Do daňového řízení s hamburskou bankou jsem nezasahoval, řekl vyšetřovatelům kancléř Scholz

Německý kancléř Olaf Scholz opět odmítl, že by jako někdejší starosta Hamburku měl jakýkoli vliv na daňové řízení s tamní bankou Warburg při skandálu kolem takzvaných cum-ex transakcí s cennými papíry. Scholz to v pátek prohlásil před vyšetřovacím výborem regionálního hamburského parlamentu, který kauzu rozplétá.

„Na daňová řízení s bankou Warburg jsem neměl žádný vliv,“ řekl sociálnědemokratický kancléř, který byl v letech 2011 až 2018 hamburským starostou. „Neexistovaly žádné politické zásahy do daňových řízení,“ dodal.

Vyšetřovací výbor se věnuje tomu, zda vedoucí představitelé sociální demokracie (SPD) neměli vliv na daňové procesy spojené s bankou. V případě Scholze jde o tři schůzky v letech 2016 a 2017 s představiteli bankovního domu Christianem Oleariusem a Maxem Warburgem. Schůzky s nimi nynější kancléř nepopírá, tvrdí ale, že si podrobnosti rozhovorů nepamatuje.

Německá média poukazují na to, že po těchto schůzkách finanční úřad v Hamburku, který je rovněž spolkovou zemí, nevymáhal po bance 47 milionů eur (asi 1,2 miliardy korun) mylně vyplacené daňové vratky. Do řízení se ale krátce před promlčením vložilo spolkové ministerstvo financí, které nařídilo vymáhat na bance 43 milionů eur (jedna miliarda korun).

Cum-ex transakce spočívají v rychlé výměně akcií mezi více subjekty v den rozhodný pro výplatu dividendy. Cílem je, aby nebylo jasné, kdo má povinnost odvést daň z kapitálových výnosů, jejíž sazba činí v Německu 25 procent.

Na detaily jednání si už nepamatuji, řekl kancléř

Páteční svědecká výpověď před vyšetřovacím výborem byla pro Scholze druhá, poprvé před ním hovořil loni v dubnu jako vicekancléř a sociálnědemokratický kandidát na kancléře. Právě tehdy řekl, že s vedoucími činiteli banky se sice sešel, ale na detaily jednání se nepamatuje.

Před týdnem novináře na kancléřově tiskové konferenci zajímalo, zda si Scholz nějaké nové okolnosti schůzek nevybaví. Scholz ale uvedl, že vše již řekl. Řekl také, že předchozí vyšetřování ukázala, že politici na úředníky nátlak nevyvíjeli. Na dotazy, proč si zmíněné schůzky podrobně nepamatuje, kancléř odpovídá, že jako starosta pracoval a scházel se s lidmi od rána až do noci a nemůže si přesně vybavit každou podrobnost.

Vedle hamburského parlamentu se případem banky Warburg zabývá i státní zastupitelství v Kolíně nad Rýnem. To vyšetřuje dva bývalé sociálnědemokratické politiky Alfonse Pawelczyka a Johannese Kahrse kvůli možnému zapojení do daňového podvodu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA zaútočily na Írán, protože jednání nikam nevedla, řekl Rubio

Spojené státy zaútočily na Írán, protože jednání s Teheránem o íránském jaderném programu nikam nevedla, řekl americký ministr zahraničí Marco Rubio. Dříve naopak uvedl, že důvodem byl izraelský plán útoku. Informovala o tom v úterý stanice CNN.
před 26 mminutami

Írán by měl vést někdo zevnitř, rozhodne se po válce, řekl Trump

Nejlepší možností pro vedení Íránu by byl někdo zevnitř, rozhodnutí ale přijde, až Spojené státy a Izrael dokončí vojenské údery. Při úterním setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem to řekl americký prezident Donald Trump. Při útocích, které začaly v sobotu, se podařilo zlikvidovat téměř všechny vojenské cíle, zdůraznil Trump. Německo má podle Merze na válku v Íránu stejný pohled jako USA. Dodal, že tamní režim je nutné odstranit. Trump zároveň kritizoval Madrid a Londýn za přístup k operacím na Blízkém východě.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Problémem útoku na Írán je nejasný cíl, řekl pro ČT generál Hodges

Zásadním problémem současné americko-izraelské operace proti Íránu je podle generála Bena Hodgese, který dříve velel americkým jednotkám v Evropě, fakt, že nikdo jasně nepopsal její cíle.
před 1 hhodinou

VideoZmaření jaderných snah, či změna režimu? Cíl operace proti Íránu není zřejmý

Seznam možných důvodů pro aktuální americko-izraelské údery na Írán je dlouhý – od jaderného programu Teheránu, přes balistické zbraně až po „export“ terorismu či snahu o změnu režimu. Načasování a zamýšlený cíl operace ale zůstávají dál nejasné. Hlavním spouštěčem je podle všeho snaha zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně, což USA a Izrael deklarují přes dvě dekády. Po nepokojích v Íránu z přelomu loňského a letošního roku se na chvíli mohlo zdát, že primárním důvodem k zásahu může být brutalita, s níž blízkovýchodní režim zakročil proti demonstrantům. Hrozby prezidenta USA Donalda Trumpa směrem do Teheránu sice toto téma konkrétně zmiňovaly, tehdy ale ještě šéf Bílého domu nezasáhl.
před 2 hhodinami

Armádní speciál přepravil do Prahy Čechy z Jordánska

V Praze přistál v úterý večer první armádní repatriační let s Čechy, kteří uvázli v Jordánsku kvůli úderům na Blízkém východě. Tento menší z armádních airbusů má kapacitu čtyřicet míst. Do tuzemska již dříve během dne přiletěla z oblastí ohrožených konfliktem na Blízkém východě dvě letadla Smartwings s celkem čtyřmi stovkami lidí. Jedno z ománského města Salála, druhé z Maskatu také v Ománu. Slovensko v úterý vpodvečer dvěma evakuačními letadly dopravilo do Bratislavy z Jordánska více než sto lidí, mezi nimiž byli i tři Češi.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Útok na Írán porušil mezinárodní právo, odpovědnost ale nese Teherán, řekl Macron

Francouzský prezident Emmanuel Macron míní, že útok USA a Izraele na Írán je mimo rámec mezinárodního práva, primární odpovědnost za situaci ale nese Írán. Řekl to v úterý v projevu o situaci na Blízkém východě. Francouzský prezident v něm také oznámil, že nařídil přesun letadlové lodi s jaderným pohonem Charles de Gaulle do Středozemního moře, aby zajistila bezpečnost spojenců Francie v oblasti.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Ceny plynu a ropy po prudkém růstu mírně klesly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě v úterý prudce zvyšovala. Z pondělních zhruba 32 eur za megawatthodinu (MWh) se kolem poledne dostala přes 62 eur, později nastal pokles. Po 19. hodině se pohybovala nad 53 eury, růst oproti pondělí tedy činil přibližně 23 procent. K vzestupu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu rostly též ceny ropy. Brent po poledni překročil hodnotu 85 dolarů za barel, nejvyšší od roku 2024. Po 19. hodině to bylo přes 82 dolarů, tedy vzestup o 5,5 procenta.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Vůdce Íránu zvolí znalci, šanci mají i příbuzní ajatolláhů

Írán vede po smrti nejvyššího duchovního vůdce Alího Chameneího přechodná rada. Není jasné, kdy takzvané Shromáždění znalců zvolí jeho nástupce, jelikož konflikt s USA a Izraelem pokračuje. Při úderech byla navíc zničena i budova, kde se tento orgán schází. Řada pravděpodobných kandidátů navíc během aktuálního konfliktu zahynula. Mezi favority patří i Chameneího syn či vnuk ajatolláha Rúholláha Chomejního.
před 7 hhodinami
Načítání...