Clintonová žehlí problém s maily, chce je nechat zveřejnit

Washington – Hillary Clintonová požádala americké ministerstvo zahraničí, aby zveřejnilo její úřední e-maily, které poslala během svého působení ve funkci šéfky diplomacie USA ze svého soukromého účtu. Posíláním úřední komunikace ze soukromé adresy porušila federální zákony.

Republikány ovládaná Sněmovna reprezentantů hodlá přezkoumat elektronickou komunikaci Clintonové kvůli vyšetřování útoku na americký konzulát v libyjském Benghází z roku 2012. Výbor Kongresu proto Clintonovou vyzval, aby své e-maily předložila.

  • Pravice se podle amerických médií snaží prezentovat Clintonovou a jejího manžela Billa jako pár nerespektující zavedená pravidla a využít její e-mailový přehmat v blížící se volební kampani. „Američané si zaslouží znát veškerá fakta,“ komentoval požadavek výboru šéf sněmovny John Boehner. 

Politička v reakci na požadavek kongresového výboru vyzvala ministerstvo zahraničí, jemuž elektronickou komunikaci předala, aby ji zveřejnilo. „Chci, aby veřejnost viděla mé e-maily. Požádala jsem ministerstvo zahraničí, aby tak učinilo. Slíbili, že je kvůli zveřejnění prozkoumají co nejdřív,“ napsala jedna z horkých kandidátek demokratů pro příští prezidentské volby na Twitteru.

Clintonová vystavila choulostivé informace riziku hackerského útoku

Používat soukromý e-mail pro úřední komunikaci je podle expertů možné pouze v případech nouze. Podle svého mluvčího však politička naplnila literu i duch zákona, když úřední komunikaci ve své schránce archivovala.

Její předchůdci v úřadě Colin Powel a Condoleeza Riceová používali ke své korespondenci soukromý i úřední účet, Clintonová na rozdíl od nich posílala maily výhradně prostřednictvím soukromé schránky. Podle agentury AP byl server pro její emailovou adresu umístěn přímo v jejím domě. Odborníci tento přístup kritizují – vysoce citlivé informace o zahraniční politice USA se ocitly v ohrožení hackerského útoku.

Americké zákony navíc jasně říkají, že veškerá komunikace vládních úředníků je považována za vládní záznamy. Z toho důvodu musí být archivovány, aby k nim měli přístup historici, parlamentní výbory a média (vyjma tajných informací). Clintonová podle svých spolupracovníků očekávala, že její e-maily budou automaticky archivovány, protože směřovaly do dalších vládních účtů.

Teprve před dvěma měsíci bylo 55 000 stran elektronické pošty Clintonové přepsáno a předáno úřadům. Podle jakých kritérií byla pošta vybírána, není známo.

Hillary Clintonová, někdejší senátorka za New York, zastávala funkci americké ministryně zahraničí v letech 2009 až 2013. V současnosti je považována za jednu z favoritek demokratů pro nadcházející prezidentské volby v roce 2016. Svou kandidaturu nicméně zatím oficiálně neoznámila.

Současný ministr zahraničí USA John Kerry používá podle New York Times ke své elektronické komunikaci výhradně úřední e-mail.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Pobodání dvou Židů v Londýně považuje policie za teroristický čin

Britská policie ve středu zadržela 45letého muže poté, co před synagogou ve čtvrti Golders Green na severozápadě Londýna pobodal dva Židy. Muž byl původně zadržen kvůli podezření z pokusu o vraždu, později policie uvedla, že událost považuje za teroristický čin. Šéf londýnské policie Mark Rowley podle agentury Reuters řekl, že útok byl namířen proti židovské komunitě. Web The Times of Israel (ToI) dodal, že muže po činu zadrželi pracovníci synagogy a policie jej poté omráčila taserem a zatkla.
včeraAktualizovánopřed 21 mminutami

Florida schválila nový plán volebních obvodů, měl by posílit republikány

Floridští zákonodárci schválili nový plán volebních obvodů pro nadcházející volby do Kongresu, který by měl o čtyři křesla zvýšit zisk republikánů, píše agentura Reuters. Podle agentury AP je rozhodnutí součástí celostátní bitvy o přerozdělení obvodů před letošními volbami. Rozhodnutí o volebních obvodech přijal ve středu také americký nejvyšší soud. V rozsudku týkajícím se volebního obvodu v Louisianě zrušil klíčové ustanovení zákona o volebních právech.
před 1 hhodinou

Putin a Trump si telefonovali, řešit měli příměří v rusko-ukrajinské válce

Poradce ruského vládce Vladimira Putina Jurij Ušakov tvrdí, že šéf Kremlu v telefonickém rozhovoru informoval amerického prezidenta Donalda Trumpa, že je připraven vyhlásit příměří v rusko-ukrajinské válce na dobu oslav sovětského vítězství ve druhé světové válce. Trump podle Ušakova podpořil Putinovu iniciativu a prohlásil, že věří, že dohoda o ukončení ruské agrese je blízko. Americký prezident následně podle Reuters označil rozhovor s ruským protějškem za velmi dobrý.
před 2 hhodinami

Česko má zájem o surovou ropu z Kazachstánu, řekl Babiš

Česká republika má zájem o dlouhodobé dodávky surové ropy z Kazachstánu, řekl v Astaně premiér Andrej Babiš (ANO) po jednání s kazachstánským prezidentem Kasymem-Žomartem Tokajevem. Připomněl také, že tato středoasijská země je největším producentem uranu na světě a má bohatá naleziště i dalších surovin. Česko by s Kazachstánem mohlo spolupracovat například v oblasti vědy a výzkumu jádra či v dalších strategických otázkách. Babiš uvedl, že v Kazachstánu propagoval i české zbrojařské firmy.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Ropa kvůli Blízkému východu dál zdražuje, Brent je nejvýš od roku 2022

Cena severomořské ropy Brent stoupla na více než 119 amerických dolarů (asi 2480 korun) za barel. To je nejvyšší hodnota od roku 2022, kdy začala ruská válka na Ukrajině. Ceny ovlivňuje konflikt na Blízkém východě, uvedla ve středu večer agentura AFP.
před 3 hhodinami

VideoZačal proces s obviněnými z útoku na Starmerův majetek. Řeší se zapojení Rusů

U londýnského tribunálu začal proces s trojicí Ukrajinců obviněných z útoku na majetek spojený s britským premiérem Keirem Starmerem. Podle obžaloby muže na dálku naverboval rusky mluvící člověk. Spekuluje se o podílu ruských tajných služeb, byť oficiálně na Moskvu zatím nikdo neukázal. Samotný Kreml vše hned po incidentech popřel. Trojice mužů vinu popírá, motiv zůstává neobjasněný.
před 4 hhodinami

Válka s Íránem dosud USA podle odhadů stála 25 miliard dolarů, uvedl Pentagon

Válka s Íránem stála podle odhadů Spojené státy dosud 25 miliard dolarů (521 miliard korun), sdělil americkým zákonodárcům vysoce postavený úředník ministerstva obrany Jules Hurst. Armáda utratila největší část finančních prostředků za munici, dále pak za provoz operací a obnovu vybavení, uvedl podle agentur Reuters a AP zástupce Pentagonu. Před výborem pro ozbrojené služby Sněmovny reprezentantů vypovídá poprvé od začátku války s Íránem také americký ministr obrany Pete Hegseth.
před 5 hhodinami

Odlesňování mírně zpomaluje, úbytek lesů však zůstává alarmující

Ačkoli tempo tropického odlesňování v posledních letech dosahovalo negativních rekordů, v roce 2025 se snížilo. Podle monitorovací platformy Global Forest Watch ale zůstává na alarmující úrovni a tento trend může být jen dočasný.
před 6 hhodinami
Načítání...