Desítky mrtvých po střetu Mursího příznivců a armády

Káhira - Při přestřelce u armádního objektu v egyptské Káhiře zahynulo nejméně 51 lidí, dalších 435 lidí utrpělo zranění. V objektu je zadržován prezident Muhammad Mursí, který byl minulý týden svržen. Muslimské bratrstvo vyzvalo po krvavém aktu k povstání. Prozatímní vedení země incident odsoudilo a ustavilo soudcovskou komisi k jeho vyšetření. Egyptská armáda ale zároveň vyzvala Mursího stoupence, aby ustali v protestech, a upozornila, že nedovolí ohrožení bezpečnosti země.

Muslimské bratrstvo obvinilo armádu z útoku na poklidný protest na Mursího podporu. Islamistické hnutí uvedlo, že přišlo o život přes padesát jeho přívrženců. Armáda naopak incident označila za „teroristický útok“ ozbrojených členů této islamistické strany. Podle armádního prohlášení zveřejněného v egyptské státní televizi zahynul jeden důstojník a 40 vojáků bylo zraněno.

Bratrstvo po incidentu v prohlášení vyzvalo Egypťany, aby povstali proti těm, kteří „chtějí ukrást“ jejich revoluci. Armáda se podle hnutí snaží, aby se v Egyptě opakovala situace ze Sýrie, kde již přes dva roky zuří občanská válka.

) (
Zdroj: ČTK/AP/Hassan Ammar

Demonstranti a armáda se vzájemně obviňují ze začátku útoku

Příčiny ranních násilností nejsou zatím zcela jasné. Islamisté hovoří o tom, že armáda zahájila palbu na stovky vsedě demonstrujících lidí. Vojáci údajně zaútočili ve chvíli, kdy se protestující připravovali k pravidelné modlitbě. „Modlili jsme se za úsvitu, když jsme uslyšeli střelbu… Stříleli na nás slzným plynem, broky, gumovými projektily - vším. Pak použili ostré náboje,“ řekl jeden z účastníků protestu, kterého údajně do nohy trefil právě ostrý náboj.

Armáda tvrdí, že pouze reagovala na snahu ozbrojené skupiny napadnout objekt, ve kterém je zadržován Mursí. Vojáci prý opětovali palbu až ve chvíli, kdy na ně začali střílet „teroristé“.

Také prozatímní vedení země označilo násilí za důsledek snahy protestujících zaútočit na objekt republikánské gardy. Dočasné vedení v čele s prezidentem Adlím Mansúrem vyzvalo demonstranty, aby se nepřibližovali k žádným vojenským objektům. Podle prezidentova mluvčího dnešní násilí nezastaví snahu o zformování nové egyptské vlády.  

Příznivci svrženého prezidenta Mursího
Zdroj: ČTK/AP/Khalil Hamra

Núr nebude vyjednávat o vládě, nelíbí se jí Baháildín ani Baradej

Radikálně islamistická strana Núr v reakci na incident oznámila, že odstupuje z jednání o vytvoření nové přechodné vlády. Strana již o několik hodin dříve sdělila, že nepodporuje návrh na to, aby se prozatímním premiérem stal právník Zijád Baháildín a viceprezidentem liberál Muhammad Baradej.

„Oba jsou ze stejné strany. To odmítám. Obávám se, že by se jen přešlo od jednoho exkluzivního přístupu k jinému,“ řekl vůdce strany Núr Júnis Machjún. Zřejmě tím narážel na obviňování jemu blízkého Muslimského bratrstva, že se snaží monopolizovat moc v zemi.

Baháildín se stal možným kandidátem na premiéra poté, co strana Núr v neděli zamítla, aby se šéfem vlády stal Baradej. Situace kolem egyptského prozatímního premiéra a viceprezidenta, které má jmenovat armádou dosazený prozatímní prezident Adlí Mansúr, je tak stále nejasná.

Egyptská armáda
Zdroj: ČTK/AP/Hassan Ammar

Od středy, kdy prezidenta Muhammada Mursího z Muslimského bratrstva svrhla armáda, v zemi panuje napětí. To navíc umocnily páteční nepokoje, provázené potyčkami mezi exprezidentovými stoupenci a odpůrci, při nichž zahynuly desítky lidí. Statisíce Mursího stoupenců i odpůrců se shromáždily v Káhiře a dalších místech i v neděli.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump uvalí kvůli Grónsku clo na některé evropské země

Americký prezident Donald Trump oznámil desetiprocentní clo na Dánsko, Norsko, Švédsko, Francii, Německo, Británii a další země kvůli jejich postupu ohledně Grónska. V platnost mají vstoupit 1. února. Od června se pak mají zvýšit na 25 procent. Trvat mají, dokud se neuzavře dohoda o Grónsku. Francouzský prezident Emmanuel Macron označil hrozbu za nepřijatelnou, podle britského premiéra Keira Starmera je uvalování cel naprosto chybné. Reagují i další unijní politici.
17:36Aktualizovánopřed 8 mminutami

Chameneí přiznal tisíce zabitých demonstrantů. Trump se vyslovil pro změnu režimu

Íránský duchovní vůdce poprvé veřejně přiznal, že během protestů byly zabity tisíce lidí, „někteří nelidským a brutálním způsobem“. Píše to server BBC News. Demonstrace režim zřejmě prozatím dokázal potlačit, míní experti. Americký prezident Donald Trump se vyslovil pro změnu režimu v Íránu. Teheránské vládě vyčetl, že používá v nebývalém rozsahu útlak a násilí. Šéf Bílého domu to řekl serveru Politico.
09:25Aktualizovánopřed 9 mminutami

Ukrajinci trénují na první zimní olympiádu od velké ruské invaze

Do zahájení olympiády v Miláně a Cortině zbývají tři týdny. Pro ukrajinské zimní atlety to budou první hry od začátku plnohodnotné ruské invaze. Trénovat se snaží v bezpečnějších částech vlasti včetně Zakarpatí, ale i v cizině, zjistila zpravodajka ČT Darja Stomatová. Na Hry se chystají i Rusové a Bělorusové, startovat však budou jen pod neutrální vlajkou.
před 1 hhodinou

EU a Mercosur podepsaly obchodní dohodu

Představitelé Evropské unie a jihoamerického bloku Mercosur podepsali obchodní dohodu. Úmluva se připravovala 25 let a podle Evropské komise (EK) vytvoří největší zónu volného obchodu na světě, která bude pokrývat trh s více než sedmi sty miliony spotřebitelů. Vyvolává ale protesty zemědělců v Evropě.
18:27Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Před 35 lety začala operace Pouštní bouře

Koalice osmadvaceti zemí včetně Československa pod vedením Spojených států a s mandátem Rady bezpečnosti OSN zahájila před 35 lety osvobození Kuvajtu okupovaného Irákem. Pro tuzemské vojáky byla operace Pouštní bouře první bojová mise po pádu totality, zhruba dvě stě jich zajišťovalo chemický a radiační průzkum. Jednotka složená z profesionálů i vojáků základní služby byla rozmístěna nedaleko první linie, hned druhý den po zahájení operace jeden z členů jednotky zahynul. Válka v zálivu skončila osvobozením Kuvajtu koncem února, českoslovenští vojáci se vrátili v květnu.
před 1 hhodinou

V Radě pro Pásmo Gazy jsou Blair, Rubio či Kushner, předseda je Trump

Bílý dům v pátek večer oznámil složení vedení Rady míru pro Pásmo Gazy, jejíž vznik inicioval americký prezident Donald Trump. Ten bude orgánu předsedat. V radě mimo jiné zasedají americký ministr zahraničí Marco Rubio, Trumpův speciální vyslanec Steve Witkoff, zeť amerického prezidenta Jared Kushner či britský expremiér Tony Blair. Vysokým představitelem pro Pásmo Gazy se stal bývalý blízkovýchodní zmocněnec OSN a bulharský diplomat Nikolaj Mladenov.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Po pádu dvou lavin v Rakousku zemřelo nejméně pět lidí

Po pádu dvou lavin zemřelo v Rakousku nejméně pět lidí. Neštěstí se stalo v oblasti salcburského Pongau. S odkazem na horskou záchrannou službu o tom informuje agentura APA. Národnost mrtvých zatím není známa.
před 4 hhodinami

Soud v Minnesotě omezil zásahy federálních agentů proti pokojným demonstrantům

Příslušníci Úřadu pro imigraci a cla (ICE) a další federální agenti nasazení v Minneapolis musí omezit používání donucovacích prostředků proti pokojným demonstrantům a dobrovolnickým hlídkám monitorujícím jejich činnost. Podle Reuters o tom rozhodla federální soudkyně v Minnesotě. Naopak kvůli údajnému spiknutí s cílem mařit práci federálních imigračních agentů zahájilo americké ministerstvo spravedlnosti vyšetřování představitelů státu Minnesota a města Minneapolis, informuje CBS.
01:10Aktualizovánopřed 5 hhodinami
Načítání...