Clintonová žehlí problém s maily, chce je nechat zveřejnit

Washington – Hillary Clintonová požádala americké ministerstvo zahraničí, aby zveřejnilo její úřední e-maily, které poslala během svého působení ve funkci šéfky diplomacie USA ze svého soukromého účtu. Posíláním úřední komunikace ze soukromé adresy porušila federální zákony.

Republikány ovládaná Sněmovna reprezentantů hodlá přezkoumat elektronickou komunikaci Clintonové kvůli vyšetřování útoku na americký konzulát v libyjském Benghází z roku 2012. Výbor Kongresu proto Clintonovou vyzval, aby své e-maily předložila.

  • Pravice se podle amerických médií snaží prezentovat Clintonovou a jejího manžela Billa jako pár nerespektující zavedená pravidla a využít její e-mailový přehmat v blížící se volební kampani. „Američané si zaslouží znát veškerá fakta,“ komentoval požadavek výboru šéf sněmovny John Boehner. 

Politička v reakci na požadavek kongresového výboru vyzvala ministerstvo zahraničí, jemuž elektronickou komunikaci předala, aby ji zveřejnilo. „Chci, aby veřejnost viděla mé e-maily. Požádala jsem ministerstvo zahraničí, aby tak učinilo. Slíbili, že je kvůli zveřejnění prozkoumají co nejdřív,“ napsala jedna z horkých kandidátek demokratů pro příští prezidentské volby na Twitteru.

Clintonová vystavila choulostivé informace riziku hackerského útoku

Používat soukromý e-mail pro úřední komunikaci je podle expertů možné pouze v případech nouze. Podle svého mluvčího však politička naplnila literu i duch zákona, když úřední komunikaci ve své schránce archivovala.

Její předchůdci v úřadě Colin Powel a Condoleeza Riceová používali ke své korespondenci soukromý i úřední účet, Clintonová na rozdíl od nich posílala maily výhradně prostřednictvím soukromé schránky. Podle agentury AP byl server pro její emailovou adresu umístěn přímo v jejím domě. Odborníci tento přístup kritizují – vysoce citlivé informace o zahraniční politice USA se ocitly v ohrožení hackerského útoku.

Americké zákony navíc jasně říkají, že veškerá komunikace vládních úředníků je považována za vládní záznamy. Z toho důvodu musí být archivovány, aby k nim měli přístup historici, parlamentní výbory a média (vyjma tajných informací). Clintonová podle svých spolupracovníků očekávala, že její e-maily budou automaticky archivovány, protože směřovaly do dalších vládních účtů.

Teprve před dvěma měsíci bylo 55 000 stran elektronické pošty Clintonové přepsáno a předáno úřadům. Podle jakých kritérií byla pošta vybírána, není známo.

Hillary Clintonová, někdejší senátorka za New York, zastávala funkci americké ministryně zahraničí v letech 2009 až 2013. V současnosti je považována za jednu z favoritek demokratů pro nadcházející prezidentské volby v roce 2016. Svou kandidaturu nicméně zatím oficiálně neoznámila.

Současný ministr zahraničí USA John Kerry používá podle New York Times ke své elektronické komunikaci výhradně úřední e-mail.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Syrské síly ovládly Dajr Háfir, Kurdové chtějí změnu ústavy

Syrská armáda informovala, že převzala kontrolu nad městem Dajr Háfir na severu země, z něhož se po páteční dohodě stáhly jednotky koalice Syrské demokratické síly (SDF). Píše to agentura AFP. Syrští Kurdové mezitím oznámili, že považují za nedostatečný dekret, kterým dočasný prezident Ahmad Šará uznal jejich národní práva a kurdštinu prohlásil za úřední jazyk.
před 1 hhodinou

Trump děkuje Íránu, že nepopravuje. Vojenský úder si rozmyslel

Protivládní protesty v Íránu se zřejmě teokratickému režimu prozatím podařilo potlačit, míní odborníci. Podle obhájců lidských práv zemřely tisíce lidí. Prezident USA Donald Trump poděkoval Teheránu, že nevykonal žádnou z více než 800 údajně plánovaných poprav. Podle agentury AP řekl, že právě proto se rozhodl ustoupit od vojenského zásahu v zemi.
09:25Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Obavy z budoucnosti mladí Číňané rozptylují pomocí AI věštců

Mladí Číňané se zamilovali do věštění. Pohled do budoucna jim už ale nenabízí kartářky, prognostici nebo tvůrci horoskopů, ale stále častěji umělé inteligence, především domácího původu.
před 3 hhodinami

Brusel chce kritickou infrastrukturu bez čínské stopy, píše FT

Evropská komise (EK) plánuje postupné vyloučení čínských technologií z kritické infrastruktury v Evropské unii. Dotknout by se to mělo například telekomunikačních sítí, solární energetiky či bezpečnostních skenerů. Informoval o tom deník Financial Times (FT) s odvoláním na zdroje z Komise.
před 4 hhodinami

Soud v Minnesotě omezil zásahy federálních agentů proti pokojným demonstrantům

Příslušníci Úřadu pro imigraci a cla (ICE) a další federální agenti nasazení v Minneapolis musí omezit používání donucovacích prostředků proti pokojným demonstrantům a dobrovolnickým hlídkám monitorujícím jejich činnost. Podle Reuters o tom rozhodla federální soudkyně v Minnesotě. Naopak kvůli údajnému spiknutí s cílem mařit práci federálních imigračních agentů zahájilo americké ministerstvo spravedlnosti vyšetřování představitelů státu Minnesota a města Minneapolis, informuje CBS.
01:10Aktualizovánopřed 6 hhodinami

USA a Slovensko podepsaly dohodu o spolupráci v jaderné energetice

Spojené státy a Slovensko podepsaly mezivládní dohodu o spolupráci v oblasti civilní jaderné energetiky, píše Reuters. Slavnostní podpis v budově ministerstva energetiky ve Washingtonu následoval po pracovní schůzce slovenského premiéra Roberta Fica (Smer) s americkým ministrem energetiky Chrisem Wrightem. Součástí dohody je výstavba jaderného bloku o výkonu 1200 megawattů podle amerického návrhu v jaderné elektrárně Jaslovské Bohunice.
před 12 hhodinami

V Radě pro Pásmo Gazy jsou Blair, Rubio či Kushner, předseda je Trump

Bílý dům v pátek večer oznámil složení vedení Rady míru pro Pásmo Gazy, jejíž vznik inicioval americký prezident Donald Trump. Ten bude orgánu předsedat. V radě mimo jiné zasedají americký ministr zahraničí Marco Rubio, Trumpův speciální vyslanec Steve Witkoff, zeť amerického prezidenta Jared Kushner či britský expremiér Tony Blair. Vysokým představitelem pro Pásmo Gazy se stal bývalý blízkovýchodní zmocněnec OSN a bulharský diplomat Nikolaj Mladenov.
před 12 hhodinami

Ukrajina už nemá ani jednu plně funkční elektrárnu, řekl Šmyhal

Ukrajina již nemá ani jednu plně funkční elektrárnu, uvedl tamní ministr energetiky Denys Šmyhal. Země chce dovážet více elektřiny a chystá jednání se spojenci, dodal. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj podle portálu listu Ukrajinska pravda prohlásil, že Ukrajina nedokáže pokrýt více než třetinu energetických potřeb. Už v polovině týdne prezident vyhlásil v energetickém sektoru stav nouze.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami
Načítání...