Praha - Lingvisté odhadují, že za 50 let bude polovina lidstva obstojně mluvit anglicky. Hlavním problémem do budoucna bude ale právě její úspěch a obliba. Existují obavy, že by se mohla vyvíjet jako latina, která se roztříštila do dialektů.
Přízvuk se přizpůsobuje mateřské řeči. Vliv Číny a Indie by časem mohl dát vzniknout dvěma verzím angličtiny, z nichž jedna bude mezinárodní. „Angličané akcent u cizinců tolerují proto, aby se sami nemuseli učit cizí jazyky,“ vysvětluje odbornice na angličtinu Jitka Kolářová. „Jsou zvyklí na různá původní nářečí, takže Angličanům cizí přízvuk málokdy vadí. Dokáží si na něj ´naladit´ uši,“ dodává odbornice na anglický jazyk Pavla Horáková.
Problém může nastat také, když spolu hovoří dva lidé, pro které je angličtina druhým jazykem. Přestože oba mluví anglicky, spolu si nerozumí. „Problém je s výslovností, kdo je z Východní Asie bude mít úplně jinou výslovnost, než ten, kdo se učí angličtinu v Jižní Americe,“ tvrdí Horáková.
I rozdíly mezi britskou a americkou angličtinou jsou ve výslovnosti, intonaci a ve slovní zásobě včetně pravopisu, téměř vůbec se neliší mluvnice. Odborníci ale nepředpokládají, že by kvůli obecnému porozumění mělo docházet k zjednodušování gramatiky a přepisování učebnic angličtiny.
Pavel Nejedlý, tlumočník
„Každé společenství si utváří svůj a potažmo i převzatý jazyk, který v současné době představuje angličtina, podle svého způsobu života a myšlení.“
„Angličtinu bude do budoucna ovlivňovat ten, kdo bude vládnout celosvětové ekonomice, která je založena na informačních a komunikačních technologiích,“ nastínil vývoj tlumočník Martin Nejedlý. Pavel Drábek z katedry anglistiky a amerikanistiky z Masarykovy univerzity v Brně doplnil i vliv kulturní, jako je například filmová produkce.
