Peking - Čína uvolnila dnes oficiálně politiku jednoho dítěte. Reformy schválil nejvyšší zákonodárný orgán země. Dvě děti můžou mít napříště i páry, kde je aspoň jeden z rodičů jedináček. Dosud přitom museli být jedináčci oba. Výjimky platily také u venkovských rodin a etnických menšin. Další významnou reformou je chystané zrušení pracovních táborů - jednoho ze symbolů komunistické diktatury.
Politika jednoho dítěte, která podle odhadů zabránila narození 400 milionů dětí, definitivně vzala za své. Dvě děti si dosud mohli pořídit jen venkovské rodiny v případě, že prvorozeným potomkem je dívka, příslušníci etnických menšin a páry, kde jsou oba rodiče jedináčky. Nově mohou čtyřčlennou rodinu založit i rodiče, kde je jedináčkem pouze jeden z nich (více čtěte zde).
Politika jednoho dítěte byla zavedena na počátku 70. let z obavy z nekontrolovaného růstu čínské populace. Její striktní prosazování vedlo podle ochránců lidských práv k nuceným potratům a kvůli preferenci mužských potomků nyní země čelí i demografické nerovnováze.
- Zákon jednoho dítěte měl podle odhadů zabránit narození přibližně 400 milionům dětí.
- Omezení velikosti rodiny na jedno dítě se vztahovalo na 63 procent populace. Etnické minority nebo například obyvatelé venkova mohli mít více dětí.
- Nařízení mělo za následek mimo jiné současnou převahu mužů v populaci: kvůli tradičnímu upřednostňování chlapců, kteří se podle očekávání v dospělosti postarají o své rodiče, bude v roce 2030 v zemi podle odhadů 30 milionů nezadatelných mladých mužů.
- Čínská rodina se tak změnila na model „4-2-1“: čtyři prarodiče, dva rodiče a jeden potomek. Pro toho se stala morální povinnost finančně se postarat o příbuzenstvo neúnosná.
- V Číně platila politika jednoho dítěte pro většinu rodin přes 30 let, tedy víc než jednu generaci. Před nařízením měly rodiny průměrně čtyři děti.
Pracovní tábory v Číně budou snad minulostí
Skončit by také měly Západem tolik kritizované pracovní tábory, které zavedl v 50. letech minulého století režim čínského vůdce Mao Ce-tunga. Bez soudu zde mohli být drženi „kontrarevolucionáři“ a „třídní nepřátelé“ podobně jako v sovětských gulazích. „Nápravou“ prostřednictvím tvrdé práce a marxistické doktríny prošly zřejmě až desítky milionů Číňanů. Miliony lidí během věznění zemřely, než byl systém v 70. letech „přehodnocen“ a tehdejší čínský vůdce Teng Siao-pching nechal propustit osoby zadržované na základě politických a náboženských obvinění. Nyní je v pracovních táborech podle údajů OSN až 190 tisíc lidí.
Komunisté na listopadovém zasedání zavedli i reformy, které dál liberalizují ekonomiku. Země otevře státem ovládaný průmysl soukromé konkurenci a zmírní omezení zahraničních investic v elektronickém obchodu a dalších oblastech podnikání. Zvýší se také role volného trhu při tvorbě cen a úrokových sazeb.
