Caracas - Na pohřeb venezuelského prezidenta Huga Cháveze se sjíždějí zahraniční delegace, na místě jsou již prezidenti Kuby, Brazílie, Kolumbie či Mexika. Od úterý, kdy osmapadesátiletý Chávez zemřel, se k jeho rakvi přišly poklonit dva miliony lidí. Lidé kvůli tomu museli vystát kilometrové fronty. Původně sedmidenní státní smutek úřady prodloužily o dalších sedm dní.
V metropoli jsou mimo jiné kubánský prezident Raúl Castro a jeho brazilská kolegyně Dilma Rousseffová. Do Venezuely již přicestovaly také hlavy států z Bolívie, Kolumbie, Ekvádoru, Uruguaye, Hondurasu, Peru a Mexika. Dnes by se k nim měli přidat mimo jiné íránský prezident Mahmúd Ahmadínežád, jeho běloruský protějšek Alexandr Lukašenko a španělský korunní princ Felipe. Spojené státy, které s Caracasem měly napjaté vztahy, bude na pohřbu reprezentovat kongresman Gregory Meeks a jeho někdejší kolega William Delahunt.
K samotnému pohřbu zveřejnila Venezuela jen málo podrobností. Od středy jsou Chávezovy ostatky vystaveny ve vojenské akademii v metropoli. Ve čtvrtek nicméně dočasný prezident Nicolás Maduro řekl, že tělo zesnulého venezuelského prezidenta bude nabalzamováno podobně jako ostatky Lenina. Poté jej nastálo vystaví ve skleněné rakvi v Muzeu revoluce v hlavním městě Caracasu.
Venezuelský viceprezident Nicolás Maduro:
„Národu a světu chci říci, že jsme rozhodli o nabalzámování těla našeho velitele. Takže zůstane navěky v muzeu, kde si ho lidé budou moct prohlédnout - stejně jako Ho Či Mina, Lenina nebo Mao Ce-tunga.“
Chávez možná zemřel na Kubě
Španělský konzervativní list ABC spekuluje o okolnostech Chávezova úmrtí. Podle deníku mohla Venezuela upravit významné okolnosti prezidentova skonu. V rakvi, která několik hodin putovala v čele smutečního průvodu ulicemi Caracasu, nemuselo být kromě několika závaží vůbec žádné tělo. Podle listu ABC, který se odvolává na kubánské lékařské zdroje, mohl Chávez ve skutečnosti zemřít v úterý ráno na Kubě, kam byl v utajení převezen poté, co se jeho stav výrazně zhoršil a co lékaři zjistili na jeho plicích rychle rostoucí nádor.
Oficiální oznámení Chávezovy smrti zveřejnil venezuelský viceprezident Nicolás Maduro. „Náš prezident a velitel Hugo Chávez zemřel dnes v 16:25 (21:55 SEČ),“ prohlásil v úterý večer v Caracasu Maduro. Podle zmíněného kubánského zdroje to ale bylo o takřka deset hodin dříve v Havaně. Venezuelské úřady prý v tomto mezičase prezidentovy ostatky přepravily na vojenské letiště La Carlota, odkud byla rakev převezena rovnou do vojenské akademie Fuerte Tiuna, kde je tělo od středy vystaveno.
Poslední Chávezovy fotky neladí
Španělský deník v uplynulých týdnech kvůli údajným lžím o prezidentově zdravotním stavu opakovaně kritizoval venezuelskou vládu. Například ve čtvrtek v článku Smrt zastřená lží označil fotografii, na které si Chávez za přítomnosti obou svých dcer čte kubánské stranické noviny Granma, za podvrh. Ve vysvětlení uvádí, že snímek pochází z Chávezovy dřívější operace a že list Granma byl počítačově upraven na aktuální vydání. Také upozorňuje na odchylku ve vzhledu nosu jedné z dcer, která prý mezitím podstoupila plastickou operaci.
Rusové rádi přiloží při balzamování ruku k dílu
Ruští experti jsou připraveni pomoct s balzamováním Chávezova těla, pokud je o to Venezuela požádá. Balzamování mrtvých, se kterým mají Rusové největší zkušenosti, spadá do kompetence kremelské ochranky FSO. „Rusko disponuje absolutně špičkovou technologií balzamování, která už funguje mnoho let a je rozpracovaná do detailů,“ řekli moskevští specialisté. Balzamováním se v Rusku zabývá laboratoř nesoucí jméno „Vědeckovýzkumné a učebně metodické středisko biomedicínských technologií“.
Seznam zasloužilých nebožtíků, o které se pracovníci centra postarali, je už poměrně dlouhý. Prvním byl v roce 1924 zakladatel sovětského státu Vladimir Uljanov (Lenin), jehož pozůstatky dodnes spočívají v mauzoleu na Rudém náměstí. Mauzoleum je do konce dubna v opravě a „preventivní prohlídkou“ prochází i to, co z Leninovy mrtvoly zbylo.
Po Leninovi o balzamování dlouho nikdo zájem neprojevil, dost práce měli zato ruští odborníci po druhé světové válce. V roce 1949 přišel na řadu bulharský komunista Georgi Dimitrov, v roce 1952 mongolský maršál a komunistický vůdce Chorlogín Čojbalsan, rok po něm pak vůdce československých komunistů Klement Gottwald. Jeho balzamování nebylo podle historiků příliš úspěšné, Gottwald byl nakonec v roce 1962 zpopelněn.
Vietnamského revolucionáře Ho Či Mina pomáhali ruští odborníci balzamovat v roce 1969, angolského vůdce Agostinha Neta v roce 1979 a v roce 1985 guayanského prezident Lindena Forbese Burnhama. Zatím posledním státníkem, na jehož posmrtné úpravě se Rusové podíleli, byl v roce 1995 severokorejský prezident Kim Ir-sen.
