Turecko už nestojí o vstup do Evropské unie, momentálně pozastavená jednání o připojení k evropskému klubu ale jednostranně neopustí. V projevu před tureckým parlamentem to prohlásil Recep Tayyip Erdogan. Rozhovory o přistoupení začala vést Ankara s Bruselem na podzim před dvanácti lety.
„Nebudeme stranou (ve vyjednávání), která se vzdá. Abych řekl pravdu, Turecko se již nepotřebuje stát členem Evropské unie,“ citovala agentura Reuters z Erdoganova projevu před tureckým zákonodárným sborem.
Země na Bosporu přitom o členství neúspěšně usiluje už dvanáct let; rozhovory o přistoupení k EU vede od 3. října 2005, z celkových pětatřiceti kapitol, do nichž je jednání rozděleno, byla od té doby uzavřena jen jedna kapitola (věda a výzkum v červnu před jedenácti lety). Vzájemné vztahy ale výrazně ochladly po loňském pokusu o vojenský puč v zemi a po tvrdé reakci režimu Erdogana a následných změnách, ke kterým jeho vláda přistoupila.
Přijmout Turecko? Velké „Ale“ visí ve vzduchu už desetiletí
V Evropské unii již zazněly hlasy, že by bylo vhodné ukončit či alespoň pozastavit rozhovory o přistoupení Turecka. Pro diskusi na toto téma se minulý měsíc vyslovila německá kanléřka Angela Merkelová, podle které by o věci měl jednat říjnový summit EU. Výhrady vůči zemi v Malé Asii nicméně zaznívaly celou dobu jednání o jeho možném členství v evropském klubu.
Představa členství sedmdesátimilionového Turecka, v němž přes 90 procent obyvatel vyznává islám a jež leží v Evropě jen třemi procenty svého území, vyvolávala odpor. Odpůrcům se nelíbí zejména to, že by díky velikosti získalo značné zastoupení v evropských institucích, a tudíž významné slovo při rozhodování. Obavy panují i z obrovského zatížení unijního rozpočtu, z něhož by tato chudá, převážně zemědělská země čerpala miliony přes strukturální fondy.
