Peking – Čína se musí vypořádat s rychlým ekonomickým a populačním růstem i nedostatkem žen. Už příští rok nezbude nevěsta na každého desátého ženicha. Ani to ale pro Číňanky neznamená výhodu při výběru partnera. Naopak - muži o úspěšné ženy často nestojí. Proto se dívky učí, jak se mužům podvolit.
Ve Škole dobrých žen se dívky učí, jak myslí milionáři, jak s nimi mluvit nebo jak potěšit jejich matky, budoucí tchyně. I když všechny mají kvalitní vzdělání, vštěpují jim, že šance na vdavky rostou s tím, nakolik se muži odevzdají. Při výuce opakují mantru. „Pořád máme šanci se dobře provdat, když budeme vědět, jak se máme chovat.“
Ředitelka školy Šao Tchung se proslavila knihou „Jak si vzít milionáře“. Kdo má v Číně peníze, ten má moc, tvrdí Tchung: „Nemůžeme si vybrat rodinu, do které se narodíme, ale můžeme si vybrat, jaký druh rodiny si vytvoříme.“
Ženám úspěch komplikuje výběr partnera. Muži chtějí raději hospodyně
V Číně je asi 200 milionů svobodných. Šanci seznámit se mají třeba na profesionálně organizovaných akcích. Za vstup se většinou platí. Účastníci se navíc vybírají podle výše příjmu. Manželku hledá i Mao Jen-wen. Přestože peníze hrají při námluvách velkou roli, tvrdí, že vztahy mezi muži a ženami jsou stále tradiční: „Ženy, které jsou úspěšnější než muži, jsou zchromlé kachny. V tradičním manželství musí být tím úspěšnějším muž.“
To je pro nezávislé ženy problém. Čím úspěšnější kariéra, tím menší šance při hledání partnera. Těm, které jsou v sedmadvaceti neprovdané, se v Číně říká Shengu – zbytkové ženy. Ivy Wang je dvacet sedm let. Jako jedináček byla celý život pod tlakem, aby se dobře učila a aby sehnala dobře placenou práci. To se dnes ale změnilo. „Pokaždé, když přijedu domů, se mě rodiče ptají, kdy se konečně vdám. Moje kariéra už je nezajímá, ptají se pouze na manžela,“ popisuje Wang.
Úspěšní muži si pořizují konkubíny
Nejvíc z čínského ekonomického zázraku ale těží muži, často vysoce postavení funkcionáři komunistické strany. Novopečení milionáři vzkřísili století starou zvyklost. Platí si druhé manželky, v Číně takzvané konkubíny.
Během desetiletí vlády Mao Ce-tunga byly konkubíny výslovně zakázány. Nikdo si je navíc nemohl dovolit. Podle některých průzkumů posledních pěti let si až 90 procent bohatých podnikatelů v zemi vydržuje minimálně jednu milenku.
Konkubíny jsou v Číně tak početné, že podváděné manželky zakládají organizace, které proti nim bojují. Sin Ja ve městě Sien si s nadsázkou říká „vražedkyně konkubín“. Před dvěma lety založila Asociaci pro záchranu manželství. Učí podváděné manželky, jak milenky manželů odstrašit a jak získat manžela zpět. Nebo jak se rozvést. „Stará čínská báseň tvrdí, že hrdinové by měli být vždy doprovázeni kráskami. Dnes to platí stejně jako za císařských časů. Úspěšní muži vidí konkubíny jako symbol svého společenského statutu. Ale i takové můžeme získat zpátky. Profesionální úspěch a šťastná rodina je nejvíc, co člověk může mít,“ tvrdí Sin Ja.
Bezprecedentní hospodářský růst Říše středu posledních dvaceti let tak nejenom vyzvedl stamiliony lidí z chudoby, ale ovlivnil i nejintimnější volby jejich života.
