Čtvrtý slovenský prezident Andrej Kiska se dnes ujímá funkce

Bratislava – Andrej Kiska se dnes v poledne na příštích pět let stane po Ivanu Gašparovičovi novým slovenským prezidentem. Jednapadesátiletý podnikatel chce podle svých slov prezidentskou funkci „polidštit“ a už v kampani sliboval, že bude bojovat za lidi. To dnes symbolicky potvrdí v prezidentské zahradě slavnostním obědem pro bezdomovce, děti z dětských domovů a seniory. Záznam Kiskovy inaugurace odvysílá ČT24 od 14:00.

Na slavnostní schůzi parlamentu v budově Reduty složí Kiska v poledne do rukou předsedkyně Ústavního soudu Ivetty Macejkové prezidentský slib a přednese inaugurační projev. Po vojenské přehlídce se čtvrtý slovenský prezident vydá pěšky do katedrály sv. Martina na ekumenickou pobožnost Te Deum. Cestou bude hovořit s občany. Přibližně o půl třetí předá Kiskovi klíče od prezidentského paláce odcházející prezident Gašparovič. V prezidentské zahradě pak Kiska uspořádá slavnostní oběd pro bezdomovce, mladé lidi z dětských domovů a seniory. „Otevřu prezidentský úřad lidem, kteří potřebují pomoc nás všech. A alespoň takto symbolicky chci už první den ukázat, že pro mě budou při výkonu funkce prezidenta prioritou,“ zdůraznil Kiska.

Před šestou hodinou večer položí nový prezident na Děvíně věnec k památníku Brána svobody a kytici k památníku obětem železné opony. Následovat bude slavnostní večeře na Bratislavském hradě. Kromě představitelů státních orgánů, diplomatického sboru nebo církví je mezi 128 pozvanými hosty expremiérka Iveta Radičová, herec Juraj Kemka, zástupci úspěšných slovenských firem, dobročinných a nevládních organizací, zdravotníci a celosvětově úspěšní studenti. „Složení pozvaných hostů představuje to, proč jsem vstupoval do politiky. Pozval jsem lidi, kteří pomáhají druhým, i lidi, kteří sami potřebovali pomoc,“ řekl Kiska. Dodal, že s těmito lidmi se v úřadě hodlá setkávat častěji.

Podnikatel a nestraník Andrej Kiska se narodil 2. února 1963 v Popradu, kde dodnes žije. Vystudoval elektrotechnickou fakultu Slovenské technické univerzity v Bratislavě. Pracoval jako projektant, počátkem 90. let odjel na rok a půl pracovat do USA, kde mimo jiné prodával v obchodu na benzínové pumpě. Po návratu na Slovensko začal podnikat. Zbohatl poté, co v roce 2005 prodal Všeobecné úverové bance své podíly ve společnostech Triangel a Quatro, které se zabývaly splátkovým prodejem a poskytováním půjček. Na prodeji vydělal v přepočtu přes deset milionů eur. Přibližně desetinu této sumy následně věnoval v roce 2006 na rozjezd nadace Dobrý anděl. Se svou současnou manželkou Martinou má dvě děti, další dvě pak má z prvního manželství.

Do prezidentských voleb šel jako nezávislý, kampaň financoval z vlastních prostředků. Během ní byl často kritizován za nedostatek politických zkušeností a čelil obviněním z lichvářství či příslušnosti ke scientologické církvi. Před volbami sliboval, že v případě zvolení daruje svůj prezidentský plat na charitu; chce si ponechat podíly ve firmách, v nichž je akcionářem, nebude ale aktivně vykonávat podnikatelskou činnost.

Kiska byl zvolen ve druhém kole koncem března. Podpořilo jej 1,3 milionu voličů, jeho protikandidát Robert Fico dostal 894 tisíc hlasů.

Od pondělí by měl nový prezident začít plnit sliby ze svého programu, které během volební kampaně shrnul do dvanácti bodů. Kiska tvrdí, že jeho soupeř z druhého kola prezidentských voleb - premiér Robert Fico - je pro něj partnerem, nikoliv protivníkem. „Předvolební boj skončil a teď musíme všichni, ať už jde o parlament, vládu, či premiéra, ale i o mě jako prezidenta, společně uvažovat o tom, jak naši zemi vést kupředu,“ říká Kiska. Analytici soudí, že sporům se sice nebude možné vyhnout, nicméně by měly být spíše věcné.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA povolily zemím dočasně nakupovat ruskou ropu již naloženou na tankerech

Spojené státy v noci na pátek SEČ dočasně povolily zemím nakupovat ruskou ropu již naloženou na tankerech na moři. Washington tím usiluje o stabilizaci světových trhů s ropou, na nichž panuje napjatá situace kvůli nynější válce na Blízkém východě. Na síti X to oznámil americký ministr financí Scott Bessent.
před 15 mminutami

V Iráku bylo při dronovém útoku zraněno nejméně šest francouzských vojáků

Při dronovém útoku na kurdsko-francouzskou základnu u Machmúru na severu Iráku utrpělo zranění nejméně šest francouzských vojáků. Ve čtvrtek to podle agentury Reuters oznámil guvernér provincie Irbíl Úmíd Chúšnáv. Portál The New Region poznamenal, že po začátku amerických a izraelských útoků na Teherán provádějí Írán a proíránské milice v Iráku protiúdery na tamní vojenská zařízení propojená se Spojenými státy a jejich spojenci.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Mise Artemis pro přistání na Měsíci může mít zásadní problémy, varuje inspektor

NASA nedávno změnila své plány ohledně mise na Měsíc. Stále ale doufá, že tam do roku 2028 její astronauti přistanou. Teď se objevila další překážka – podle zprávy kontrolního orgánu by let byl spojený s riziky pro bezpečnost posádky. Ve čtvrtek večer pak NASA informovala, že start mise Artemis II, při které astronauti obletí Měsíc, by mohl proběhnout 1. dubna.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

USA na západě Iráku ztratily tankovací letoun. Armáda vyloučila sestřelení

Spojené státy během současných válečných operací proti Íránu ztratily tankovací letoun KC-135. Zřítil se na západě Iráku. Na síti X to oznámilo regionální velitelství amerických ozbrojených sil (CENTCOM) s tím, že událost nesouvisela s nepřátelskou palbou a ani se spojeneckou palbou.
před 2 hhodinami

Česko končí s repatriačními lety z Blízkého východu, oznámilo ministerstvo

Česko končí s repatriačními lety z Blízkého východu pro lidi, kterým návrat domů zkomplikovala íránská válka. Čtvrteční dvanáctý repatriační let byl poslední, oznámilo v podvečer ministerstvo zahraničních věcí (MZV). Celkem se těmito spoji z konfliktem zasažených oblastí vrátilo více než 1500 českých občanů, doplnil resort. Repatriační lety armádními letouny a letadly společnosti Smartwings stát spustil poté, co Izrael a USA koncem února vojensky napadly Írán.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Nový íránský vůdce vyzval v prvním prohlášení k uzavření Hormuzu

Nový íránský nejvyšší duchovní vůdce Modžtaba Chameneí vydal první prohlášení od nedělního zvolení, mimo jiné vyzval k uzavření Hormuzského průlivu a k jednotě mezi Íránci. Mluvčí tamního ministerstva zahraničí však později uvedl, že průlivem je možné i nadále proplouvat. Írán mezitím pokračoval v dronových útocích na některé země v regionu. Zasaženo bylo například letiště v Kuvajtu, dubajská luxusní čtvrť či italská základna v Iráku.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Izrael tvrdí, že udeřil na další zařízení íránského jaderného programu

Izraelská armáda spustila novou vlnu úderů na Írán a oznámila, že v uplynulých dnech zasáhla zařízení, které považuje za součást íránského jaderného programu. Izraelská armáda intenzivně bombardovala také libanonské hlavní město, kde je hlášeno jedenáct mrtvých. Libanonské teroristické hnutí Hizballáh tvrdí, že ostřelovalo Tel Aviv. Agentura Reuters uvedla, že izraelská armáda téměř zdvojnásobila evakuační zónu jižního Libanonu, obyvatelé by se podle ní měli přesunout na sever od řeky Zahrání. Armáda židovského státu následně silně bombardovala centrum Bejrútu.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Írán a Hizballáh rozdrtíme, řekl Netanjahu. Promluvil poprvé od začátku úderů

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu prohlásil, že Izrael rozdrtí Írán a Hizballáh. Varoval, že libanonské teroristické hnutí za útoky zaplatí vysokou cenu. Dodal, že po izraelsko‑amerických úderech na íránské území už země není taková, jako bývala, a že elitní jednotky Teheránu utrpěly těžké ztráty. Netanjahu to ve čtvrtek dle AFP a Reuters uvedl během své první tiskové konference od vypuknutí války proti Íránu, již zahájily Washington a Jeruzalém 28. února.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami
Načítání...