HRW: Etiopská vláda se tiše zbavuje kritiků, zemřely desítky demonstrantů

Etiopské bezpečnostní síly zabily od 12. listopadu ve státě Oromija nejméně 75 protestujících. Informovala o tom organizace Human Rights Watch (HRW) s odkazem na místní zdroje. HRW apelovala na etiopskou vládu, aby respektovala právo na svobodu projevu a pokojné shromažďování.

Protesty zahájili studenti v městečku Ginchi, ležícím asi 80 kilometrů jihozápadně od hlavního města Addis Abeby, když se úřady chystaly vykácet les kvůli jednomu investičnímu projektu. Demonstrace se pak rychle rozšířily po celé Oromiji, kde žije odhadem 35 milionů Oromů - největší národnostní skupiny v zemi.

K revoltě se postupně přidávali farmáři a další obyvatelé, kteří odmítají navrhované rozšíření hranic Addis Abeby. V dotčené oblasti žije kolem dvou milionů lidí a mnozí se začali obávat, že tento plán povede k vysídlení oromských obyvatel žijících poblíž metropole.

Demonstranti prý obsadili některé vládní budovy

Místní obyvatelé HRW řekli, že demonstranti obsadili v některých oblastech vládní budovy poté, co je vládní úředníci opustili. Postavili také zátarasy, aby zabránili vojenským jednotkám proniknout do komunit. Podle místních médií byly také vypleněny některé farmy se zahraničními vlastníky.

Několik lidí podle HRW popsalo, jak v prosinci ozbrojené síly ve městě Walliso střílely do zástupu protestujících a těla pak nechaly ležet na ulicích. Řada svědků uvedla, že příslušníci bezpečnostních sil bili a zatýkali demonstranty, z nichž mnohé odvedli v noci z jejich domovů.

Nevím, kde jsou někteří z mých přátel. Po protestu zmizeli. Jejich rodiny tvrdí, že je odvedla policie.
Demonstrující student

Vláda vyhrožuje nasazením protiteroristických jednotek

Podle informací HRW bylo zabito celkem 75 demonstrantů, úřady ale připustily jen pět mrtvých. O život údajně přišli i příslušníci bezpečnostních sil. Vláda v úterý demonstranty obvinila, že jsou „v přímém spojení se silami, které převzaly poslání zahraničních teroristických skupin“. V této souvislosti uvedla, že na to budou reagovat protiteroristické jednotky.

„Reakce etiopské vlády na protesty v Oromiji vedla k řadě mrtvých a rychle zvýšila nebezpečí rozsáhlejšího krveprolití,“ upozornila zástupkyně afrického oddělení HRW Leslie Lefkowová. „Vládní označování převážně pokojných demonstrantů za 'teroristy' a nasazení vojenských sil je velmi nebezpečná eskalace této nestabilní situace,“ dodala.

Etiopie po protestech
Zdroj: Tiksa Negeri/Reuters

Etiopská vláda často spojuje své kritiky s terorismem. Kvůli protiteroristické proklamaci z roku 2009 úřady stíhají kromě demonstrantů a aktivistů i desítky novinářů či blogerů, upozorňuje HRW. Vláda navíc zasahuje do práce médií, takže je těžké získat informace z míst protestů, i když jsou sociální sítě plné fotografií a videí z demonstrací.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Američtí vědci se teď bojí mluvit, hodnotí rok od návratu Trumpa Konvalinka

Americká věda měla dle renomovaného biochemika Jana Konvalinky problémy už před loňským návratem Donalda Trumpa do Bílého domu, nyní se ale prohloubily. Poškodí to poznání celého lidstva, ale otevírá to celou řadu možností pro Evropu, míní Konvalinka s tím, že je ale na ní, jestli šanci dokáže uchopit.
před 1 hhodinou

Pro Rusy je těžší získat azyl v USA, deportace zesílily

Po rozpoutání plnohodnotné invaze na Ukrajinu ze strany Moskvy v roce 2022 a utužení režimu v Rusku žádali tamní občané o azyl ve Spojených státech dvakrát více než v zemích Evropské unie, píše ruský nezávislý server Věrstka. Washington ale v poslední době zpřísnil podmínky pro schvalování žádostí, a propustnost amerických hranic se tak v roce 2025 výrazně snížila. Server popsal, jak USA při deportaci Rusů ze země postupuje.
před 1 hhodinou

Trump nabídl Putinovi členství v Radě míru

Americký prezident Donald Trump v noci na úterý uvedl, že přizval ruského vládce Vladimira Putina do Rady míru, která má za cíl pomoci ukončit světové konflikty, napsala Reuters. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov o tom, že Putin obdržel pozvánku, informoval již v pondělí. Zda se Rusko, které na Putinův rozkaz vede už takřka čtyři roky válku proti sousední Ukrajině, k Trumpově radě připojí, Peskov nesdělil.
před 2 hhodinami

Rok od návratu Trumpa do Bílého domu přinesl cla i intervenci v Latinské Americe

Přinášíme stručný souhrn prvního roku amerického prezidenta Donalda Trumpa v Bílém domě během jeho druhého funkčního období. Uplynulé měsíce přinesly mimo jiné uvalení cel na obchodní partnery USA, tlak na ukončení rusko-ukrajinské války nebo vojenskou intervenci ve Venezuele. Rozhodnutí a kroků ale šéf Bílého domu učinil výrazně víc.
před 2 hhodinami

Ze syrské věznice podle kurdské stanice uprchlo patnáct set členů IS

Ze syrské věznice Šaddádí uprchlo zhruba patnáct set členů teroristické organizace Islámský stát (IS). V pondělí večer to s odkazem na mluvčího Kurdy vedené koalice Syrských demokratických sil (SDF) uvedla kurdská televizní stanice Rudaw. Napsala o tom agentura Reuters.
před 4 hhodinami

Prokurdské síly ohlásily dohodu s Damaškem, brzy nato se opět střetly

Kurdy vedená koalice Syrské demokratické síly (SDF) potvrdila sjednání dohody o příměří s vládou v Damašku, uvedla v noci na pondělí agentura AFP. Stalo se tak poté, co ji v neděli ohlásil prozatímní syrský prezident Ahmad Šará. Velitel SDF Mazlúm Abdí oznámil, že prokurdské milice odchází ze dvou oblastí, aby prý konflikt „nepřerostl do občanské války“. Navzdory ujednání ale v pondělí započala nová vlna konfliktu a SDF ztratily kontrolu nad věznicí s tisíci členy teroristického Islámského státu.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Papež na jednání s Pavlem ve Vatikánu přijal pozvání do Prahy

Papež Lev XIV. přijal v pondělí dopoledne k audienci českého prezidenta Petra Pavla. Hovořili spolu mimo jiné o globálních tématech. „Církev v tomto ohledu hraje velkou roli, protože má mimořádný politický i diplomatický dosah,“ poznamenal Pavel, který s papežem diskutoval i o vztazích Česka a Vatikánu. Lva XIV. pozval na návštěvu Česka, což podle něj hlava katolické církve přijala. Věří, že se návštěva uskuteční brzy.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Počet obětí srážky vlaků ve Španělsku stoupl na čtyřicet

Počet obětí po nedělní srážce dvou rychlovlaků v Andalusii na jihu Španělska vzrostl podle místních médií na čtyřicet. Desítky dalších lidí utrpěly zranění. České úřady nemají informace od tom, že by se nehoda týkala českých občanů, vyšetřování ale ještě neskončilo. Španělský ministr dopravy Óscar Puente srážku označil za extrémně podivnou, příčiny neštěstí nejsou známé. Na trase mezi Madridem a jihošpanělskou provincií zrušily úřady více než dvě stě železničních spojů.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami
Načítání...