Členství v Talibanu jako záruka azylu v Německu? Afghánec skončil u soudu

Německý magazín Der Spiegel ve svém posledním vydání informoval, že se do země dostaly možná tisíce sympatizantů či přímo bojovníků afghánského hnutí Taliban. První krok k poodhalení pozadí kauzy udělal soud v Berlíně, před kterým stanul 29letý Afghánec, který předloni německým azylovým úředníkům řekl, že za Taliban bojoval. Státní zástupce ho poslal do vazby. Tribunálu v německé metropoli ale obviněný oznámil, že si vše vymyslel na radu pašeráků.

Afghánec Wajid S. je obviněn z členství v zahraniční teroristické organizaci a pokusu o vraždu. Před soudem však veškerá obvinění popřel. Ve vyjádření, které přečetl jeho obhájce, uvedl, že o svém členství v Talibanu lhal, aby zvýšil své šance na získání statusu uprchlíka. Vůbec prý nepočítal s tím, že by mohl být v Německu obviněn.

Podle generálního prokurátora se ovšem Wajid S. mezi lety 2007 až 2009 zapletl do akcí Talibanu. Měl se účastnit přestřelky s afghánskými policisty, kvůli které je obviněn z pokusu o vraždu. Při akci byl zraněn, následně se měl od Talibanu odvrátit a v září 2015 uprchnout z Afghánistánu do Německa.

Obžaloba je vystavena na údajích, které sám Wajid S. poskytl Spolkovému úřadu pro migraci a uprchlíky, a výsledcích dalšího vyšetřování.

Wajid S. však soudu vylíčil jiný příběh. S Talibanem prý nikdy nespolupracoval on ani jeho rodina, jak zmiňuje obžaloba. Žádá o kontaktování příbuzných v Afghánistánu, kteří by to dosvědčili. Střelnou ránu na paži prý neutržil při přestřelce s policisty, ale když jeho otec doma neopatrně čistil svou starou pušku a vyšla z ní rána. Wajid S. také zdůraznil, že se nikdy neradikalizoval a nikdy nevystřelil na člověka. V Evropě prý chtěl – stejně jako řada dalších Afghánců – najít štěstí a dobře si vydělávat.

Obviněný před soudem také přiznal, že mu pašeráci poradili, aby na žádosti o azyl uvedl věk 18 nebo 19 let.

Prokuratura vyšetřuje nejméně 70 Afghánců

Do Německa v poslední době přišlo více než milion migrantů. Podle časopisu Der Spiegel informoval Spolkový úřad pro migraci a uprchlíky bezpečnostní úřady, že tisíce z nich se během azylového řízení identifikovaly jako bývalí podporovatelé nebo dokonce bojovníci Talibanu.

Nejméně 70 Afghánců vyšetřuje německá generální prokuratura, i když není jasné, zda jsou všichni z nich podezřelí z aktivního členství v Talibanu. Šest z těchto mužů je nyní ve vyšetřovací vazbě.

Vláda kancléřky Angely Merkelové, která je kritizována za vpuštění příliš velkého množství migrantů do Německa - zejména po několika loňských teroristických útocích - aktivně deportuje skupiny neúspěšných afghánských žadatelů o azyl.

Merkelová, která se bude ve spolkových volbách 24. září znovu ucházet o nejvyšší vládní post, tento měsíc deportace Afghánců obhajovala s tím, že všechny ostatní země Evropské unie činí totéž. Podle Merkelové status uprchlíka v Německu získá zhruba 55 procent Afghánců.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rakousko-italský Brennerský průsmyk uzavřela protestní akce

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk byla po velkou část soboty až do večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platila od 11:00 do 19:00 a na té italské straně od 10:30 do 20:00.
11:44Aktualizovánopřed 3 mminutami

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 1 hhodinou

Válka v Súdánu vyhnala celé komunity a zničila infrastrukturu, říká šéf Lékařů bez hranic

Íránská blokáda Hormuzského průlivu má těžké dopady napříč celým světem. V africkém Súdánu, kde uprostřed občanské války čelí devatenáct milionů lidí dennodenní nejistotě, že nebudou mít co jíst, se očekává čtyřicetiprocentní propad úrody. O největší humanitární katastrofě světa pro ČT24 promluvil prezident neziskové organizace Lékaři bez hranic Javid Abdelmoneim. Rozhovor vedl Jakub Szántó.
před 2 hhodinami

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 3 hhodinami

Při nehodě v Afghánistánu zemřelo přes dvacet lidí, převážně žen a dětí

Při nehodě nákladního vozidla v sobotu na východě Afghánistánu zahynulo nejméně 22 lidí, převážně žen a dětí. Dalších nejméně 36 lidí bylo zraněno. Vůz, který vezl afgánské uprchlíky vracející se z Pákistánu, sjel ze silnice v provincii Laghmán. Šéf provinčního ředitelství veřejného zdraví Amínulláh Šaríf dle agentury AP uvedl, že řidič usnul za volantem. Mezi oběťmi bylo podle úřadů deset dětí a pět žen.
před 5 hhodinami

Při izraelských útocích v Libanonu bylo zabito jedenáct lidí

Při pátečních izraelských útocích ve třech oblastech jižního Libanonu bylo zabito jedenáct osob, včetně záchranáře a syrského občana, uvedlo dle agentury AFP libanonské ministerstvo zdravotnictví. Dalších osm lidí bylo zraněno, včetně dalšího záchranáře. Úřady útoky označily za hrubé porušení humanitárního práva. Izraelská armáda v sobotu dopoledne vydala výzvu k evakuaci sedmi jiholibanonských vesnic. Militantní hnutí Hizballáh se mezitím přihlásilo k raketovému útoku na severu židovského státu.
02:16Aktualizovánopřed 6 hhodinami

VideoRuský dům v Berlíně čelí kritice. I kvůli možnému porušování sankcí

V Berlíně roste nespokojenost s působením Ruského domu. Instituce se prezentuje jako kulturní centrum. Podobně jako pražský Ruský dům, který se v březnu stal terčem útoku, objekt ale provozuje státní agentura Rossotrudničestvo, která je od roku 2022 na evropském sankčním seznamu. Tyto sankce ale podle spolkového ministerstva zahraničí k automatickému uzavření instituce nevedou. Dům funguje na základě smlouvy mezi Ruskem a Německem uzavřené v roce 2013 na 99 let. Díky ní spolková republika v Rusku stále provozuje vlastní kulturní centra, Goethe Instituty, o které nechce přijít. Spolkovou vládu za to kritizují někteří vládní i opoziční poslanci. Berlínská prokuratura nyní vede vyšetřování proti neznámým nájemníkům bytů v obřím komplexu a řeší, jestli komerční pronájmy porušují sankce. Ruský dům ale obvinění odmítá.
před 7 hhodinami

Británie chystá zákon proti poškozování podmořských kabelů nepřátelskými státy

Britská vláda navrhne zákon, který má Rusku a dalším nepřátelským státům zabránit v poškozování klíčových komunikačních kabelů vedoucích pod mořskou hladinou. Nová legislativa zavede vyšší pokuty a přísnější tresty odnětí svobody pro majitele a provozovatele lodí, kteří podmořské kabely poškodí bezohledným jednáním, uvedly s odkazem na sdělení vlády tiskové agentury.
před 9 hhodinami
Načítání...