Hillary Clintonová se v hotelovém kasinu v Las Vegas střetla v první televizní debatě demokratických kandidátů na prezidenta USA se svým hlavním rivalem, senátorem Berniem Sandersem, ohledně americké angažovanosti na Blízkém východě, kontrole zbraní a hospodářské politice. Podle komentátorů vzešla z debaty vítězně. Diskusi sledovalo 15,3 milionu diváků, což je pro demokratickou rozpravu historický rekord.
Oba na úvod téměř jednomyslně kritizovali sociální nerovnosti v americké společnosti. „Bohatí platí příliš málo a střední třída platí moc,“ prohlásila bývalá první dáma a šéfka americké diplomacie, která doufá, že se stane první prezidentkou v dějinách USA. Zapřisáhla se, že bude bojovat o zmenšení nerovností všeho druhu, aby otcové mohli „konečně“ říci svým dcerám: „Ty se taky můžeš stát prezidentkou, až vyrosteš.“
Senátor z Vermontu Sanders, který se označuje za socialistického demokrata, se ostře pustil do „bezprecedentních krizí“, s nimiž se země potýká. „Náš systém financování voleb je zkorumpovaný, americká demokracie slábne,“ tvrdil a nabádal nenechat zemi v rukou hrstky miliardářů.
Sanders je mezi demokraty vnímán jako hlas frustrace levice nad současným stavem americké politiky. Láká davy na poselství o potřebě větší spravedlnosti pro pracující.
Spolu s favority debatovali bývalý guvernér Marylandu Martin O'Malley, bývalý guvernér a senátor za Rhode Island Lincoln Chafee a bývalý senátor za Virginii Jim Webb, těšící se podle průzkumů nepatrné podpoře.
Žádná hvězda, komentoval demokraty Trump
Debata se mezi demokraty vede mírněji než u republikánů, kde rekordní počty diváků přilákal miliardář Donald Trump. Ten předem označil diskusi demokratů za „velice nudnou“, nicméně slíbil ji okomentovat.
„Jsem ráda, že se budete dívat. Bude to obrovské,“ žertovala před debatou Clintonová na účet miliardáře. Jeden z Trumpových hotelů leží sotva 800 metrů od hotelu Wynn, kde se debata odehrává.
„Je mi líto, že na scéně není tento večer žádná hvězda,“ napsal Trump krátce po zahájení diskuse.
Clintonová hájí svou pozici jedničky demokratů
Úkolem sedmašedesátileté političky je po skandálu okolo používání soukromého mailu přesvědčit, že zůstává nejlepší uchazečkou schopnou demokratům zajistit třetí mandát v Bílém domě za sebou.
Na svého hlavního soupeře zaútočila v souvislosti se střílením na školách a kontrolou zbraní, protože v tomto prý vůbec není dost pevný vůči výrobcům; před deseti lety totiž hlasoval pro zákon skýtající zbrojovkám ochranu před žalobami.
Sanders naopak napadl Clintonovou kvůli její podpoře bezletové zóny v Sýrii, což by podle něj vytvořilo „vážné problémy“. „Diplomacie není o výzkumu dokonalého řešení, ale o nalézání rovnováhy mezi různými riziky," vysvětlovala bývalá ministryně zahraničí.
Clintonová také požadovala „odvetná opatření“ vůči „agresivnímu“ počínání Ruska na mezinárodní scéně. Vláda by podle ní měla dát Rusům jasně na srozuměnou, že v Sýrii mají být „součástí řešení“, jehož cílem je ukončit krvavý konflikt, aby lidé masově neutíkali ze Sýrie.
Největší potlesk ale sklidil podle britské stanice BBC Sanders, když ve vstřícném gestu k soupeřce prohlásil, že země už byla nemocná z debaty o elektronické poště Clintonové, kterou v této věci tvrdě kritizovali republikáni. Následně si oba kandidáti podali ruce na znamení smíru, což později komentátoři Sandersovi vyčetli jako slabost a ústupek soupeřce.
Sanders podle průzkumu přeskočil Clintonovou v žebříčku popularity prezidentských kandidátů ve státě New Hampshire, kde se budou demokratické primárky konat nejdříve, příští rok 9. února, a také v Iowě. Clintonová si ale udržuje výrazný náskok v jižních státech. Podle průzkumu CBS Clintonová vede nad Sandersem v poměru 46 ku 27 procentům.
Biden stále neřekl jasné slovo
Nad debatou, která má pomoci demokratickým voličům vybrat si svého uchazeče do prezidentských voleb v listopadu příštího roku, visí stín nepřítomného viceprezidenta Joe Bidena, který stále váhá, zda se má potřetí pustit do boje o nominaci.
„Dnešek ukázal, že Clintonová si je velice silná v kramflecích a prostor pro Bidena není extra velký. Příliš času už nemá, protože sponzoři se budou brzy rozhodovat, kterému kandidátovi dát peníze. A pokud bude v prvních debatách chybět, bude pro něj velmi náročné naskočit do rozjetého vlaku,“ poznamenal Řezníček.
Komentátoři se shodují, že pokud nyní Biden prohlíží pole demokratických kandidátů, nemůže si nevšimnout, že si Clintonová svou pozici upevnila, zatímco Sanders získal mezi populisty volajícími po reformách, což obojí zúžilo Bidenův manévrovací prostor.
Hlavu státu budou Američané volit začátkem listopadu příštího roku.
