Do daňového řízení s hamburskou bankou jsem nezasahoval, řekl vyšetřovatelům kancléř Scholz

Německý kancléř Olaf Scholz opět odmítl, že by jako někdejší starosta Hamburku měl jakýkoli vliv na daňové řízení s tamní bankou Warburg při skandálu kolem takzvaných cum-ex transakcí s cennými papíry. Scholz to v pátek prohlásil před vyšetřovacím výborem regionálního hamburského parlamentu, který kauzu rozplétá.

„Na daňová řízení s bankou Warburg jsem neměl žádný vliv,“ řekl sociálnědemokratický kancléř, který byl v letech 2011 až 2018 hamburským starostou. „Neexistovaly žádné politické zásahy do daňových řízení,“ dodal.

Vyšetřovací výbor se věnuje tomu, zda vedoucí představitelé sociální demokracie (SPD) neměli vliv na daňové procesy spojené s bankou. V případě Scholze jde o tři schůzky v letech 2016 a 2017 s představiteli bankovního domu Christianem Oleariusem a Maxem Warburgem. Schůzky s nimi nynější kancléř nepopírá, tvrdí ale, že si podrobnosti rozhovorů nepamatuje.

Německá média poukazují na to, že po těchto schůzkách finanční úřad v Hamburku, který je rovněž spolkovou zemí, nevymáhal po bance 47 milionů eur (asi 1,2 miliardy korun) mylně vyplacené daňové vratky. Do řízení se ale krátce před promlčením vložilo spolkové ministerstvo financí, které nařídilo vymáhat na bance 43 milionů eur (jedna miliarda korun).

Cum-ex transakce spočívají v rychlé výměně akcií mezi více subjekty v den rozhodný pro výplatu dividendy. Cílem je, aby nebylo jasné, kdo má povinnost odvést daň z kapitálových výnosů, jejíž sazba činí v Německu 25 procent.

Na detaily jednání si už nepamatuji, řekl kancléř

Páteční svědecká výpověď před vyšetřovacím výborem byla pro Scholze druhá, poprvé před ním hovořil loni v dubnu jako vicekancléř a sociálnědemokratický kandidát na kancléře. Právě tehdy řekl, že s vedoucími činiteli banky se sice sešel, ale na detaily jednání se nepamatuje.

Před týdnem novináře na kancléřově tiskové konferenci zajímalo, zda si Scholz nějaké nové okolnosti schůzek nevybaví. Scholz ale uvedl, že vše již řekl. Řekl také, že předchozí vyšetřování ukázala, že politici na úředníky nátlak nevyvíjeli. Na dotazy, proč si zmíněné schůzky podrobně nepamatuje, kancléř odpovídá, že jako starosta pracoval a scházel se s lidmi od rána až do noci a nemůže si přesně vybavit každou podrobnost.

Vedle hamburského parlamentu se případem banky Warburg zabývá i státní zastupitelství v Kolíně nad Rýnem. To vyšetřuje dva bývalé sociálnědemokratické politiky Alfonse Pawelczyka a Johannese Kahrse kvůli možnému zapojení do daňového podvodu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trumpův zmocněnec zamíří do Grónska v březnu. Věří v dohodu

Zmocněnec amerického prezidenta Donalda Trumpa Jeff Landry chce Grónsko navštívit v březnu, aby usiloval o dohodu s Dány, sdělil stanici Fox News. Trump opakovaně prohlašuje, že USA o arktický ostrov, který je poloautonomní součástí Dánska, stojí, prý kvůli strategickým a bezpečnostním důvodům. Grónští i dánští státníci to ovšem odmítají, jednat s nimi má v pondělí generální tajemník NATO Mark Rutte.
před 35 mminutami

„Viděl jsem peklo.“ Íranci popisují kulometnou palbu a pach krve v ulicích

Íránské bezpečnostní síly střílely protestující bez rozdílu do hlavy a lidé teď musejí hledat své děti v kontejnerech mezi stovkami znetvořených těl. Tak popisují masakry svědci, kterým se podařilo i přes blackout spojit se zahraničními médii. Podle pozůstalých chtějí úřady za odvoz těl spoustu peněz. Osud možná až dvaceti tisíc zatčených demonstrantů zůstává nejasný. Podle expertů režim protesty zřejmě prozatím potlačil, píše agentura AFP.
11:21Aktualizovánopřed 45 mminutami

Pavel: Česká iniciativa dodává Kyjevu půlku munice. Zelenskyj za ni děkoval

Česká muniční iniciativa zajišťuje polovinu dodávek velkorážní munice pro ukrajinskou armádu, řekl prezident Petr Pavel po pátečním setkání se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským v Kyjevě. Ten ocenil, že bude projekt pokračovat i za nové vládní koalice. Hlavy státu hovořily také o stavu mírových jednání či situaci v ukrajinské energetice, která se potýká s problémy v důsledku ruských útoků.
13:46Aktualizovánopřed 50 mminutami

Volodymyr Zelenskyj udělil Petru Pavlovi řád za zásluhy o Ukrajinu

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj udělil českému prezidentovi Petru Pavlovi Řád knížete Jaroslava Moudrého nejvyššího stupně za zásluhy o Ukrajinu. Pavel řekl, že česká iniciativa zajišťuje polovinu dodávek munice pro ukrajinskou armádu. Český prezident pokračuje druhým dnem v návštěvě Ukrajiny. Ráno přijel vlakem ze Lvova do Kyjeva, kde jej na hlavním nádraží uvítal šéf ukrajinské diplomacie Andrij Sybiha.
08:08Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Čech vězněný ve Venezuele Jan Darmovzal byl propuštěn

Po několika týdnech intenzivního vyjednávání se podařilo propustit Čecha Jana Darmovzala vězněného ve Venezuele. Na mimořádné tiskové konferenci to ve sněmovně oznámili ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) a premiér Andrej Babiš (ANO). Český občan byl dle Macinky propuštěn v pátek okolo 04:00 SEČ a je v docela uspokojivém zdravotním stavu v Caracasu. Česko pro něj do jihoamerické země posílá letadlo.
09:37Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Jihokorejští hasiči likvidovali požár v Soulu

Rozsáhlý požár, který v pátek brzy ráno vypukl v zanedbané části luxusní soulské čtvrti Gangnam, se podařilo jihokorejským hasičům dostat pod kontrolu a o osm hodin později zcela uhasit. Ačkoli nebyly hlášeny žádné oběti, záchranáři evakuovali na dvě stě padesát lidí z okolních oblastí. Na místě zasahovalo tři sta hasičů a stovka vozidel. Příčiny požáru se budou prošetřovat.
před 3 hhodinami

Americké úřady zveřejnily přepisy volání na tísňovou linku po zastřelení Goodové

Americké úřady zveřejnily v noci na pátek SEČ přepisy telefonátů s policií a záchrannou službou související se zastřelením 37leté Renee Goodové agentem Úřadu pro imigraci a cla (ICE) v Minneapolisu 7. ledna. Informuje o tom deník The New York Times (NYT), podle něhož dokumenty ukazují šok svědků i to, jak v krizi, kterou nezpůsobila, postupovala minnesotská policie.
před 3 hhodinami

Litva viní ruskou GRU z pokusu o žhářský útok, pokusila se o něj prý i v Česku

Za pokusem o podpálení litevského podniku dodávajícího rádiové skenery ukrajinské armádě byla v roce 2024 ruská vojenská rozvědka GRU, oznámili podle agentury Reuters litevští činitelé. Stejná skupina spojená s GRU se podle nich pokoušela o žhářské útoky také v Česku, Rumunsku a Polsku.
před 4 hhodinami
Načítání...