Německý magazín Der Spiegel ve svém posledním vydání informoval, že se do země dostaly možná tisíce sympatizantů či přímo bojovníků afghánského hnutí Taliban. První krok k poodhalení pozadí kauzy udělal soud v Berlíně, před kterým stanul 29letý Afghánec, který předloni německým azylovým úředníkům řekl, že za Taliban bojoval. Státní zástupce ho poslal do vazby. Tribunálu v německé metropoli ale obviněný oznámil, že si vše vymyslel na radu pašeráků.
Členství v Talibanu jako záruka azylu v Německu? Afghánec skončil u soudu
Afghánec Wajid S. je obviněn z členství v zahraniční teroristické organizaci a pokusu o vraždu. Před soudem však veškerá obvinění popřel. Ve vyjádření, které přečetl jeho obhájce, uvedl, že o svém členství v Talibanu lhal, aby zvýšil své šance na získání statusu uprchlíka. Vůbec prý nepočítal s tím, že by mohl být v Německu obviněn.
Podle generálního prokurátora se ovšem Wajid S. mezi lety 2007 až 2009 zapletl do akcí Talibanu. Měl se účastnit přestřelky s afghánskými policisty, kvůli které je obviněn z pokusu o vraždu. Při akci byl zraněn, následně se měl od Talibanu odvrátit a v září 2015 uprchnout z Afghánistánu do Německa.
Obžaloba je vystavena na údajích, které sám Wajid S. poskytl Spolkovému úřadu pro migraci a uprchlíky, a výsledcích dalšího vyšetřování.
Wajid S. však soudu vylíčil jiný příběh. S Talibanem prý nikdy nespolupracoval on ani jeho rodina, jak zmiňuje obžaloba. Žádá o kontaktování příbuzných v Afghánistánu, kteří by to dosvědčili. Střelnou ránu na paži prý neutržil při přestřelce s policisty, ale když jeho otec doma neopatrně čistil svou starou pušku a vyšla z ní rána. Wajid S. také zdůraznil, že se nikdy neradikalizoval a nikdy nevystřelil na člověka. V Evropě prý chtěl – stejně jako řada dalších Afghánců – najít štěstí a dobře si vydělávat.
Obviněný před soudem také přiznal, že mu pašeráci poradili, aby na žádosti o azyl uvedl věk 18 nebo 19 let.
Prokuratura vyšetřuje nejméně 70 Afghánců
Do Německa v poslední době přišlo více než milion migrantů. Podle časopisu Der Spiegel informoval Spolkový úřad pro migraci a uprchlíky bezpečnostní úřady, že tisíce z nich se během azylového řízení identifikovaly jako bývalí podporovatelé nebo dokonce bojovníci Talibanu.
Nejméně 70 Afghánců vyšetřuje německá generální prokuratura, i když není jasné, zda jsou všichni z nich podezřelí z aktivního členství v Talibanu. Šest z těchto mužů je nyní ve vyšetřovací vazbě.
Vláda kancléřky Angely Merkelové, která je kritizována za vpuštění příliš velkého množství migrantů do Německa - zejména po několika loňských teroristických útocích - aktivně deportuje skupiny neúspěšných afghánských žadatelů o azyl.
Merkelová, která se bude ve spolkových volbách 24. září znovu ucházet o nejvyšší vládní post, tento měsíc deportace Afghánců obhajovala s tím, že všechny ostatní země Evropské unie činí totéž. Podle Merkelové status uprchlíka v Německu získá zhruba 55 procent Afghánců.