Jeruzalém/Ramalláh – Většina ze slibované více než stovky Palestinců držených dosud v izraelském vězení je na svobodě. Izrael propustil už třetí várku vězňů odsouzených za útoky na stát. Uvolněných 26 osob je dalším ústupkem vůči Palestině, která je ochotná vést další mírové rozhovory jen tehdy, pokud bude postupně propuštěno celkem 104 vězňů. Izraelská veřejnost ale dávala opakovaně najevo, že s propouštěním lidí odsouzených prakticky za terorismus rozhodně nesouhlasí.
Podle mluvčí izraelské vězeňské služby se 18 Palestinců v noci vrátilo zpět do oblasti západního břehu Jordánu. Tři další propuštění jsou z oblasti pásma Gazy a pět z východního Jeruzaléma. Většina z nich byla odsouzena za vraždy ještě před začátkem mírového procesu před 20 lety. Prvních 26 se dostalo na svobodu již 13. srpna, další skupina na konci října.
V Ramalláhu propuštěné osobně uvítal prezident Mahmúd Abbás. Označil je za hrdiny a ujistil všechny přítomné, že nepodepíše mírovou dohodu s Izraelem, dokud nebudou na svobodě všichni Palestinci věznění v Izraeli. Podle agentury DPA je jich v současnosti kolem 5000.
„Tento den je šťastný pro všechny z nás, pro naše lidi, pro naše rodiny a naše hrdinské vězně, kteří byli dnes propuštěni, aby žili jako svobodní lidé. Svobodnými lidmi byli i za mřížemi,“ prohlásil palestinský prezident Mahmúd Abbás.
Třetí vlna propouštění předchází příjezdu amerického ministra zahraničí Johna Kerryho, který by měl přicestovat na Blízký východ ještě tento týden. S Izraelci a Palestinci bude jednat o tom, jak pokročit v mírových jednáních. Kerry letos zavítal do oblasti již devětkrát.
Obě předchozí propouštění ale doprovázely také protesty veřejnosti v okolí několika věznic. Vykupování vězňů výměnou za politickou vstřícnost se podle aktivistů může Izraeli vymstít. „Propuštění teroristů proto, aby se (vrchní izraelská vyjednavačka) Cipi Livniová mohla setkat (s vyslancem palestinského prezidenta) Erekatem je velmi smutné,“ uvedla v říjnu nacionalistická izraelská strana Židovský domov, která odmítá palestinský stát.
Zástupci izraelské vlády nicméně v náznacích reagovali tak, že k řešení diplomatického bloku jim nic jiného nezbývalo. „Situace není černobílá a vyžadovala, abychom učinili obtížné a bolestivé kroky,“ odmítl ministr opoziční kritiku. Většina propouštěných vězňů strávila za mřížemi kolem dvaceti let, propouštění se týká těch Palestinců, kteří násilné činy spáchali před podpisem první izraelsko-palestinské mírové dohody v roce 1993, i když někteří byli souzeni až po podpisu.
Jsme na ně hrdí…
Před Abbásovým sídlem v Ramalláhu se shromáždil bezpočet příbuzných propuštěných osob. „Přijeli jsme z Nábulusu, abychom oslavili Ibráhímovo osvobození,“ řekl Hamzá Tuktuk, bratranec Halmy Ibráhíma, odsouzeného v roce 1989 za vraždu izraelského vojáka. „Všichni ti vězni jsou hrdinové, jsme na ně hrdí,“ dodal.
„Člověk má pocit, jakoby vstal z hrobu a vrátil se do života,“ řekl Muhammad Adnan Afandi, který byl v roce 1992 odsouzen za pobodání dvou mladíků v Jeruzalémě. Ze svého třicetiletého trestu si odseděl 21 let.
Většina propuštěných byla odsouzena za únosy a vraždy Izraelců. Barham Fauzí Mustafá Násir například v roce 1993 napadl a ubodal svého bývalého izraelského zaměstnavatele. Jak vypověděl, spáchal tuto vraždu, aby byl přijat do hnutí Hamas. Muammar Mahmúd a Chalíl Ahmad Ibráhím si v izraelském vězení odpykávali tresty za vraždu profesora Menachema Sterna.
Čtyřiašedesátiletého nositele prestižní izraelské Státní ceny ubodali v roce 1989, když šel do práce. Řada propuštěných byla také odsouzena za vraždy Palestinců podezřelých ze spolupráce s Izraelem.
- Izrael se v rámci dohody o obnově mírových rozhovorů zavázal, že letos pustí z vězení celkem 104 vězněných Palestinců.
- Čerstvě propuštěná skupina je druhá, prvních 26 vězňů se dostalo na svobodu již 13. srpna.
Už v říjnu ale vidinu postupu v mírovém vyjednávání zmírnila zpráva, která přišla vzápětí po propuštění vězňů. Izraelský vojenský rozhlas tehdy oznámil, že Židovský stát hodlá vybudovat patnáct set bytů ve východním Jeruzalémě. S touto částí města přitom Palestinci počítají jako s metropolí budoucí Palestiny a jakoukoli židovskou výstavbu v ní považují za znamení, že se Izrael ve skutečnosti na míru dohodnout nechce.
