Dalajlama končí v čele tibetské exilové vlády

Dillí - Tibetský duchovní vůdce dalajlama dnes oznámil, že se hodlá vzdát svého postavení v čele tibetské exilové vlády, protože je čas uvolnit místo novému „svobodně zvolenému“ vůdci. Své funkce se dalajlama chce vzdát na schůzi exilového tibetského parlamentu ještě tento měsíc. Odchod z čela vlády podle něj není „projevem malomyslnosti,“ ale rozhodnutím, jež Tibeťanům prospěje. Svět si dnes navíc připomíná 52. výročí odchodu dalajlamy do exilu po potlačení protičínského povstání. Celosvětová kampaň Vlajka pro Tibet vznikla v polovině 90. let v západní Evropě. Čeští příznivci Tibetu se k akci poprvé připojili v roce 1996.

„Mé rozhodnutí vzdát se tohoto úřadu neznamená, že se chci vzdát své odpovědnosti,“ řekl dalajlama v projevu v severoindické Dharamsale, kam se uchýlil v roce 1959 po potlačení protičínského povstání. „Už v 60. letech jsem opakovaně upozorňoval, že Tibeťané potřebují vůdce zvoleného svobodně tibetským lidem, kterému budu moci předat moc. Nadešla chvíle tento záměr realizovat,“ dodal tibetský duchovní vůdce. Jeho krok by měl posvětit tibetský exilový parlament, který se sejde 14. března.

O dalajlamově úmyslu vzdát se politické činnosti informoval už loni v listopadu jeho mluvčí. Uvedl tehdy, že pětasedmdesátiletá hlava lamaistické církve odejde z politiky, ale nevzdá se své duchovní role.


Čínské ministerstvo zahraničí dalajlamův krok označilo za úskok. „Dalajlama v posledních letech často mluvil o svém odchodu. Myslím, že jde o úskok, jak oklamat mezinárodní společenství. Exilová vláda je ilegální politická organizace a žádná země na světě ji neuznává,“ uvedlo čínské ministerstvo.

Dalajlama v minulosti navštívil i Prahu

Dalajlama vede nenásilný boj za plnou autonomii Tibetu v rámci Číny, Peking ho ale obviňuje ze separatismu. Charismatický filozof cestuje a přednáší po světě, několikrát byl i v Česku. Tändzin Gjamccho, jak zní dalajlamovo občanské jméno, je nositelem Nobelovy ceny za mír z roku 1989.

Dalajlamův věk a jeho chatrný zdravotní stav stále ostřeji nastolují otázku nástupnictví. Dalajlamu tradičně vybírají nejvýše postavení lamové, ale čínský komunistický režim si vyhrazuje právo do výběru zasáhnout, přičemž se odvolává na historický precedens z doby císařství. Čína dala nedávno najevo, že při výběru jeho nástupce projeví „pevnost“.

Dalajlama, vlastním jménem Tändzin Gjamccho, přišel na svět 6. července 1935. Už ve dvou letech v něm Tibeťané objevili reinkarnaci 13. dalajlamy. Na duchovního vůdce země byl vysvěcen v 15 letech, když do Tibetu vtrhla vojska komunistické Číny a napadená země potřebovala v čele posvátnou autoritu. Po marném vyjednávání s čínskými představiteli a vypuknutí povstání v březnu 1959 uprchl do exilu, odkud vede nenásilný boj za autonomii své země. Postoj Pekingu se ale nositeli Nobelovy ceny za mír z roku 1989 zatím změnit nepodařilo. Většina demokratického světa mu vyjadřuje podporu právě 10. března, v den začátku povstání. Celosvětová kampaň Vlajka pro Tibet vznikla v polovině 90. let v západní Evropě. Čeští příznivci Tibetu se k akci poprvé připojili v roce 1996.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Čína hlásí růst loňský růst ekonomiky o pět procent

Čínská ekonomika v loňském roce vzrostla o pět procent, oznámil podle zpravodajských agentur čínský statistický úřad. Údaj je tak podle agentury Reuters v souladu s vládním cílem. V posledním čtvrtletí loňského roku čínské hospodářství vykázalo meziroční růst o 4,5 procent. Údaje jsou mírně nad očekávání analytiků.
03:20Aktualizovánopřed 51 mminutami

Do druhého kola prezidentských voleb v Portugalsku postoupili opoziční politici

Postup do druhého kola prezidentské volby mají po sečtení téměř sta procent okrsků jistý socialistický bývalý vicepremiér António José Seguro a šéf krajně pravicové strany Chega (Dost) André Ventura. Oba politici zastupují opozici. Premiér Luís Montenegro uvedl, že politický prostor jeho vlády nebude v druhém kole zastoupen. Nikoho zatím v druhém kole, které se uskuteční 8. února, nepodpořil, podotýkají portugalská média.
před 1 hhodinou

Nejméně 21 obětí má nehoda dvou vysokorychlostních vlaků ve Španělsku

Po nehodě dvou vysokorychlostních vlaků na jihu Španělska zemřelo nejméně 21 lidí. Zhruba třicet pasažérů je těžce zraněných. Uvedl to tamní ministr dopravy Óscar Puente. Cestující z obou vlaků museli být evakuováni. Na palubě obou vlaků bylo podle prohlášení úřadů přibližně 500 lidí.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Prokurdské síly potvrdily dohodu s Damaškem, odchází ze dvou oblastí

Kurdy vedená koalice Syrské demokratické síly (SDF) potvrdila sjednání dohody o příměří s vládou v Damašku, uvedla v noci na pondělí agentura AFP. Velitel SDF Mazlúm Abdí oznámil, že prokurdské milice odchází ze dvou oblastí, aby prý konflikt „nepřerostl do občanské války“. Dohodu s Kurdy oznámil v neděli prozatímní syrský prezident Ahmad Šará.
před 3 hhodinami

Při lesních požárech v Chile zemřelo nejméně osmnáct osob

Při lesních požárech na jihu Chile zemřelo nejméně osmnáct lidí. Více než 50 tisíc osob muselo být evakuováno. Oznámila to podle agentury AFP tamní vláda. Chilský prezident Gabriel Boric vyhlásil v neděli brzy ráno ve dvou regionech na jihu země stav katastrofy.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

V Praze přistálo letadlo s Čechem, kterého věznili ve Venezuele

Letadlo s Čechem Janem Darmovzalem, kterého rok a čtyři měsíce věznil ve Venezuele režim autoritářského prezidenta Nicoláse Madura, přistálo v Praze. Na svobodu se spolu s dalšími cizinci dostal poté, co Spojené státy na začátku ledna z Caracasu unesly Madura a jeho ženu do USA. V Otázkách Václava Moravce nedělní přílet avizoval ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé). Česko je podle něj připraveno začít s obnovou diplomatických vztahů s Caracasem. Posléze připojil, že letadlo přepravilo do Prahy také tři další bývalé vězně venezuelského režimu.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Evropská unie podle FT zvažuje cla za 93 miliard eur v odvetě za Trumpovy hrozby

Evropská unie zvažuje, že zavede na zboží ze Spojených států dovozní cla v hodnotě 93 miliard eur (2,3 bilionu korun). Mohla by také omezit přístup amerických společností na unijní trh. Uvádějí to zdroje britského deníku Financial Times (FT). Tímto plánem by Unie mohla reagovat na tarify, kterými hrozí americký prezident Donald Trump těm ze spojenců v NATO, kteří se staví proti jeho kampani za získání Grónska.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Státy by měly přispět miliardu dolarů za stálé členství v Radě míru, žádá Trump

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa žádá příspěvek ve výši nejméně jedné miliardy amerických dolarů (20,9 miliardy korun) od každé země, která se chce stát stálým členem jeho nové Rady míru, píše agentura Bloomberg s odvoláním na návrh charty organizace. Trump by se stal jejím prvním předsedou a rozhodoval by o zemích, které do ní budou přizvány. Kritici mají obavy, že se Trump snaží vytvořit konkurenci Organizace spojených národů (OSN), kterou dlouhodobě kritizuje, informuje Bloomberg.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami
Načítání...