Chodit kolem továren zakázáno. Etiopská vláda přitvrdila, obyvatele přísně hlídá

Etiopská vláda vyhlásila týden po zavedení výjimečného stavu další mimořádná opatření. Zakázala sledování některých televizních stanic, zavedla částečný zákaz vycházení a omezila projevy opozičních stran i pohyb zahraničních diplomatů. Vláda tím chce předejít opakování násilných protestů, které poslední dobou nabraly na intenzitě a vyžádaly si desítky lidských životů.

Soubor omezení, která etiopská vláda zveřejnila v neděli, vyvolává obavy diplomatů. „Je výjimečný stav a my jsme připraveni na zákazy. Ale také bychom očekávali, že se uvolní prostor pro politickou diskusi, jak o tom mluvil prezident v parlamentu,“ citovala jednoho z nich agentura AFP. Diplomaté se z bezpečnostních důvodů od neděle nemohou vzdálit z hlavního města Addis Abeba více než 40 kilometrů.

Opozičním politickým stranám vláda zakázala sdělovat médiím stanoviska, která by ohrozila „suverenitu, bezpečnost a ústavní pořádek v zemi“. Opozice také nesmí vyzývat k násilí. Náboženským vůdcům vládní nařízení zakazuje politická prohlášení. Premiér Hailemariam Desalegn přitom minulý týden mluvil o záměru vlády „otevřít politický prostor“.

Příslušníci tajných služeb dostali právo provádět domovní prohlídky bez soudního příkazu. Kolem státních hranic vláda vyhlásila „červené zóny“, v nichž je zakázáno mít u sebe zbraň. V těchto oblastech vede i několik důležitých dopravních spojů.

Nově přijatá opatření zahrnují také zákaz pohybu kolem továren, farem a institucí, které se staly terčem útoků rebelů před dvěma týdny. Tyto útoky provázené protesty proti autoritářské vládě a omezování opozice vedly vládu k vyhlášení výjimečného stavu.

Další nová omezení se týkají televizních stanic, které vysílají do Etiopie ze zahraničí. Sdílení webových stránek těchto organizací na sociálních sítích je považováno za trestný čin. Podle AFP omezení dopadají i na zahraniční novináře.

Fotograf této agentury byl minulý týden v pátek zadržen ve městě Sebeta. Policisté ho odvezli na stanici a následně propustili. Právě zahraniční televize se staly hlavním zdrojem informací pro lidi, kteří se chtěli o protestech dozvědět více.

Protivládní protesty trvají ve státě Oromija již dva roky. Nejnovější vlna násilí vypukla 2. října, kdy policisté rozháněli demonstraci během náboženského svátku. Při panice, kterou zásah vyvolal, bylo ušlapáno 55 lidí.

  • Častým důvodem bývají spory o půdu a etnicky motivované stížnosti. 
  • V poslední době však lidé stále častěji kritizují vedení země, například za omezování svobody projevu. 
  • Podle vlády za těmito akcemi stojí místní rebelové a zahraniční oponenti.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Ropa kvůli Blízkému východu dál zdražuje, Brent je nejvýš od roku 2022

Cena severomořské ropy Brent stoupla na více než 119 amerických dolarů (asi 2480 korun) za barel. To je nejvyšší hodnota od roku 2022, kdy začala ruská válka na Ukrajině. Ceny ovlivňuje konflikt na Blízkém východě, uvedla ve středu večer agentura AFP.
před 23 mminutami

VideoZačal proces s obviněnými z útoku na Starmerův majetek. Řeší se zapojení Rusů

U londýnského tribunálu začal proces s trojicí Ukrajinců obviněných z útoku na majetek spojený s britským premiérem Keirem Starmerem. Podle obžaloby muže na dálku naverboval rusky mluvící člověk. Spekuluje se o podílu ruských tajných služeb, byť oficiálně na Moskvu zatím nikdo neukázal. Samotný Kreml vše hned po incidentech popřel. Trojice mužů vinu popírá, motiv zůstává neobjasněný.
před 54 mminutami

Pobodání dvou Židů v Londýně považuje policie za teroristický čin

Britská policie ve středu zadržela 45letého muže poté, co před synagogou ve čtvrti Golders Green na severozápadě Londýna pobodal dva Židy. Muž byl původně zadržen kvůli podezření z pokusu o vraždu, později policie uvedla, že událost považuje za teroristický čin. Šéf londýnské policie Mark Rowley podle agentury Reuters řekl, že útok byl namířen proti židovské komunitě. Web The Times of Israel (ToI) dodal, že muže po činu zadrželi pracovníci synagogy a policie jej poté omráčila taserem a zatkla.
17:18Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Válka s Íránem dosud USA podle odhadů stála 25 miliard dolarů, uvedl Pentagon

Válka s Íránem stála podle odhadů Spojené státy dosud 25 miliard dolarů (521 miliard korun), sdělil americkým zákonodárcům vysoce postavený úředník ministerstva obrany Jules Hurst. Armáda utratila největší část finančních prostředků za munici, dále pak za provoz operací a obnovu vybavení, uvedl podle agentur Reuters a AP zástupce Pentagonu. Před výborem pro ozbrojené služby Sněmovny reprezentantů vypovídá poprvé od začátku války s Íránem také americký ministr obrany Pete Hegseth.
před 2 hhodinami

Odlesňování mírně zpomaluje, úbytek lesů však zůstává alarmující

Ačkoli tempo tropického odlesňování v posledních letech dosahovalo negativních rekordů, v roce 2025 se snížilo. Podle monitorovací platformy Global Forest Watch ale zůstává na alarmující úrovni a tento trend může být jen dočasný.
před 2 hhodinami

Evropský parlament schválil svou pozici k úpravě systému ETS 2

Evropský parlament (EP) schválil své stanovisko k návrhu Evropské komise (EK) na změnu rezervy tržní stability v novém systému obchodování s emisemi pro silniční dopravu, budovy a další odvětví EU ETS 2, která má vstoupit v platnost v roce 2028. Europoslanci navrhují, aby v případě nárůstu cen bylo možné uvolňovat povolenky z rezervy tržní stability o měsíc dříve oproti návrhu EK, a předpokládají zastropování ceny za tunu CO2.
13:56Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Komise žaluje Česko a Maďarsko kvůli evropskému zatýkacímu rozkazu

Evropská komise se rozhodla zažalovat Česko a Maďarsko kvůli nedodržování pravidel o evropském zatýkacím rozkazu. Komise o tom informovala v tiskové zprávě. Záležitostí by se měl nyní zabývat Soudní dvůr Evropské unie. České ministerstvo spravedlnosti zdůraznilo, že věc se netýká pozdního zavedení právního předpisu EU do českého práva, ale právního sporu ohledně správnosti provedení některých ustanovení. Dodalo, že už zahájilo legislativní práce ke splnění zbylých požadavků.
12:54Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Paměť pod palbou. Ruská armáda ničí ukrajinské kulturní dědictví

Ruská agrese zanechala svoji stopu prakticky ve všech sférách ukrajinského života. Vedle ztrát na životě obyvatel a nezměrné bolesti a utrpení přinesla také bezprecedentní míru fyzické destrukce. Zatímco materiální škody jsou průběžně vyčíslovány, ruské invazi padají za oběť – často nenávratně – rovněž ukrajinské kulturní památky nevyčíslitelné hodnoty. Více k tématu v obrazovém materiálu Jana Šíra z Institutu mezinárodních studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy.
před 4 hhodinami
Načítání...