Do daňového řízení s hamburskou bankou jsem nezasahoval, řekl vyšetřovatelům kancléř Scholz

Německý kancléř Olaf Scholz opět odmítl, že by jako někdejší starosta Hamburku měl jakýkoli vliv na daňové řízení s tamní bankou Warburg při skandálu kolem takzvaných cum-ex transakcí s cennými papíry. Scholz to v pátek prohlásil před vyšetřovacím výborem regionálního hamburského parlamentu, který kauzu rozplétá.

„Na daňová řízení s bankou Warburg jsem neměl žádný vliv,“ řekl sociálnědemokratický kancléř, který byl v letech 2011 až 2018 hamburským starostou. „Neexistovaly žádné politické zásahy do daňových řízení,“ dodal.

Vyšetřovací výbor se věnuje tomu, zda vedoucí představitelé sociální demokracie (SPD) neměli vliv na daňové procesy spojené s bankou. V případě Scholze jde o tři schůzky v letech 2016 a 2017 s představiteli bankovního domu Christianem Oleariusem a Maxem Warburgem. Schůzky s nimi nynější kancléř nepopírá, tvrdí ale, že si podrobnosti rozhovorů nepamatuje.

Německá média poukazují na to, že po těchto schůzkách finanční úřad v Hamburku, který je rovněž spolkovou zemí, nevymáhal po bance 47 milionů eur (asi 1,2 miliardy korun) mylně vyplacené daňové vratky. Do řízení se ale krátce před promlčením vložilo spolkové ministerstvo financí, které nařídilo vymáhat na bance 43 milionů eur (jedna miliarda korun).

Cum-ex transakce spočívají v rychlé výměně akcií mezi více subjekty v den rozhodný pro výplatu dividendy. Cílem je, aby nebylo jasné, kdo má povinnost odvést daň z kapitálových výnosů, jejíž sazba činí v Německu 25 procent.

Na detaily jednání si už nepamatuji, řekl kancléř

Páteční svědecká výpověď před vyšetřovacím výborem byla pro Scholze druhá, poprvé před ním hovořil loni v dubnu jako vicekancléř a sociálnědemokratický kandidát na kancléře. Právě tehdy řekl, že s vedoucími činiteli banky se sice sešel, ale na detaily jednání se nepamatuje.

Před týdnem novináře na kancléřově tiskové konferenci zajímalo, zda si Scholz nějaké nové okolnosti schůzek nevybaví. Scholz ale uvedl, že vše již řekl. Řekl také, že předchozí vyšetřování ukázala, že politici na úředníky nátlak nevyvíjeli. Na dotazy, proč si zmíněné schůzky podrobně nepamatuje, kancléř odpovídá, že jako starosta pracoval a scházel se s lidmi od rána až do noci a nemůže si přesně vybavit každou podrobnost.

Vedle hamburského parlamentu se případem banky Warburg zabývá i státní zastupitelství v Kolíně nad Rýnem. To vyšetřuje dva bývalé sociálnědemokratické politiky Alfonse Pawelczyka a Johannese Kahrse kvůli možnému zapojení do daňového podvodu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Soud nařídil Trumpově administrativě vyplatit celou potravinovou pomoc

Federální soud ve Spojených státech ve čtvrtek nařídil administrativě prezidenta Donalda Trumpa vyplatit do pátku plnou potravinovou pomoc 42 milionům Američanů s nízkými příjmy. Informovala o tom agentura Reuters. Vláda, která je kvůli sporu v Kongresu v platební neschopnosti, takzvaném shutdownu, chtěla uvolnit jen zhruba polovinu potravinových dávek.
před 22 mminutami

NATO předstihlo Rusko ve výrobě munice, řekl Rutte

Až donedávna bylo Rusko v produkci munice před spojenci NATO. Situace se však údajně dramaticky změnila. Aliance podle generálního tajemníka Marka Rutteho zvýšila tempo a posunula se vpřed, uvádí tisková agentura RBC-Ukraine.
před 1 hhodinou

Lidé v Gaze mezi troskami čelí hladu a „falešnému příměří“

Teroristická organizace Hamás vrátila tělo dalšího rukojmího. V Gaze jich zůstává ještě šest. Izrael v rámci dohody o příměří vydal 270 těl. Dva a čtvrt milionu Gazanů zatím v uprchlických táborech a mezi troskami využívají nezvykle horkého počasí k přípravám na rychle se blížící zimu.
před 1 hhodinou

Súdánské polovojenské oddíly souhlasí s příměřím, armáda zřejmě ne

Súdánské polovojenské Jednotky rychlé podpory (RSF) po dvou letech bojů s armádou souhlasí s humanitárním příměřím. Návrh na klid zbraní předložila v září skupina zemí, ve které jsou Spojené státy či Saúdská Arábie. Armáda podle předchozích prohlášení však zřejmě nebude ochotna na zastavení bojů přistoupit. Americká diplomacie vyzvala obě strany, aby na příměří přistoupily.
17:59Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Izrael udeřil na města v Libanonu

Izraelské letectvo ve čtvrtek odpoledne zasáhlo několik měst a obcí na jihu Libanonu, píší libanonská média s odvoláním na své reportéry z místa. Izrael před tím vydal evakuační výzvy pro oblasti ve čtyřech libanonských obcích a oznámil údery na pozice šíitského hnutí Hizballáh. Nejméně jedna osoba zemřela. Kolem 19:00 SEČ izraelská armáda oznámila, že údery ukončila.
15:34Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Kvůli shutdownu omezí v USA provoz desítek hlavních letišť

Spojené státy kvůli takzvanému shutdownu, tedy platební neschopnosti americké vlády, omezí provoz na čtyřiceti hlavních amerických letištích o deset procent. Oznámil to ministr dopravy Sean Duffy, který chce toto opatření zavést v pátek, uvedly agentury a server BBC. Podle informací agentury AP se omezení dotkne mimo jiné letišť v New Yorku, Los Angeles nebo Chicagu.
02:51Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Rok 2025 bude podle WMO druhý nebo třetí nejteplejší v dějinách měření

Řada minulých let patřila k těm nejteplejším za dobu, co se provádí měření. Série výjimečných teplot pokračovala i v roce 2025, který bude podle zprávy Světové meteorologické organizace (WMO) o stavu globálního klimatu druhým nebo třetím nejteplejším rokem v historii.
před 7 hhodinami

Tajfun a záplavy na Filipínách připravily o život 114 lidí, platí stav nouze

Počet obětí, které si vyžádalo řádění tajfunu Kalmaegi na Filipínách, vzrostl na 114, píše AP s odvoláním na filipínské úřady. Dalších 127 lidí se pohřešuje, mnoho z nich v centrální provincii Cebu poničené při nedávném zemětřesení. Agentura AFP informuje o 140 obětech. Filipínský prezident Ferdinand Marcos mladší kvůli přírodní katastrofě v zemi vyhlásil stav nouze. Tajfun později zasáhl i centrální Vietnam, úřady varují před sesuvy půdy a povodněmi.
02:08Aktualizovánopřed 8 hhodinami
Načítání...