CIA přesune špiony z Iráku raději do Jemenu nebo do Afriky

Bagdád/New York - CIA se chystá výrazně omezit svou přítomnost v Iráku. Zvažuje, že v zemi nechá dvě pětiny počtu pracovníků, které tam měla za války. Špioni by se měli přesunout do Jemenu nebo do Mali. Chystaný krok tajné služby přichází zhruba půl roku poté, co se ze země stáhli američtí vojáci. CIA počty svých zaměstnanců v Iráku snižuje už delší dobu, jejich nadcházející redukce je ale zásadní. Představitelé služby kvůli utajení odmítají uvést přesná čísla a místa, odkud se mají agenti stahovat. Jen v Bagdádu ale měla CIA za války největší pobočku na světě s více než 700 lidmi.

Zastánci odchodu značného počtu agentů z Iráku tvrdí, že tajná služba je lépe využije jinde, například v Jemenu, kde v poslední době operují islamističtí odpůrci Spojených států, anebo v Mali, kde budí obavy nestabilní vláda. Někteří američtí činitelé, diplomaté a analytici se ale obávají, že by Spojené státy mohly mít nedostatek informací o aktivitách teroristické sítě al-Káida v Iráku. Oslabení zpravodajské přítomnosti v regionu také přichází ve chvíli, kdy je sousední Sýrie na pokraji občanské války a al-Káida tam z Iráku vysílá své bojovníky.

Stažení špionů je součástí širšího posunu ve vztazích Washingtonu a Bagdádu. Američané v zemi omezují i počty diplomatů a výcvik místních sil. Krok ale podle deníku The Wall Street Journal ilustruje i omezení národně bezpečnostní strategie současné americké administrativy, která staví spíše na malých misích speciálních sil než na velkých pozemních bojových operacích.

Zastánci stažení míní, že Al-Káida v Iráku nepředstavuje pro USA přímou hrozbu. Ještě před půl rokem ale Spojené státy zvažovaly i jiné alternativy. Pentagon a CIA na konci loňského roku přemýšlely například o tom, že by se v Iráku spojili vojenská zvláštní komanda a agenti tajné služby podobně jako při operaci proti úkrytu teroristického předáka Usámy bin Ládina v Pákistánu. Když se ale ukázalo, že Američané budou muset stáhnout všechny vojáky a že irácká vláda by s rozšířením operací CIA měla problémy, znamenalo to konec takového plánu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Slovensko hodlá blokovat balík protiruských sankcí kvůli ropovodu Družba

Slovensko je připraveno blokovat přijetí připravovaného dvacátého balíku sankcí Evropské unie proti Rusku za jeho agresi vůči Ukrajině, dokud Bratislava nedostane záruky ohledně obnovení provozu ropovodu Družba, řekl ministr zahraničí Juraj Blanár (Smer). Podle něj Slovensko ale nebude proti uvolnění unijní půjčky pro Ukrajinu ve výši 90 miliard eur (2,2 bilionu korun), kterou dosud blokovalo Maďarsko. To po vítězství opoziční strany Tisza v nedělních parlamentních volbách čeká změna vlády.
před 21 mminutami

Kamerunští separatisté vyhlásili při návštěvě papeže třídenní příměří

Papež Lev XIV. navštívil Kamerun. Ve druhý den své návštěvy zamířil do anglicky mluvícího města Bamenda na severozápadě země, kde v roce 2017 začalo povstání s cílem odtrhnout se od převážně frankofonního Kamerunu. Konflikt si podle lidskoprávních organizací vyžádal více než šest tisíc obětí. „Jakmile papež vstoupí do Bamendy, měli bychom mít mír. Veškeré zabíjení a únosy by měly přestat,“ řekl agentuře AFP 36letý Giovanni Mbuna, kterého v roce 2023 separatisté unesli.
před 23 mminutami

Bejrút: Izrael zničil poslední most spojující jih Libanonu se zbytkem země

Izrael zničil poslední most přes řeku Lítání, čímž odřízl jih Libanonu od zbytku země, tvrdí podle agentury Reuters nejmenovaný vysoce postavený zdroj z libanonských bezpečnostních složek. Tamní státní agentura uvádí, že Izrael také zabil jednoho člověka při úderu na vozidlo na silnici vedoucí z Bejrútu do Damašku. Libanonský prezident Joseph Aún zdůraznil, že přímým jednáním s Izraelem by mělo předcházet příměří.
před 26 mminutami

Kyjev a Oděsa hlásí po ruských útocích mrtvé

Ruské invazní jednotky podnikly v noci na čtvrtek další vlnu útoků na Ukrajinu. Při úderu na ukrajinské hlavní město Kyjev zemřeli čtyři lidé, oznámil na telegramu starosta města Vitalij Klyčko. Dalších 54 osob utrpělo zranění. Několika sériím útoků čelila také Oděsa, kde zemřelo devět lidí, zraněných je 23 osob. Cílem útoku se stala i Dněpropetrovská oblast, kde zemřelo pět lidí. Reuters označil ruský noční úder za dosud nejsmrtelnější v letošním roce.
03:05Aktualizovánopřed 33 mminutami

KLDR stupňuje výrobu jaderných zbraní, zapojuje se i Moskva

Severní Korea dosáhla „velmi významného“ pokroku ve schopnosti vyrábět jaderné zbraně, upozornil šéf Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) Rafael Grossi. Podle severokorejského režimu je vojenské využití jaderného programu jednou z priorit. Pchjongjang přitom dlouhodobě čelí řadě sankcí ze strany OSN.
před 3 hhodinami

Pentagon zrychluje plánování možné vojenské operace na Kubě, píše USA Today

Americké ministerstvo obrany urychluje práce na plánech pro možný vojenský zásah na Kubě. Připravuje se tak pro případ, že k operaci vydá rozkaz prezident USA Donald Trump. Píše o tom americký server USA Today, který se odvolává na informace dvou anonymních zdrojů. Trump dříve opakovaně naznačoval, že by USA mohly nad ostrovním státem převzít kontrolu.
před 4 hhodinami

VideoJe v troskách, ale dokáží ho obnovit, říká Hladík o íránském jaderném programu

„Je to věc prestiže,“ vysvětluje ředitel odboru Blízkého východu a severní Afriky ministerstva zahraničí Petr Hladík, proč je podle něj pro Írán zásadní jeho jaderný program, který je hlavní třecí plochou mezi Teheránem a Washingtonem. Podle Hladíka je aktuálně v troskách, ale země má schopnost ho obnovit. Jednání delegací Íránu a USA vnímá jako dobrý signál, absence dohody podle něj nicméně není překvapením. „Bez čínské podpory by ten íránský režim nemohl fungovat tak, jak funguje,“ podotkl také v Interview ČT24 moderovaném Danielem Takáčem, v němž se mluvilo i o situaci mezi Izraelem a Libanonem.
před 7 hhodinami

Čeští krajané v Chile požádali Pavla o podporu změny zákona o státním občanství

Prezident Petr Pavel se v Chile setkal s českými krajany. Zástupci krajanského spolku jej na akci na české ambasádě požádali o podporu změny zákona o státním občanství, který podle nich omezuje právo žádat o české občanství potomkům Čechů, kteří se narodili mimo území Československa mezi roky 1949 a 1969. Omezení podle nich dopadá na potomky krajanů v Chile.
před 10 hhodinami
Načítání...