Čína bez milosti popravila vězněného Brita

Peking - Akmal Shaikh je po smrti. Třiapadesátiletý duševně nemocný Brit pákistánského původu byl dnes kolem půl šesté ráno v Urumči popraven - zřejmě střelou do týla - poté, co ho soud uznal vinným z pašování drog. Jedná se o první popravu Evropana v Číně za posledních 58 let. Podle pekingského zpravodaje ČT Tomáše Etzlera odmítly čínské úřady uvést, kde tělo je a zda bude pohřbeno do 24 hodin. Proti popravě ostře vystoupily organizace na ochranu lidských práv a evropská sedmadvacítka, osobně i britský ministerský předseda Gordon Brown; britské ministerstvo zahraničí si kvůli tomu předvolalo čínskou velvyslankyni ve Velké Británii.

„Jsem pobouřen a zklamán, že naše naléhavé žádosti o milost nebyly vyslyšeny,“ uvedl Brown v prohlášení. Zvláštní znepokojení vyjádřil nad tím, že nebylo nijak vyšetřeno zdraví odsouzeného. Čínský nejvyšší soud ale sdělil, že skutečnosti uvedené britskou stranou nestačily k tomu, aby bylo možno prokázat, že Shaikh trpí duševní poruchou. Sinolog Martin Kříž ve Studiu 6 uvedl, že čínské soudy málokdy přihlížejí na duševní nemoc jako na polehčující okolnost.

EU popravu ostře odsoudila

„EU odsuzuje nejrozhodnějším způsobem popravu Akmala Shaikha,“ uvedlo v prohlášení švédské předsednictví evropské sedmadvacítky. Hluboce lituje skutečnosti, že Čína nevyslyšela opakované výzvy z EU, aby Brita nepopravovala. „EU je přesvědčena, že zrušení trestu smrti je integrální součástí respektu k lidským právům a ochraně lidské důstojnosti,“ uvedlo za unii švédské předsednictví.

Roseann Rifeová, Amnesty International:

„Skutečně nás děsí fakt, že Čína neuplatnila své vlastní zákony, které se vztahují na případy duševně chorých obžalovaných.“

„Čínská justice postupovala v tomto případu v přísném souladu se zákonem,“ sdělila mluvčí čínského ministerstva zahraničí Ťiang Jü při pravidelné tiskové konferenci s tím, že Čína plně respektovala práva obžalovaného na odvolání. „Vyjadřujeme naši hlubokou nespokojenost s britskými obviněními a odmítáme je,“ dodala a vyjádřila naději, že tento kriminální případ nepoškodí britsko-čínské vztahy. „Zločiny jsou posuzovány před zákonem stejnou měrou, ať je státní příslušnost jakákoli,“ konstatoval soud. Ujistil, že trest smrti v případě zvláště těžkých a nebezpečných zločinů týkajících se drog působí odstrašujícím příkladem a zločinům brání.

Nepomohla ani poslední britská žádost o milost

Ještě v pondělí se Velká Británie naposledy pokusila popravě zabránit. Vyzvala Čínu, aby udělala dobré gesto. Čína už předtím odmítla všechny předchozí pokusy o odvolání i žádosti o milost. Odmítnuti byli Shaikhovi bratranci, kteří se v pondělí pokusili ještě o poslední odvolání a požádali čínské úřady o milost. Shaikha navštívili ve vězení a on se až od nich dozvěděl, že má být brzy popraven. Neuspěl ani Brown, neboť žádostem o milost podaným těsně před popravou Peking prakticky nikdy nevyhoví. V Číně je každý rok popraveno více lidí než ve všech ostatních zemích uplatňujících trest smrti dohromady.

Jak uvedl londýnský spolupracovník ČT Ivan Kytka, možnosti odvety a sankcí vůči Číně ze strany Velké Británie jsou velmi omezené.

Víra ve splnění snu o hudební kariéře byla Shaikhovi osudná

Původem Pákistánec Akmal Shaikh byl zadržen v roce 2007 poté, co u něj při příletu z Tádžikistánu policie našla téměř čtyři kilogramy heroinu. K trestu smrti byl odsouzen v říjnu 2008 při procesu, který trval pouze půl hodiny. Jeho rodina v Londýně tvrdí, že ho do Číny vylákali dva neznámí muži, kteří mu slíbili, že mu pomohou odstartovat kariéru v populární hudbě.

Británie obvinila Čínu, že nevzala v úvahu Shaikhův duševní stav. Čína ale tvrdí, že jeho případ byl řešen v souladu se zákonem. Pašování drog je podle čínského ministerstva zahraničí vážným trestným činem a práva obžalovaného byla plně zajištěna. Třiapadesátiletý muž byl v metropoli Ujgurské autonomní oblasti Urumči popraven střelou do týla, podle některých zdrojů smrtící injekcí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Státy by měly přispět miliardu dolarů za stálé členství v Radě míru, žádá Trump

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa žádá příspěvek ve výši nejméně jedné miliardy amerických dolarů (20,9 miliardy korun) od každé země, která se chce stát stálým členem jeho nové Rady míru, píše agentura Bloomberg s odvoláním na návrh charty organizace. Trump by se stal jejím prvním předsedou a rozhodoval by o zemích, které do ní budou přizvány. Kritici mají obavy, že se Trump snaží vytvořit konkurenci Organizace spojených národů (OSN), kterou dlouhodobě kritizuje, informuje Bloomberg.
před 20 mminutami

Po pádu laviny v rakouských Alpách zemřeli tři čeští skialpinisté, uvádí APA

Po pádu laviny v rakouských Alpách zahynuli tři čeští skialpinisté. Neštěstí se stalo v oblasti Murtal ve spolkové zemi Štýrsko. Informuje o tom agentura APA. Rakouské Alpy v sobotu zasáhla série tragických nehod, při pádu lavin ve spolkové zemi Salcbursko zemřelo dalších pět lidí.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Trump uvalí kvůli Grónsku clo na některé evropské země

Americký prezident Donald Trump oznámil desetiprocentní clo na Dánsko, Norsko, Švédsko, Francii, Německo, Británii a další země kvůli jejich postupu ohledně Grónska. V platnost mají vstoupit 1. února. Od června se pak mají zvýšit na 25 procent. Trvat mají, dokud se neuzavře dohoda o Grónsku. Francouzský prezident Emmanuel Macron označil hrozbu za nepřijatelnou, podle britského premiéra Keira Starmera je uvalování cel naprosto chybné. Reagují i další unijní politici.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Chameneí přiznal tisíce zabitých demonstrantů. Trump se vyslovil pro změnu režimu

Íránský duchovní vůdce Alí Chameneí poprvé veřejně přiznal, že během protestů byly zabity tisíce lidí, „někteří nelidským a brutálním způsobem“. Píše to server BBC News. Demonstrace režim zřejmě prozatím dokázal potlačit, míní experti. Americký prezident Donald Trump se vyslovil pro změnu režimu v Íránu. Teheránské vládě vyčetl, že používá v nebývalém rozsahu útlak a násilí. Šéf Bílého domu to řekl serveru Politico.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Ukrajinci trénují na první zimní olympiádu od velké ruské invaze

Do zahájení olympiády v Miláně a Cortině zbývají tři týdny. Pro ukrajinské zimní atlety to budou první hry od začátku plnohodnotné ruské invaze. Trénovat se snaží v bezpečnějších částech vlasti včetně Zakarpatí, ale i v cizině, zjistila zpravodajka ČT Darja Stomatová. Na Hry se chystají i Rusové a Bělorusové, startovat však budou jen pod neutrální vlajkou.
před 3 hhodinami

EU a Mercosur podepsaly obchodní dohodu

Představitelé Evropské unie a jihoamerického bloku Mercosur podepsali obchodní dohodu. Úmluva se připravovala 25 let a podle Evropské komise (EK) vytvoří největší zónu volného obchodu na světě, která bude pokrývat trh s více než sedmi sty miliony spotřebitelů. Vyvolává ale protesty zemědělců v Evropě.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Před 35 lety začala operace Pouštní bouře

Koalice osmadvaceti zemí včetně Československa pod vedením Spojených států a s mandátem Rady bezpečnosti OSN zahájila před 35 lety osvobození Kuvajtu okupovaného Irákem. Pro tuzemské vojáky byla operace Pouštní bouře první bojová mise po pádu totality, zhruba dvě stě jich zajišťovalo chemický a radiační průzkum. Jednotka složená z profesionálů i vojáků základní služby byla rozmístěna nedaleko první linie, hned druhý den po zahájení operace jeden z členů jednotky zahynul. Válka v zálivu skončila osvobozením Kuvajtu koncem února, českoslovenští vojáci se vrátili v květnu.
před 4 hhodinami

V Radě pro Pásmo Gazy jsou Blair, Rubio či Kushner, předseda je Trump

Bílý dům v pátek večer oznámil složení vedení Rady míru pro Pásmo Gazy, jejíž vznik inicioval americký prezident Donald Trump. Ten bude orgánu předsedat. V radě mimo jiné zasedají americký ministr zahraničí Marco Rubio, Trumpův speciální vyslanec Steve Witkoff, zeť amerického prezidenta Jared Kushner či britský expremiér Tony Blair. Vysokým představitelem pro Pásmo Gazy se stal bývalý blízkovýchodní zmocněnec OSN a bulharský diplomat Nikolaj Mladenov.
16. 1. 2026Aktualizovánopřed 6 hhodinami
Načítání...