Dohoda o brexitu, clo a migrace. Královna v parlamentu představila priority své vlády

Nahrávám video

Ve Velké Británii začíná oficiálně úřadovat nový parlament vzešlý z nedávných předčasných voleb. Svým projevem, který se odehrál v méně ceremoniální podobě než obvykle, jej otevřela královna Alžběta II. Projev, který je dílem britského kabinetu, slíbil zajištění nejlepší možné dohody pro odchod země z Evropské unie včetně nových obchodních, celních a imigračních pravidel.

„Prioritou mé vlády je zajistit nejlepší možnou dohodu pro odchod země z Evropské unie,“ řekla královna ve Sněmovně lordů, v níž se shromáždili členové obou komor britského parlamentu.

Panovnice zmínila více než dvě desítky návrhů zákonů, s nimiž počítá rodící se kabinet. Třetina z nich přímo souvisela s odchodem z EU. Vedle zákona, který zruší normu z roku 1972 o přistoupení Británie k tehdejšímu Evropskému hospodářskému společenství, chystá vláda oddělené normy o clech, obchodu, imigraci, zemědělství, rybolovu, mezinárodních sankcích či jaderné bezpečnosti.

Nahrávám video

Mayová hodlá připravit řadu dalších návrhů týkajících se britské ekonomiky, sociální politiky či bezpečnosti. Její konzervativci však nemají v Dolní sněmovně většinu a budou odkázáni na podporu severoirských unionistů, která může být v mnoha případech vykoupena velkými ústupky a někteří analytici považují za reálnou možnost konání dalších předčasných voleb.

Mezi významné kroky vratkého kabinetu mají podle královnina projevu patřit mimo jiné opatření proti terorismu, například vznik vládní protiextremistické komise. „Ve světle teroristických útoků z Manchesteru a Londýna bude přehodnocena protiteroristická strategie mé vlády, aby měla policie a bezpečnostní složky všechny pravomoci, které potřebují,“ řekla Alžběta II. 

Alžběta II. na zahajovacím ceremoniálu britského parlamentu
Zdroj: Carl Court/ČTK/PA

Královna během tradičního ceremoniálu starého několik staletí představuje legislativní plány „své vlády“. Projev panovnici sepisuje vláda a nadstranická královna jej pouze předčítá. Parlament o něm poté zhruba za týden hlasuje. Původně se měla první schůze nového parlamentu konat již v pondělí, kabinet ji ale odložil.

Královna Alžběta II. a princ Charles přijíždí do parlamentu
Zdroj: ČTK/AP/Frank Augstein

Letos Alžběta II. přijela místo s manželem Philipem se svým synem – princem Charlesem. Šestadevadesátiletý vévoda z Edinburghu Philip byl totiž v úterý převezen „z preventivních důvodů“ do nemocnice kvůli infekci způsobené dřívějším onemocněním. Philip na počátku května oznámil, že bude své oficiální veřejné povinnosti vykonávat jen do srpna.

Otevření parlamentu provází řada tradic

Tradice, kdy panovník nebo panovnice osobně otevírají parlament, se datuje už do doby vládnutí Jindřicha VIII., čili do 16. století. Od té doby to probíhá takřka každoročně, jen se mění datum.
Marek Bičan
Studentská sekce Mezinárodního politologického ústavu Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity

Královna přijíždí do Westminsterského paláce z Buckinghamského paláce přes vládní čtvrť Whitehall, a pak branou, kde sídlí jízdní garda, popsal tradici Marek Bičan ze Studentské sekce Mezinárodního politologického ústavu Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity. Do Dolní sněmovny má zapovězený vstup, přichází tedy do Sněmovny lordů, kde se lordi shromáždí.

„Pohledem vyzve nejvyššího lorda Chamberlaina, to je muž s bílou holí, který vyzve jednoho úředníka Sněmovny lordů, který se nazývá Black Rod. Ten přichází do Dolní sněmovny, kde jsou mu před nosem zavřeny dveře, jaksi demonstrativně. Musí třikrát zaklepat, než ho vpustí, což ukazuje, že moc panovnice se nevztahuje na Dolní sněmovnu. Ta je autonomní a sama rozhodne, jestli vyslance panovnice vpustit, nebo ne,“ popisuje Bičan.

Nahrávám video

Královna tradičně přijíždí kočárem, má ceremoniální róbu a korunu. Středeční ceremonie, kvůli tomu, že probíhala čtyři dny po přehlídce ke královniným narozeninám, ale s těmito náležitostmi nebyla. Alžběta II. přijela autem, i korunu přivezlo auto a královna neměla róbu. Jak ve vysílání ČT24 vysvětlil Marek Bičan, na přípravu nebyl dostatek času a roli hrála i fyzická náročnost ceremonie.

Vždy před příjezdem královny se také musí prohledat sklepení. „Je to kvůli tomu, že v noci ze 4. na 5. listopadu 1605 tam bylo odhaleno spiknutí, kdy se katoličtí měšťané rozhodli vyhodit Sněmovnu lordů do povětří,“ popsal Bičan. Sudy se střelným prachem strážil Guy Fawkes, ale spiknutí bylo odhaleno, doplnil. 

Další projev až za dva roky

Kvůli nadcházejícím složitým jednáním o odchodu země z Evropské unie se další královnina řeč neuskuteční opět příští rok, ale až za dva roky. O víkendu to oznámila Andrea Leadsomová, která za britský kabinet domlouvá vládní záležitosti v Dolní sněmovně. Poslancům chce tak vláda dát dostatek prostoru pro debatu o různých aspektech takzvaného brexitu.

Konzervativci po předčasných parlamentních volbách na počátku června ztratili většinu v parlamentu a už téměř dva týdny vedou jednání o podpoře se severoirskou Demokratickou unionistickou stranou (DUP).

Pokud se jim s nimi podaří dohodnout, bude moci menšinová vláda premiérky Theresy Mayové spoléhat v 650členném sboru kromě svých 317 poslanců také na deset poslanců DUP.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Lucemburský soud zablokoval podíly ČEZ v tamních firmách, přiznala společnost

Lucemburský soud zablokoval kvůli kauze Diag Human podíly české polostátní energetické firmy ČEZ v tamních firmách, přes které ČEZ vlastní distributora plynu GasNet. Firma ČEZ to oznámila na svém webu. Na informaci upozornil server Ekonomický deník. Informaci již v únoru přinesl pořad Reportéři ČT, ČEZ ji nyní potvrdil.
21:30Aktualizovánopřed 17 mminutami

Slovinci odmítli posílení vyšetřovacích komisí, zřejmě se vyslovili proti zrušení poplatků médiím

Slovinci v nedělním referendu těsnou většinou zamítli vládní reformní program, který tamní opozice označuje za „autoritářský“. Podle tamních médií jde o symbolickou porážku nacionalistického premiéra Janeze Janši. Informovala o tom agentura AFP. Slovinci se také podle skoro úplných výsledků nedělního poradního referenda vyslovili proti zrušení poplatků za veřejnoprávní vysílání.
05:58Aktualizovánopřed 57 mminutami

Stovkám francouzských supermarketů přestaly kvůli kyberútokům fungovat mrazáky

Ve stovkách francouzských supermarketů přestala fungovat chladicí zařízení a řada čerstvých nebo mražených potravin se zkazila, informoval v pondělí francouzský deník Ouest-France. Šlo o kybernetický útok, uvedli šéf maloobchodního řetězce Coopérative U Dominique Schelcher nebo představitelé obchodní skupiny Les Mousquetaires.
14:27Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Rusko nechce přijmout energetické příměří vyhlášené Trumpem, řekl Zelenskyj

Je čím dál víc zřejmé, že Rusko není ochotno přistoupit na energetické příměří navržené Spojenými státy, uvedl v pondělí ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po pokračujících ruských útocích na ukrajinskou energetiku. Dřív během dne Zelenskyj vyzval USA, aby donutily Kreml příměří dodržovat. Šéf ruské diplomacie Sergej Lavrov podle agentur prohlásil, že Kyjev si nezaslouží pauzu ve válce. Ukrajina se pátým rokem brání rozsáhlé ruské invazi.
12:32Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Němci dopadli podezřelé ze žhářství v Polsku. Jde o hybridní válku, uvedl Tusk

Polský premiér Donald Tusk v pondělí oznámil, že německá policie na polskou žádost zadržela dva turecké občany, kteří jsou podezřelí, že v září u Varšavy podpálili pozemní stanici společnosti Starlink. Označil to za další akt hybridní války. Ministr pověřený koordinací zvláštních služeb Tomasz Siemoniak uvedl, že za sabotáží stojí Rusko.
před 1 hhodinou

Ministři zahraničí EU schválili dosud největší rozšíření sankcí vůči ruským subjektům

Ministři zahraničí Evropské unie schválili dosud nejrozsáhlejší rozšíření sankčního seznamu zaměřeného proti Rusku kvůli jeho válce proti Ukrajině. Na síti X to oznámila šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová. Na seznam podle ní přibylo téměř 1600 subjektů a osob, přičemž postihy cílí na ruský vojensko-průmyslový komplex.
10:33Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Na sítích se zmenšila nenávist po ukrajinských útocích na ruský Yandex, řekl Zelenskyj

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v pondělí uvedl, že po nedávných útocích na datová centra největší ruské technologické společnosti Yandex bylo na ukrajinských sociálních sítích aktivních méně botů šířících provokace a nenávist.
před 5 hhodinami

Nobelovu cenu za ekonomii získali Robert E. Hall a Michael Woodford

Královská švédská akademie věd v pondělí oznámila nové nositele Nobelovy ceny za ekonomii. Stali se jimi Robert E. Hall a Michael Woodford. Ocenění získali za „mikroekonomické základy makroekonomické stabilizace“, oznámila akademie. Skončilo tak vyhlašování letošních laureátů tohoto prestižního ocenění po týdnu, kdy byli postupně zveřejňováni držitelé Nobelovy ceny za lékařství, fyziku, chemii, literaturu a mír.
11:43Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.