé problémy je ještě třeba dořešit. K nejobtížnějším bodům patří doba, po niž bude Írán muset svůj program omezit, a režim uvolňování sankcí. USA se zaručily, že nedopustí uzavření „špatné“ dohody.
Situaci vidí Washington realisticky. „Některé obtížné otázky jsou stále nedořešené. Pracujeme na jejich řešení velmi tvrdě, a to i v noci,“ podotkl americký ministr zahraničí John Kerry pro stanici CNN. Někteří z přítomných diplomatů stále nevylučují neúspěch jednání.
GALERIE
zdroj: ČTK/AP/Brendan Smialowski
Lavrov se po pondělním odletu vrací na místo činu - a je veskrze optimistický. „Naděje na úspěch tohoto kola rozhovorů není špatná, řekl bych, že je dobrá,“ prohlásil před novináři v Moskvě. Z toho vyplývá, že dohoda je možná skutečně na obzoru. Ruská diplomacie totiž avizovala, že se ministr vrátí pouze v případě, že to bude reálné.
Ruský ministr zahraničí
„Šance jsou realistické, pokud žádná ze zúčastněných stran nezačne na poslední chvíli zvyšovat své nároky.“
Podle zpravodaje ČT Martina Řezníčka to ale spíš vypadá, že se nepodaří uzavřít tak ambiciózní dohodu, jak se původně předpokládalo. „Jednotlivé strany možná podepíšou něco jako memorandum o porozumění, kde vyjmenují úspěchy, kterých se podařilo dosáhnout během těch několika měsíců, a zároveň zmíní věci, které bude ještě potřeba vyřešit,“ říká Řezníček.
Dohoda podle všeho nebude obsahovat některé sporné body, na něž vyjednavači naráželi – třeba pokud jde o dohled nad íránskými jadernými zařízeními nebo o otázku rušení protiíránských sankcí. „Zpráva o dohodě je neoficiální, zveřejnily ji dva diplomatické zdroje. O něco dříve jiní diplomaté naznačovali, že se jednání možná protáhnou až do půlnoci nebo ještě o něco déle. Dodali, že kdyby dnes v noci dohoda podepsána nebyla, tak to neznamená konec jejich úsilí,“ konstatoval zpravodaj ČT Petr Zavadil.
Zpravodaj ČT o postojích Washingtonu
„Spojené státy spolu s dalšími zeměmi doufají, že dokáží získat čas pro to, aby se podařilo oddálit moment, kdy bude Írán pokračovat ve svém jaderném programu, a v Íránu se mezitím dostane k moci nějaká umírněnější skupina vůdců, kteří budou mít jiné starosti – třeba s postavením ekonomiky zpět na nohy.“
Pro případ, že by země nenašly společnou řeč, chce americký Kongres hlasovat o dalších sankcích vůči Íránu. Zásadní bude tedy přesvědčit především republikány, že budoucí rámcová dohoda je dostatečný důvod k tomu, aby další sankce neschvalovali. „Je to nesmírně nebezpečné. Myslím si, že jeden z důvodů, proč Bílý dům veřejně i soukromě oslovuje demokratické senátory, je, aby se ujistil, že si zachovají své právo veta, co se týče dalších sankcí,“ uvedl bývalý pracovník amerického ministerstva zahraničí Reza Marashi.
- Emily Landauová, izraelská odbornice na jaderné zbrojení: „Negativní dopady jaderného Íránu by byly dalekosáhlé. Samozřejmě, pro Izrael a další blízkovýchodní země. Ale taky pro Evropu. Vždyť oni vyvíjejí rakety, které do ní doletí.“
Západ s Íránem vyjednává desítky let. Až v roce 2003 se podařilo dospět k dočasnému ujednání, které umožnilo částečně sankce uvolnit. Počítalo se s tím, že po roce bude uzavřena konečná dohoda, ale jednání byla obtížná a musela být dvakrát prodloužena.´
Moc Íránu na Blízkém východě roste
Írán tvrdí, že mu jde výhradně o mírové využití atomu. Přesto do řady zařízení rozesetých po celé zemi odmítá pustit inspektory. A zatímco izraelské výhrůžky bombardováním jsou stále planější, Írán šíří svou moc.
Z vypjatého soupeření mezi arabsko-sunnitským blokem a stále ambicióznějším Íránem má obavy celý region.„Pod pláštíkem vyjednávání o svém jaderném programu Írán šíří svůj regionální vliv. Přímo pod nosem Spojených států a Evropy,“ tvrdí libanonský expert na šíitskou problematiku Lokman Slim.
- Hanin Ghaddarová, libanonská komentátorka a šéfredaktorka serveru Now: "Írán a Islámský stát jsou dnes přátelé-nepřátelé. Stejně jako Islámský stát a proíránský Hizballáh. Ve skutečnosti proti sobě nebojují. Potřebují se navzájem, aby získaly mezi svými podporu."
Perský vliv je vidět od Bahrajnu přes Damašek a Bagdád, kde mají Íránci volný vstup do nejvyšších pater moci, až po Jemen, kde má Teheránem podporované šíitské povstání šanci svrhnout vládu. To vše nakonec vyvolalo celoarabskou odvetu vedenou Saúdskou Arábií a Egyptem.
GALERIE
videogallery_520946
Novináři čekající na oznámení dohody, případně nedohody, už dlouhé hodiny jednání moc nebaví, takže tweetují. Někteří z nich si všimli, že Pizzeria Boccalino v Lausanne pojmenovala různé druhy pizzy po politicích.
Co nám pizza může říci o světových lídrech,? ptá se britský list Guardian.