Čtyřicet let po začátku války v Libanonu je zdejší mír opět křehký

Bejrút - Libanon si připomíná 40. výročí občanské války, která zcela rozvrátila někdejší příklad soužití křesťanů a muslimů. Dnes, kdy malý stát hostí skoro milion a čtvrt syrských uprchlíků, je mír mezi jednotlivými náboženstvími už zase velmi křehký.

Během občanské války zemřelo 150 000 lidí a země, kdysi známá jako Švýcarsko Blízkého východu, byla prakticky zničena. Válka uprostřed maličkého státu proti sobě postavila sousedy, pak regionální a nakonec i světové velmoci.

Konflikt původně začal jako boj mezi libanonskými křesťany a palestinskými gerilami. V odvetě za palestinskou vraždu čtyř křesťanů rozstříleli katoličtí falangisté autobus plný Palestinců. Zemřelo 27 lidí. „Druhý den se Palestinci vrátili. Křesťanská milice byla dole a všichni začali střílet,“ vzpomíná na počátek konfliktu Georges Halún. Díry po kulkách jsou v okolních domech ještě dnes.

Nahrávám video

Řetězec krvavých odvet brzy přerostl v etnické masakry. Katolická milice Falanga vyvraždila 1500 Palestinců v uprchlickém táboře Karantina. Palestinci spolu s libanonskými spojenci za to v lednu 1976 vtrhli do křesťanského města Damúr. „Zatímco jsme utíkali, uslyšela jsem hlas své kamarádky. Dodneška slyším, jak křičela strachy. Ji i celou její rodinu podřezali,“ vzpomíná uprchlice z Darmúru Jihane Assádová. „Prchali jsme a já uviděla, jak celé město hoří. Bylo to nesmírně bolestivé. A tehdy mi došlo, že se domů jen tak nevrátím,“ vypráví další z tehdejších uprchlíků.

Nelítostná válka zachvátila celou zemi, elegantní metropole Bejrút - někdejší „Paříž Východu“ - byla zničena, a krátce na to dlouhodobě rozdělena na západní muslimskou a východní křesťanskou část. Konflikt do země přinesl rozvrat a chaos. Vedle statisíců palestinských uprchlíků do země přišly i armády dvou sousedních států, Izraele a Sýrie, radikalizoval se vztah mezi etniky i náboženstvími v zemi, což vedlo k exodu mnoha set tisíc lidí. Hospodářství země se ocitlo v rozkladu. Sýrie a Izrael okupovaly velké části Libanonu ještě desetiletí po podpisu mírové dohody v roce 1990.

Syrští uprchlíci v Libanonu
Zdroj: ČT24/ČTK/ABACA/AA

Dnes křehký klid zbraní mezi křesťany, sunnity a šíity už zase ohrožuje občanská válka. Tentokrát ta v sousední Sýrii.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Zemětřesení ve Venezuele si dle úřadů vyžádala nejméně 188 životů

Venezuelu v noci na čtvrtek SELČ zasáhla dvě silná zemětřesení. Podle předsedy tamního parlamentu Jorgeho Rodrígueze si událost vyžádala nejméně 188 mrtvých, dalších 1520 lidí utrpělo zranění. Prozatímní prezidentka Delcy Rodríguezová vyhlásila stav nouze. Zemětřesení podle předsedy parlamentu poničila a zničila nejméně 250 budov. Úřady evidují přes dvě stě zavalených lidí a dalších 157 se pohřešuje. Do postižené země začínají odlétat zahraniční záchranářské týmy.
01:03Aktualizovánopřed 7 mminutami

Šéfka EK oznámila převod prvních tří miliard eur Kyjevu z unijní půjčky

Předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová oznámila převod prvních 3,2 miliardy eur (přes 77 miliard korun) Kyjevu v rámci unijního úvěru. Celková výše půjčky činí 90 miliard eur (2,2 bilionu korun) a vyplácení peněz je rozděleno na letošní a příští rok. Oznámila to na konferenci věnované poválečné obnově Ukrajiny v polském Gdaňsku. Česko zastupuje premiér Andrej Babiš (ANO), před odletem hovořil o podnikatelské misi do napadené země.
03:25Aktualizovánopřed 38 mminutami

Španělsko hlásí kvůli vedrům dvě stě mrtvých, Paříž má plné nemocnice

Nynější vlna veder ve Španělsku vedla mezi nedělí a středou k úmrtí 212 lidí. Francie hlásí nejteplejší den v historii měření a rekordně teplou noc. Paříž má zároveň kvůli vedrům naplněné kapacity nemocnic, město také v pátek zakáže konzumaci a prodej alkoholu, oznámil dle AFP policejní prefekt. S neobvyklým horkem se potýkají i Velká Británie či Německo. Nové teplotní maximum zaznamenalo též Švýcarsko.
10:45Aktualizovánopřed 38 mminutami

VideoČeši podnikají na Ukrajině a věří, že po válce se byznys víc rozběhne

Míra rizika je zde extrémně vysoká, ale některé české firmy nyní podnikající na Ukrajině očekávají, že po válce se jim i díky tomu otevřou další možnosti spolupráce. Týká se to například energetického sektoru. Podnikání ve válčící zemi představuje pro firmy řadu problémů. Investici do objektu na Ukrajině například nikdo nechce pojistit. Další tuzemské podniky jdou proto jinou cestou – školí místní personál a poskytují servis. Na druhou stranu válka některé procesy urychlila. Podnikatelé například nemusí čekat na schválení projektu a stavebního povolení. Na druhou stranu válka investory také děsí. Jakmile ale skončí, může být trh už „rozebraný“.
před 1 hhodinou

Ve Venezuele po zemětřesení pomůže i specializovaný český tým

Český tým pro vyhledávání a záchranu osob ze sutin pojede do Venezuely, kterou v noci na čtvrtek zasáhla dvě silná zemětřesení. Jihoamerická země nabídku z Česka přijala ve čtvrtek odpoledne, uvedl Hasičský záchranný sbor ČR (HZS). Další informace chce zveřejnit později. Příslušník HZS Jiří Němčík ve vysílání ČT sdělil, že mise by se mělo zúčastnit 68 osob. Do tří dnů by na základě požadavku Venezuely mohla do země vyrazit také česká zdravotnická jednotka.
17:27Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Nejvyšší soud USA otevřel Trumpovi cestu k oživení tvrdé imigrační politiky

Nejvyšší soud Spojených států ve čtvrtek otevřel cestu administrativě prezidenta Donalda Trumpa k obnovení tvrdé imigrační politiky, která byla dříve využívána k odmítání migrantů žádajících o azyl na americko-mexické hranici, informovala agentura AP. Federální soudkyně v Bostonu ve čtvrtek naopak, dle agentury Reuters, zablokovala zavedení nařízení prezidenta, které mělo za cíl zpřísnit pravidla týkající se korespondenční volby před listopadovými volbami do Kongresu.
před 1 hhodinou

USA a Rusko neuzavřely na Aljašce žádné dohody, odmítl Rubio ruská tvrzení

Spojené státy a Rusko neuzavřely loni v létě na Aljašce žádné dohody ohledně Ukrajiny, uvedl ve čtvrtek americký ministr zahraničí Marco Rubio v odpovědi na dotaz novinářů ohledně ruských tvrzení, že USA neplní dohody uzavřené prezidentem USA Donaldem Trumpem a ruským vládcem Vladimirem Putinem při loňském setkání v Anchorage.
před 4 hhodinami

Novými drony dokáže Ukrajina útočit hluboko za frontou

Ukrajině se podařilo v posledním půlroce nasadit na frontě nové drony, jejichž schopnosti překvapit ruskou obranu zásadně vzrostly. Létají tak daleko a přesně, jako to dříve uměly jen drahé řízené střely. Drony se staly klíčovou součástí konfliktu, který před více než čtyřmi roky vyvolalo svou plnohodnotnou invazí Rusko.
před 4 hhodinami
Načítání...