New York - Poprvé a možná naposledy jsou na prodej zápisky muže, jehož poznatky přepsaly dějiny. V New Yorku jde v pondělí do aukce poznámkový blok Alana Turinga – muže, který přišel na kloub do té doby nejdokonalejšímu šifrovacímu přístroji Enigma. Část výdělku za šestapadesát stran zápisků půjde na charitu.
Fenomenální britský matematik, logik, neurolog, šikanovaný školák i válečný hrdina. To vše byl Alan Turing. Během svého života položil základy moderním počítačům i celé informatice, studoval možnosti lidské a umělé inteligence, za druhé světové války se podílel na rozluštění nacistické Enigmy.
Píše se rok 1942. Druhá světová válka je v plném proudu. U britských břehů přistávají první americké jednotky – konflikt brzy nabere opačný spád. Významně k tomu má pomoct muž, který se na utajeném místě v Británii snaží rozluštit tehdy nejdokonalejší šifrovací zařízení Enigma – páteř německé válečné mašinerie.
Všechny poznatky si zapisuje do šestapadesátistránkového poznámkového bloku. To ještě Alan Turing netuší, že prolomením šifry obrátí kurz dějin – a jeho notes bude mít o sedmdesát let později obrovskou hodnotu. Spolu se zápisníkem se bude dražit i jeden z exemplářů Enigmy.
V roce 1936 Turing přišel s myšlenkou abstraktního modelu číslicového počítače, pro který se vžil název Turingův stroj. Spolu s ním vzniká i teoretická informatika, nový vědecký obor zkoumající potenciální schopnosti počítačů.
Po druhé světové válce odešel Alan Turing z Cambridge na univerzitu v Manchesteru, kde zkonstruoval pravděpodobně první programovatelný elektronický počítač na světě. Později se zabýval vztahem mezi počítači a lidskou nervovou soustavou, výrazně se zasloužil i o rozvoj neurologie. Na základě tohoto bádání vytvořil „Turingův test“, který poměřuje lidskou a umělou inteligenci.
Turing zemřel za záhadných okolností v necelých 42 letech 7. června 1954 na otravu kyanidem draselným. Motiv jeho smrti nebyl dodnes vyjasněn, vedle nešťastné náhody při jednom z pokusů se spekuluje i o sebevraždě. Turing totiž trpěl silnými depresemi, jež mu přivodila léčba, kterou byl přinucen podstoupit, aby se „vyléčil“ ze své homosexuality.
Od roku 1966 je na vědcovu počest Asociací výpočetní techniky každoročně udělována Turingova cena za technický přínos informatice.
