Dalších 26 vězněných Palestinců je na svobodě

Jeruzalém/Ramalláh – Většina ze slibované více než stovky Palestinců držených dosud v izraelském vězení je na svobodě. Izrael propustil už třetí várku vězňů odsouzených za útoky na stát. Uvolněných 26 osob je dalším ústupkem vůči Palestině, která je ochotná vést další mírové rozhovory jen tehdy, pokud bude postupně propuštěno celkem 104 vězňů. Izraelská veřejnost ale dávala opakovaně najevo, že s propouštěním lidí odsouzených prakticky za terorismus rozhodně nesouhlasí.

Podle mluvčí izraelské vězeňské služby se 18 Palestinců v noci vrátilo zpět do oblasti západního břehu Jordánu. Tři další propuštění jsou z oblasti pásma Gazy a pět z východního Jeruzaléma. Většina z nich byla odsouzena za vraždy ještě před začátkem mírového procesu před 20 lety. Prvních 26 se dostalo na svobodu již 13. srpna, další skupina na konci října.

V Ramalláhu propuštěné osobně uvítal prezident Mahmúd Abbás. Označil je za hrdiny a ujistil všechny přítomné, že nepodepíše mírovou dohodu s Izraelem, dokud nebudou na svobodě všichni Palestinci věznění v Izraeli. Podle agentury DPA je jich v současnosti kolem 5000.

„Tento den je šťastný pro všechny z nás, pro naše lidi, pro naše rodiny a naše hrdinské vězně, kteří byli dnes propuštěni, aby žili jako svobodní lidé. Svobodnými lidmi byli i za mřížemi,“ prohlásil palestinský prezident Mahmúd Abbás.

Třetí vlna propouštění předchází příjezdu amerického ministra zahraničí Johna Kerryho, který by měl přicestovat na Blízký východ ještě tento týden. S Izraelci a Palestinci bude jednat o tom, jak pokročit v mírových jednáních. Kerry letos zavítal do oblasti již devětkrát. 

Obě předchozí propouštění ale doprovázely také protesty veřejnosti v okolí několika věznic. Vykupování vězňů výměnou za politickou vstřícnost se podle aktivistů může Izraeli vymstít. „Propuštění teroristů proto, aby se (vrchní izraelská vyjednavačka) Cipi Livniová mohla setkat (s vyslancem palestinského prezidenta) Erekatem je velmi smutné,“ uvedla v říjnu nacionalistická izraelská strana Židovský domov, která odmítá palestinský stát. 

Zástupci izraelské vlády nicméně v náznacích reagovali tak, že k řešení diplomatického bloku jim nic jiného nezbývalo. „Situace není černobílá a vyžadovala, abychom učinili obtížné a bolestivé kroky,“ odmítl ministr opoziční kritiku. Většina propouštěných vězňů strávila za mřížemi kolem dvaceti let, propouštění se týká těch Palestinců, kteří násilné činy spáchali před podpisem první izraelsko-palestinské mírové dohody v roce 1993, i když někteří byli souzeni až po podpisu. 

Jsme na ně hrdí…

Před Abbásovým sídlem v Ramalláhu se shromáždil bezpočet příbuzných propuštěných osob. „Přijeli jsme z Nábulusu, abychom oslavili Ibráhímovo osvobození,“ řekl Hamzá Tuktuk, bratranec Halmy Ibráhíma, odsouzeného v roce 1989 za vraždu izraelského vojáka. „Všichni ti vězni jsou hrdinové, jsme na ně hrdí,“ dodal.

„Člověk má pocit, jakoby vstal z hrobu a vrátil se do života,“ řekl Muhammad Adnan Afandi, který byl v roce 1992 odsouzen za pobodání dvou mladíků v Jeruzalémě. Ze svého třicetiletého trestu si odseděl 21 let.

Většina propuštěných byla odsouzena za únosy a vraždy Izraelců. Barham Fauzí Mustafá Násir například v roce 1993 napadl a ubodal svého bývalého izraelského zaměstnavatele. Jak vypověděl, spáchal tuto vraždu, aby byl přijat do hnutí Hamas. Muammar Mahmúd a Chalíl Ahmad Ibráhím si v izraelském vězení odpykávali tresty za vraždu profesora Menachema Sterna.

Čtyřiašedesátiletého nositele prestižní izraelské Státní ceny ubodali v roce 1989, když šel do práce. Řada propuštěných byla také odsouzena za vraždy Palestinců podezřelých ze spolupráce s Izraelem.

Protest Izraelců
Zdroj: ČTK/AP Photo/Bernat Armangue
  • Izrael se v rámci dohody o obnově mírových rozhovorů zavázal, že letos pustí z vězení celkem 104 vězněných Palestinců.
  • Čerstvě propuštěná skupina je druhá, prvních 26 vězňů se dostalo na svobodu již 13. srpna.

Už v říjnu ale vidinu postupu v mírovém vyjednávání zmírnila zpráva, která přišla vzápětí po propuštění vězňů. Izraelský vojenský rozhlas tehdy oznámil, že Židovský stát hodlá vybudovat patnáct set bytů ve východním Jeruzalémě. S touto částí města přitom Palestinci počítají jako s metropolí budoucí Palestiny a jakoukoli židovskou výstavbu v ní považují za znamení, že se Izrael ve skutečnosti na míru dohodnout nechce.

Nahrávám video
Izrael propustil další palestinské vězně
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA zaútočily na Írán, protože jednání nikam nevedla, tvrdí Rubio

Spojené státy zaútočily na Írán, protože jednání s Teheránem o íránském jaderném programu nikam nevedla, řekl americký ministr zahraničí Marco Rubio. Dříve naopak uvedl, že důvodem byl izraelský plán útoku. Informovala o tom v úterý stanice CNN.
00:14Aktualizovánopřed 2 mminutami

USA zasáhly od začátku války okolo dvou tisíc íránských cílů, tvrdí armáda

Spojené státy zasáhly zhruba dva tisíce íránských cílů od začátku války proti Íránu, kterou v sobotu zahájily společně s Izraelem. Uvedla to podle agentury AFP americká armáda. Podle ní byly americké útoky během prvních 24 hodin dvakrát rozsáhlejší než ty, které USA podnikly na začátku invaze do Iráku v roce 2003.
02:49Aktualizovánopřed 11 mminutami

Na pražské letiště dorazil let Smartwings z Dubaje, přistál i v Egyptě

Na Letišti Václava Havla přistálo ve středu před 05:00 letadlo společnosti Smartwings přepravující Čechy z Dubaje. Podle úterních informací mluvčí Smartwings Vladimíry Dufkové byl let naplněn a letělo jím necelých 200 lidí. Do Prahy dorazil oproti plánu o několik hodin později, původně měl přistát před půlnocí. Po cestě podle údajů serveru Flightradar24 uskutečnil mezipřistání v egyptské Hurgadě.
05:16Aktualizovánopřed 12 mminutami

Obrana musí spočívat na spojenectví v NATO, míní Havlíček

Státní rozpočet na letošní rok je v zásadě hotov, nedají se v něm už předpokládat zásadní přesuny, uvedl vicepremiér a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO). Týká se to podle něj také výdajů na vnitřní a vnější obranu. Vláda Andreje Babiše (ANO) letos počítá s obrannými výdaji ve výši 185 miliard korun, o čtrnáct miliard více oproti roku 2025, prohlásil Havlíček v Interview ČT24 moderovaném Danielem Takáčem. Vicepremiér také obhajoval pomoc vlády českým občanům, kteří uvázli kvůli americko-izraelským útokům proti Íránu na Blízkém východě.
před 1 hhodinou

Izraelská armáda v Libanonu zabila deset lidí, píší agentury

Izraelská armáda při nočních úderech na Libanon zabila nejméně deset lidí a desítky dalších zranila. Izrael ve středu v noci zaútočil na několik oblastí v Libanonu poté, co vyzval obyvatele šestnácti vesnic k evakuaci. Šest mrtvých potvrdilo podle agentury AFP a televizní stanice al-Majadín libanonské ministerstvo zdravotnictví. Alespoň čtyři další oběti hlásí agentura NNA ve městě Baalbek.
06:10Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Írán by měl vést někdo zevnitř, rozhodne se po válce, řekl Trump

Nejlepší možností pro vedení Íránu by byl někdo zevnitř, rozhodnutí ale přijde, až Spojené státy a Izrael dokončí vojenské údery. Při úterním setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem to řekl americký prezident Donald Trump. Při útocích, které začaly v sobotu, se podařilo zlikvidovat téměř všechny vojenské cíle, zdůraznil Trump. Německo má podle Merze na válku v Íránu stejný pohled jako USA. Dodal, že tamní režim je nutné odstranit. Trump zároveň kritizoval Madrid a Londýn za přístup k operacím na Blízkém východě.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Problémem útoku na Írán je nejasný cíl, řekl pro ČT generál Hodges

Zásadním problémem současné americko-izraelské operace proti Íránu je podle generála Bena Hodgese, který dříve velel americkým jednotkám v Evropě, fakt, že nikdo jasně nepopsal její cíle.
před 8 hhodinami

VideoZmaření jaderných snah, či změna režimu? Cíl operace proti Íránu není zřejmý

Seznam možných důvodů pro aktuální americko-izraelské údery na Írán je dlouhý – od jaderného programu Teheránu, přes balistické zbraně až po „export“ terorismu či snahu o změnu režimu. Načasování a zamýšlený cíl operace ale zůstávají dál nejasné. Hlavním spouštěčem je podle všeho snaha zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně, což USA a Izrael deklarují přes dvě dekády. Po nepokojích v Íránu z přelomu loňského a letošního roku se na chvíli mohlo zdát, že primárním důvodem k zásahu může být brutalita, s níž blízkovýchodní režim zakročil proti demonstrantům. Hrozby prezidenta USA Donalda Trumpa směrem do Teheránu sice toto téma konkrétně zmiňovaly, tehdy ale ještě šéf Bílého domu nezasáhl.
před 9 hhodinami
Načítání...