Dáma s čelenkou a pochodní je symbolem USA

New York - Socha Svobody, umístěná na jednom z ostrůvků při vjezdu do newyorského přístavu, je dílem francouzského sochaře Frédérika Augusta Bartholdiho. Více než 46 metrů vysoká dáma s paprskovitou čelenkou a pochodní patří mezi nejznámější symboly USA. Základní kámen podstavce sochy byl položen 5. srpna 1884. Měděná socha je darem francouzských občanů, který vyjadřoval přátelství navázané oběma zeměmi v období americké revoluce.

„Socha měla být dokončena roku 1876, čili ke stému výročí vyhlášení nezávislosti, což je považováno za založení USA. O deset let se to ale nestihlo,“ vysvětluje amerikanista Jakub Lepš a dodává: „První část, která tedy stihla sté výročí, byla paže s pochodní, která stihla výstavu ve Filadelfii v roce 1876. Lidé na ni dokonce mohli vystoupit, byla to veliká atrakce. A pomohla také s financováním, kdy lidé dávali peníze, tak jako se u nás dávalo na Národní divadlo. Protože Francie platila sochu a Amerika podstavec.“

Sochu zhotovil Bartholdi s pomocí konstruktéra jedné z pařížských dominant Gustava Eiffela. Bartholdi už navrhl podobnou sochu pro Suezský průplav, ale Egypt jeho nápad nepřijal. V červenci 1884 byla v Paříži jedna z nejslavnějších soch oficiálně předána americkému velvyslanci jako dar francouzského národa, pak ji čekala cesta lodí přes Atlantik. Železná kostra obložená 300 měděnými pláty byla rozebrána a ve 214 přepravních bednách o celkové hmotnosti 225 tun převezena z Francie do New Yorku.

Nahrávám video
Rozhovor s Jakubem Lepšem
Zdroj: ČT24

Svoboda osvěcující svět fungovala jako maják

V souladu s Bartholdiho plánem byl pro umístění monumentu vybrán ostrůvek u ústí řeky Hudson. Socha Svobody osvěcující svět, jak zní její oficiální název, byla slavnostně odhalena za přítomnosti jejího tvůrce v říjnu 1886. Vybraná poloha umožnila i její praktické využití, kdy prosklená pochodeň prvních 16 let fungovala jako maják.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA v Íránu zachránily letce ze sestřeleného letounu F-15

Zvláštní americké jednotky v Íránu zachránily pohřešovaného letce ze sestřeleného amerického letounu F-15. Podle agentury Reuters to uvedly americké úřady. Později zprávu potvrdil na sociál síti Truth Social i prezident USA Donald Trump. Íránské revoluční gardy tvrdí, že zničily americký letoun, který se záchranné akce účastnil. Americká média píší o ztrátě dvou dopravních letounů, které uvázly v Íránu.
06:41Aktualizovánopřed 44 mminutami

Ruské ženy kritizují plány na „léčbu“, která by je přiměla chtít děti

Za nátlakovou, krutou a neproveditelnou označují ruské ženy myšlenku „léčit“ ty bezdětné, aby chtěly mít potomky. Míní, že to jen málo přispěje ke zvrácení klesající porodnosti, která je aktuálně na nejnižší úrovni za posledních dvě stě let, napsala agentura AFP. Ruské ženy od dětí mimo jiné odrazují nízké příjmy, nedostatek „otcovské kultury“ či nedostupnost bydlení. Kvůli ruské válce na Ukrajině vyletěly například úroky hypoték na závratných dvacet procent.
před 1 hhodinou

Trump žádá 152 milionů dolarů na znovuotevření věznice Alcatraz

Americký prezident Donald Trump žádá 152 milionů dolarů (3,24 miliardy korun) na znovuotevření nechvalně známé věznice Alcatraz. Částka je uvedena v návrhu rozpočtu na fiskální rok 2027. Informuje o tom zpravodajský web BBC.
před 7 hhodinami

Izraelské a americké údery zasáhly petrochemický areál a Búšehr, tvrdí Írán

Izraelské a americké údery v sobotu zasáhly petrochemický areál v provincii Chúzestán na západě Íránu, uvedla podle agentur íránská oficiální média. Podle nich při útoku zahynulo nejméně pět lidí. Jeden člověk zemřel po dopadu střely u areálu íránské jaderné elektrárny Búšehr, informovala agentura Tasním a místní úřady. Izrael a Spojené státy útočí na Írán od 28. února, některé údery zasáhly i energetická zařízení, kvůli čemuž Teherán pohrozil ostrou odvetou.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

VideoMetry sněhu, sesuvy půdy i stržený most. Itálii ochromila silná bouře

Itálie začíná sčítat škody, které v zemi způsobila bouře Erminio. Na řadě míst je přerušené dopravní spojení poté, co rozbouřené toky strhly silnice a zaplavily nebo podemlely železniční tratě. Až dva metry sněhu napadly ve středoitalském regionu Molise, silničáři jezdili nonstop, přesto se nedařilo udržovat cesty sjízdné. V horských oblastech dle úřadů navíc platí zvýšené riziko pádu lavin. Ještě dramatičtější situace panovala v nižších polohách, kde se začaly rozvodňovat toky a déšť navíc na mnoha místech způsobil sesuvy půdy. Tuny hlíny a kamení zavalily jednu z hlavních cest v Amandole. Most spojující regiony Molise a Abruzzo se zase zřítil poté, co ho podemlela voda. V Termoli byla evakuována celá průmyslová zóna a uzavřena blízká železniční trať. Hasiči s pomocí člunů a vrtulníků evakuovali na severovýchodě Sicílie desítky turistů poté, co se jeden z tamních potoků rychle rozvodnil a odřízl jim cestu. Škody po bouři se budou podle úřadů odstraňovat týdny.
před 12 hhodinami

Na summitu NATO Česko zastoupí Babiš, Macinka a Zůna. S Pavlem vláda nepočítá

Na letním summitu NATO v Ankaře budou Česko reprezentovat premiér Andrej Babiš (ANO), ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) a šéf diplomacie Petr Macinka (Motoristé). S účastí prezidenta Petra Pavla vláda nepočítá. Všichni tři jmenovaní představitelé kabinetu to potvrdili pro ČT. Hlava státu ale ještě chce s ministerským předsedou o složení delegace jednat. Termín schůzky však zatím dohodnutý nemají. Dosud platilo, že na vrcholných zasedáních Aliance stát obvykle zastupoval prezident – na summitech EU pro změnu premiér.
před 12 hhodinami

Rusko zabíjelo na trhu v Nikopolu, Ukrajina cílila na ruské chemické závody

Rusko zasáhlo trh a obchod v Nikopolu v Dněpropetrovské oblasti. Nejméně pět lidí zemřelo, další jsou zranění. Na jiném místě ve stejném regionu zranil ruský útok mimo jiné dvě malé děti. Rusko zaútočilo drony i na obytnou čtvrť v Sumách, kde zasáhlo vysokopodlažní bytový dům. Ukrajinské drony cílily na chemické závody v Toljatti v ruské Samarské oblasti, píší ukrajinská média s odvoláním na ruské zdroje.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Pět zemí EU požaduje zavedení mimořádné daně pro energetické firmy, píše Reuters

Pět zemí Evropské unie požaduje zavedení mimořádné daně ze zisků energetických společností. Reagují tak na rostoucí ceny pohonných hmot kvůli válce v Íránu, napsala v sobotu agentura Reuters s odvoláním na dopis ministrů financí těchto zemí adresovaný Evropské komisi (EK), do kterého měla možnost nahlédnout.
před 15 hhodinami
Načítání...