Trosky první čínské vesmírné stanice Tchien-kung 1 (Nebeský palác) vnikly po druhé hodině ranní středoevropského času nad jižním Pacifikem do atmosféry Země a z velké části při návratu shořely. Informovaly o tom agentura Nová Čína a čínský kosmický úřad. Podle odborníků spadly úlomky do moře nedaleko Tahiti.
Čínská vesmírná stanice shořela nad Pacifikem v atmosféře
Čínský kosmický úřad předtím uváděl, že zařízení by mělo vstoupit do atmosféry mezi 2:11 a 3:33 SELČ nad jižním Atlantikem poblíž Sao Paula. Čínské úřady od začátku ujišťovaly, že lidem nehrozí téměř žádné nebezpečí a dopad větších úlomků stanice na pevninu je nepravděpodobný.
Prakticky celá 8,5 tuny vážící stanice, která na oběžné dráze pracovala od roku 2011, byla podle čínského vesmírného úřadu zničena při vstupu do atmosféry. Stalo se tak údajně o něco dříve, než se původně předpokládalo.
Stanice Tchien-kung 1 je od roku 1957 padesátým největším objektem, který se nekontrolovatelně zřítil k zemi. Čína původně chystala její kontrolovaný návrat do atmosféry Země, ale to se nepovedlo, protože v březnu 2016 přestala reagovat na pokyny řízení a nakonec přestala fungovat úplně.
Experti: nemohlo to dopadnout lépe
Podle astrofyzika Brada Tuckera z Australské národní univerzity v Canbeře sice zhruba 90 procent Tchien-kungu 1 shořelo v atmosféře, „malé části se ale určitě dostaly až na povrch“. Zbytek, který tvořil jen deset procent hmotnosti stanice, podle Tuckera stále vážil asi 700 až 800 kilogramů. Jeho části spadly do moře zhruba sto kilometrů severozápadně od ostrova Tahiti ve Francouzské Polynésii.
„S největší pravděpodobností trosky skončily v oceánu a i kdyby na ně lidé narazili, vypadaly by jako odpad a rozeseté by byly na velkém území o rozloze tisíců čtverečních kilometrů,“ uvedl astrofyzik Tucker.
Také podle odborníka Evropské kosmické agentury Holgera Kraga, kterého oslovila agentura DPA, je velmi nepravděpodobné, že některá část stanice spadla na pevninu. Místo, mezi Tahiti a Americkou Samoou, kam Tchien-kung 1 i podle něj náhodou dopadl, se běžně využívá při řízených dopadech kosmického odpadu. „Nemohlo to dopadnout lépe,“ uvedl Krag.
Václavík: Hlavním úkolem Nebeského paláce 1 bylo ověřit, zda Čína umí takovou stanici postavit (zdroj: ČT24)
Původně měla být stanice vyřazena z provozu v roce 2013, ale mise byla opakovaně prodlužována. Díky ní mohli Číňané provádět experimenty, které jsou součástí ambiciózního čínského vesmírného programu. Jeho cílem je umístit na oběžnou dráhu kosmickou stanici se stálou posádkou do roku 2023.
Čínský bulvární list Global Times napsal, že celosvětová pozornost věnovaná návratu stanice Tchien-kung 1 ukazuje, jak zahraničí Číně „závidí“ její vesmírný program. „Je normální, že se kosmické lodě vrací do atmosféry, ale Tchien-kung 1 se dostalo tolik pozornosti částečně proto, že některé západní země se pokouší o mediální humbuk a házení špíny na rychle rostoucí čínský letecký a kosmický průmysl,“ napsal deník.