Chyba, která nás ohrozí, reagoval Obama na první veto od Kongresu kvůli Saúdům

Zákonodárci udělali chybu, reagoval šéf Bílého domu Barack Obama na přehlasování svého veta. Týkalo se zákona, který umožňuje pozůstalým po obětech útoků z 11. září 2001 žalovat vládu Saúdské Arábie. Podle prezidenta teď hrozí podobné soudní spory i americkým firmám, vojákům a dalším představitelům na celém světě. Obamův názor podpořil i šéf CIA John Brennan. Prezident byl Kongresem přehlasován vůbec poprvé.

Sebevražedné atentáty 11. září 2001 provedlo devatenáct teroristů, přičemž patnáct z nich bylo občany Saúdské Arábie. Americké tajné služby sice upozorňovaly na některé podezřelé vazby atentátníků, nikdy se ale nepodařilo dokázat, že by útoky sponzorovali saúdští představitelé. „Jsou indicie o tom, že teroristé se setkali s pracovníkem konzulátu v Los Angeles, ale stopa dál nevede anebo se ji nepodařilo prokázat,“ prohlásil komentátor Tomáš Klvaňa.

Zákon s názvem Spravedlnost pro sponzory terorismu (JASTA), který schválila Sněmovna reprezentantů i Senát, umožňuje žalovat saúdskou vládu u amerického federálního soudu.

Zákon upravuje novelu z roku 1976, která chrání jiné země proti americké žalobě. Obama úpravu odmítl, senátoři ale jeho veto přehlasovali poměrem 97:1, poslanci 348:77. Stalo se tak poprvé za celých osm let Obamova prezidentství.

„Hlasování v Senátu je pro Obamu skutečně debakl a svědčí to o tom, že není příliš obratný komunikátor a nemá velký vliv v Kongresu. Takhle prohrát, to je opravdu veliká ostuda. Na druhou stranu si myslím, že pravdu má prezident – že je to skutečně laciné populistické gesto ze strany Kongresu, protože těmito žalobami se stejně nakonec američtí daňoví poplatníci, pozůstalí nebo kdokoli, kdo bude žalovat saúdskoarabskou vládu, téměř ničeho nedomůžou,“ reagoval na přehlasování prezidenta publicista Klvaňa.

„Respektuji prezidenta a jeho důvody, proč zákon proti sponzorům terorismu vetoval. Vyzývám ale kolegy, aby rychle a hlasitě toto veto zvrátili, aby se rodiny pozůstalých mohly obrátit na soud. Právě to je důvod, proč máme náš justiční systém,“ konstatoval demokratický senátor za Connecticut Richard Blumenthal.

Americký prezident Barack Obama
Zdroj: Reuters

Rijád hrozí omezením spolupráce

Saúdská Arábie jakýkoli podíl na útocích nebo financování teroristů odmítá a proti zákonu se v minulosti několikrát důrazně ohradila. Pohrozila, že omezí spolupráci na protiteroristických operacích i hospodářské a politické kontakty. Spolupráce mezi Rijádem a Washingtonem se během posledních let zhoršila, upozornil Klvaňa. Saúdům se nelíbí hlavně dohoda s Íránem.

Obama považuje prolomení veta za chybu. „Pokud odstraníme tento pojem imunity suverénního státu, pak se mohou naši muži a ženy v uniformách na celém světě cítit vystaveni recipročním akcím,“ varoval šéf Bílého domu.

„Je to nebezpečný precedent. Příklad toho, že je někdy třeba udělat to, co je těžké,“ konstatoval Obama. Mluvčí Bílého domu to označil za „nejtrapnější věc, kterou udělal Senát za poslední dekády“.

Je to jakési předvolební gesto Kongresu, kdy něco takového spoluhlasovat s prezidentem Obamou by bylo velmi nepopulární.
Tomáš Klvaňa
komentátor

Šéf CIA Brennan to vidí stejně. Saúdská Arábie je klíčový partner amerických tajných služeb při úsilí o zmaření teroristických plánů, zdůraznil. Velká většina zákonodárců ale takový pohled nesdílí. 

„Prezident říká, že to způsobí komplikace našemu blízkému partnerovi. Jenže zákon míří na ty zahraniční vlády, které sponzorují teroristické útoky na americké půdě, a to přece nemůžeme tolerovat,“ podotkl republikánský senátor za Texas John Cornyn.

Patnáct let po tragédii stále objevujeme nová fakta, ale je tady dost důkazů, že saúdská vláda nebo alespoň s ní spojené organizace a lidé napomáhali a umožnili provést jeden z nejhorších zločinů v dějinách Spojených států.
Richard Blumenthal
demokratický senátor za Connecticut

Sám Obama ale dal najevo, že chápe motivaci kongresmanů hlasovat pro zákon – obávají se totiž, že by jejich hlas proti návrhu ohrozil jejich šance v listopadových volbách, kde obhajuje křesla třetina senátorů a všichni členové Sněmovny reprezentantů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump s Ruttem dospěli k rámci dohody o Grónsku, USA cla nezvýší

Americký prezident Donald Trump se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Trump to po jednání v Davosu oznámil ve středu večer SEČ na sociální síti Truth Social s tím, že díky tomu nezavede plánovaná dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. Podrobnosti ohledně obsahu dohody ovšem nespecifikoval. Rutte uvedl, že s Trumpem ve středu nehovořil o tom, zda Grónsko zůstane součástí Dánského království.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Skvělá příležitost a maraton schůzek, hodnotí dva dny v Davosu Babiš

Premiér Andrej Babiš (ANO) na síti X oznámil, že se na Světovém ekonomickém fóru (WEF) ve švýcarském Davosu setkal se šesti prezidenty, pěti premiéry včetně německého kancléře Friedricha Merze, se šéfem NATO Markem Ruttem, s běloruskou opoziční lídryní Svjatlanou Cichanouskou i se špičkami byznysu. Dva dny na ekonomickém fóru podle něj byly „skvělou příležitostí“ sejít se s lídry z celého světa a podpořit export a investice tuzemských firem i do zemí mimo Evropu a vzájemný turistický ruch.
před 4 hhodinami

Jen USA mohou ochránit Grónsko, řekl Trump v Davosu

Spojené státy nadále počítají s tím, že získají Grónsko, nepoužijí k tomu ale sílu, prohlásil na Světovém ekonomickém fóru (WEF) v Davosu americký prezident Donald Trump. Grónsko je autonomním územím Dánska. Večer pak Trump oznámil, že se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Díky tomu nezavede dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. V Davosu také slíbil, že USA budou vždy stát při Severoatlantické alianci, zároveň ale zpochybnil závazky spojenců k NATO a kritizoval evropské země.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Počet obětí vlakové nehody ve Španělsku vzrostl na 43, pátrání pokračuje

Počet obětí nedělní srážky vlaků na jihu Španělska vzrostl na 43 poté, co záchranáři ve středu odpoledne v troskách nalezli další tělo. Informovala o tom agentura AFP s odvoláním na andaluské úřady. Zásah na místě nadále pokračuje i s využitím těžké techniky. Odbory španělských strojvedoucích zároveň pohrozily stávkou, požadují zajistit bezpečnost na železnici.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Většina Kyjeva zůstává kvůli ruským útokům bez elektřiny

V Kyjevě je po ruských útocích nadále šedesát procent města bez elektřiny a čtyři tisíce budov bez tepla, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Po místních úřadech žádá větší úsilí. Ukrajina kvůli intenzivním ruským útokům na energetický systém čelí v současné době mimo jiné dlouhým výpadkům v dodávkách proudu, což nutí podniky fungovat na generátorech deset i více hodin.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Šéf Ryanairu vyloučil, že by firmu mohl koupit Musk, kterého nedávno urazil

Americký miliardář Elon Musk nemůže koupit irskou nízkonákladovou leteckou společnost Ryanair, ačkoli by to pro něj byla lepší investice než převzetí sociální sítě X, uvedl ve středu šéf Ryanairu Michael O'Leary. Pokračoval tak ve slovní přestřelce s Muskem, jehož nedávno počastoval vulgarismem, jímž komentoval miliardářovy (nízké) intelektuální schopnosti. Musk následně navrhl, že by mohl Ryanair koupit, připomíná agentura Reuters.
před 8 hhodinami

Agentury: Izraelská armáda zabila v Gaze jedenáct lidí

Počet obětí středeční izraelské palby při několika různých incidentech v Pásmu Gazy stoupl na jedenáct, mezi zabitými jsou také dvě děti, jedna žena a tři novináři včetně spolupracovníka agentury AFP, informovaly tiskové agentury s odvoláním na zdravotníky v Gaze. Izraelská armáda ohledně úmrtí novinářů uvedla, že byli podezřelí z obsluhy dronu napojeného na teroristické hnutí Hamás. Už dříve sdělila, že zabila osobu, kterou označila za teroristu a která podle ní vstoupila na území pod její kontrolou a představovala pro izraelské vojáky hrozbu.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Europarlament podpořil půjčku Ukrajině, dohodu s Mercosurem poslal k soudu

Evropský parlament (EP) schválil první návrh nutný pro spuštění půjčky Ukrajině za devadesát miliard eur (2,2 bilionu korun). Peníze bude moci Ukrajina použít na financování svých potřeb v letošním a příštím roce. Poskytnutí půjčky dojednali unijní lídři na prosincovém summitu EU v Bruselu. Europoslanci také chtějí, aby obchodní dohodu s uskupením Mercosur přezkoumal Soudní dvůr EU. Evropští zákonodárci rovněž pozastavili projednávání návrhů k loňské obchodní dohodě s USA.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami
Načítání...