Depardieu má dost urážek a chce se stát Belgičanem

Paříž - Filmový herec Gérard Depardieu se kvůli daním rozhádal s francouzskou vládou. Prý dokonce přemýšlí nad belgickým občanstvím. Uvedla to francouzská média. Podle nich jde o další reakci na to, že se herec cítí být uražen kritikou od francouzského premiéra. Tomu se nelíbí, že se Depardieu před vysokými francouzskými daněmi uchýlil do Belgie.

Francouzská vláda socialistického prezidenta Hollanda splnila předvolební slib a zavedla 75procentní daň z příjmu, který přesahuje v přepočtu 25 milionů korun. S tím ale Depardieu silně nesouhlasí. 

Herec si po zavedení milionářské daně koupil dům v belgické obci těsně u hranic s Francií. Dokonce se tam přihlásil k trvalému pobytu s cílem platit daně především tam, kde jsou nižší. Nedávno také přišla zpráva, že prodává svůj luxusní dům v centru Paříže. 

Francouzský premiér Jean-Marc Ayrault okomentoval Depardieův odchod jako „dosti ubohý“. V otevřeném dopise premiérovi třiašedesátiletý herec napsal: „Nežádám, abyste se mnou souhlasil, ale aspoň byste mě mohl respektovat!“ Své daně si prý vždycky platil. „Kdo jste, abyste mě takhle soudil?“ zeptal se premiéra v dopise. 

Michel Sapin, francouzský ministr práce:

„Vydělává si hodně peněz. A ti, kdo hodně vydělají, by měli platit vyšší daně. Co na tom není normálního? On to asi nechápe a je to škoda. I přes jeho osobnost, přes všechen talent, je to známka jeho úpadku.“

Podle francouzských médií Depardieu dokonce přemýšlí nad belgickým občanstvím. V neděli totiž prohlásil, že se vzdává francouzského pasu. Belgický ministr financí Didier Reynders dnes řekl, že o případné žádosti francouzského herce o belgické občanství by rozhodoval parlament. „Je možné to provést v relativně krátké době. Je to otázka několika měsíců,“ poznamenal ministr. 

A tak to zřejmě Depardieu nestihne do ledna 2013, kdy začne v Belgii platit nový zákon o občanství. Ten zpřísňuje podmínky, nutné je žít v Belgii pět až deset let. Depardieu by však mohl využít možnosti takzvané mimořádné procedury. Parlament tak může udělit státní občanství osobám, které prokážou výjimečné zásluhy například v oblastech vědy, sportu či kultury.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Papež na jednání s Pavlem ve Vatikánu přijal pozvání do Prahy

Papež Lev XIV. přijal v pondělí dopoledne k audienci českého prezidenta Petra Pavla. Hovořili spolu mimo jiné o globálních tématech. „Církev v tomto ohledu hraje velkou roli, protože má mimořádný politický i diplomatický dosah,“ poznamenal Pavel, který s papežem diskutoval i o vztazích Česka a Vatikánu. Lva XIV. pozval na návštěvu Česka, což podle něj hlava katolické církve přijala. Věří, že se návštěva uskuteční brzy.
10:50Aktualizovánopřed 43 mminutami

Počet obětí srážky vlaků ve Španělsku stoupl na čtyřicet

Počet obětí po nedělní srážce dvou rychlovlaků v Andalusii na jihu Španělska vzrostl podle místních médií na čtyřicet. Desítky dalších lidí utrpěly zranění. České úřady nemají informace od tom, že by se nehoda týkala českých občanů, vyšetřování ale ještě neskončilo. Španělský ministr dopravy Óscar Puente srážku označil za extrémně podivnou, příčiny neštěstí nejsou známé. Na trase mezi Madridem a jihošpanělskou provincií zrušily úřady více než dvě stě železničních spojů.
07:43Aktualizovánopřed 50 mminutami

Prokurdské síly ohlásily dohodu s Damaškem, brzy nato se opět střetly

Kurdy vedená koalice Syrské demokratické síly (SDF) potvrdila sjednání dohody o příměří s vládou v Damašku, uvedla v noci na pondělí agentura AFP. Stalo se tak poté, co ji v neděli ohlásil prozatímní syrský prezident Ahmad Šará. Velitel SDF Mazlúm Abdí oznámil, že prokurdské milice odchází ze dvou oblastí, aby prý konflikt „nepřerostl do občanské války“. Navzdory ujednání ale v pondělí započala nová vlna konfliktu a SDF ztratily kontrolu nad věznicí s tisíci členy teroristického Islámského státu.
00:44Aktualizovánopřed 53 mminutami

Už necítím povinnost myslet čistě na mír, napsal Trump do Norska

Americký prezident Donald Trump v dopise norskému premiérovi Jonasi Gahrovi Störeovi napsal, že už necítí povinnost myslet čistě na mír poté, co za své mírové úsilí nedostal Nobelovu cenu. Šéf Bílého domu opět zdůraznil svůj záměr získat Grónsko, arktický ostrov, který je autonomním územím Dánska. V rozhovoru s televizí NBC později Trump odmítl říct, jestli by k získání Grónska použil sílu. V minulosti to nevyloučil.
10:29Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Českým zbrojařům už kapacity v tuzemsku nestačí

Investice českých zbrojařů v zahraničí rostou. Firmy tam zakládají výrobu nebo kupují jiné společnosti. Stojí za tím snaha rozšiřovat své portfolio i to, že kapacity v Česku už nestačí. Firmu Fiocchi, která letos slaví 150 let své existence, vlastní ze sta procent tuzemský zbrojařský holding Czechoslovak Group (CSG). Italská společnost má kromě muničních továren nedaleko Milána a v Boloni závody také ve Velké Británii nebo Spojených státech. Americká půda je lákavá i pro českého výrobce leteckých motorů PBS Group. Loni tam spustil sériovou výrobu a teď už hledá místa pro další továrny. Už dříve na americkému trhu – pod českým vedením – expandoval i Colt. Největší tuzemský holding CSG zároveň vstoupí na burzu – podle agentury Bloomberg to bude v pátek v Amsterodamu.
před 2 hhodinami

Bulharský prezident Radev oznámil, že podá demisi

Bulharský prezident Rumen Radev sdělil, že v úterý podá demisi, uvedly tiskové agentury. Svým krokem podle agentury Reuters vyvolal spekulace, že založí vlastní stranu, která by se ucházela o přízeň voličů v předčasných volbách. Ty zemi čekají nejspíše na jaře.
19:19Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Zemřel italský módní návrhář Valentino Garavani, bylo mu 93 let

Italský módní návrhář Valentino Garavani a zakladatel značky Valentino zemřel ve věku 93 let, informovala tisková agentura ANSA. Zesnul v pondělí pokojně ve svém římském sídle obklopen blízkými, oznámila v prohlášení Nadace Valentina Garavaniho a Giancarla Giammettiho, který byl Valentinovým dlouhodobým společníkem a obchodním partnerem.
18:29Aktualizovánopřed 3 hhodinami

The Times píší, že po protestech v Íránu je přes šestnáct tisíc obětí a statisíce raněných

Britský deník The Times s odkazem na zprávu íránských lékařů uvedl, že protesty v Íránu si vyžádaly 16 500 mrtvých a 330 tisíc zraněných. Většina obětí je podle těchto informací mladší třiceti let, přičemž policie podle svědectví nejčastěji střílí do oblasti hlavy, krku nebo hrudníku. Šéf íránské policie dal v pondělí podle agentury AFP lidem tři dny na to, aby se sami přihlásili úřadům, pokud se neúmyslně zapletli do protestů. Přislíbil jim větší shovívavost.
11:27Aktualizovánopřed 6 hhodinami
Načítání...