Charles k výročí bitvy na Gallipoli: Uctěme oběti bojem proti předsudkům

Gallipoli (Turecko) - Za účasti desítek světových politiků začaly velkolepé vzpomínkové akce ke 100. výročí invaze na turecký poloostrov Gallipoli, která se stala jednou z nejkrvavějších bitev první světové války. Na místě bojů u průlivu Dardanely přivítal turecký prezident Recep Tayyip Erdogan premiéry Austrálie a Nového Zélandu, ale i britského prince Charlese a jeho syna prince Harryho.

Politici reprezentují země, jejichž jednotky se před sto lety na poloostrově vylodily, aby získaly strategickou výhodu a přístup k Černému moři na úkor Osmanské říše, která proti spojencům bojovala po boku Německa a Rakouska-Uherska. Nejpočetněji byly v bitvě zastoupeny jednotky australského a novozélandského expedičního sboru (ANZAC), Britové a Francouzi.

„Všichni máme společnou povinnost… najít cesty k překonání intolerance, bojovat proti nenávisti a předsudkům tak, abychom mohli opravdu říci, že jsme uctili oběti všech, kteří bojovali a padli zde na Gallipoli i jinde,“ prohlásil během ceremoniálu následník britského trůnu princ Charles. Stejně jako prezident Erdogan položil věnec u památníku tureckých obětí bojů, kde poté zazněly úryvky z koránu a modlitby za mír. Kapela v archivních uniformách otomanských janičářů pak zahrála několik starých tureckých vojenských pochodů.

Princ Harry a princ Charles u pomníků padlých na Gallipoli
Zdroj: Paul Edwards/The Sun/ČTK/PA

Následně se vzpomínkový ceremoniál přesunul k britskému památníku, kde vojáci ve slavnostních uniformách přečetli zápisky přímých účastníků krvavé bitvy. Na místo dorazily i desítky rodinných příslušníků obětí bojů, které byly pro vojska Dohody velkou porážkou.

Bitva o Gallipoli začala vyloděním spojeneckých jednotek, které měly za úkol získat kontrolu nad strategickým průlivem Dardanely a zároveň ulevit spojeneckému Rusku od tureckého tlaku na kavkazské frontě. Operace Dardanely trvala devět měsíců a skončila neúspěchem spojenců. Velkou zásluhu na tom měl podplukovník osmanské armády a pozdější turecký prezident Mustafa Kemal Atatürk.

Na bitevním poli zůstalo přes 130 000 mrtvých různých národností, mezi nimi i 11 410 mužů australského a novozélandského expedičního sboru a 25 000 členů britských jednotek. Na druhé straně padlo na 86 000 tureckých vojáků. Turecko si v souvislosti s bitvou připomíná hlavně 18. březen, kdy Osmané odrazili útok nepřátelského námořnictva. Uhájení Dardanel bylo ale jen dílčím úspěchem Turků, protože v listopadu 1918 spojenci obsadili Istanbul bez nejmenších ztrát.

Vzpomínkovým akcím byla přítomna i řada Francouzů, prezident Francois Hollande ale na Gallipoli nedorazil, protože se dnes zúčastnil pietních akcí v Jerevanu, kde si Arménie připomíná 100. výročí zahájení masového vyvražďování Arménů v tehdejší Osmanské říši.  Právě souběh těchto dvou událostí vyvolal v Turecku i v Arménii zjitřené reakce: Jerevan obvinil Ankaru, že hlavní část vzpomínkových akcí schválně posunula na dnešek, i když invaze začala až 25. dubna 1915. Jerevan si myslí, že Ankara tak chce zastínit pietní akt v Arménii. Prezident Erdogan to odmítl a obvinil naopak Arménii, že má v úmyslu „urážet Turecko“, které v souvislosti s masakry obviňuje z genocidy.

Kromě velké společné ceremonie se dnes v Turecku uskutečnila i řada separátních akcí. Zástupci jednotlivých zemí položili věnce na hřbitovech, kde jsou jejich vojáci pochováni, a setkali se i s rodinnými příslušníky veteránů. V sobotu ráno se pak budou konat mše za padlé.

Už ve čtvrtek vzpomínali v Gallipoli potomci padlých - z veteránů nezbyl nikdo

I když ve spojeneckých jednotkách bojovali také Francouzi, Kanaďané, Indové či Irové, bitva je ale spojována hlavně s Australany a Novozélanďany. V dubnu každoročně do Gallipoli přijíždějí příbuzní padlých vojáků. „Všichni veteráni zemřeli. Všichni, kdo prožili první světovou válku, odešli,“ řekl Bruce Scates, který je vnukem jednoho z veteránů a který řídí ústav dějin na univerzitě v australském Melbourne.

Mezi účastníky vzpomínkových akcí vládla smířlivost. Scates například obcházel hroby s Halilem Kocem, což je potomek tureckého vojáka, který bojoval proti spojencům. „V roce 1990 jsem tady byl s dědečkem a nedokázali jsme ho tehdy přesvědčit, aby si potřásl rukou s jedním australským veteránem. Dnes tudy procházím ruku v ruce s vnukem australského padlého,“ řekl Koc.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA a Slovensko podepsaly dohodu o spolupráci v jaderné energetice

Spojené státy a Slovensko podepsaly mezivládní dohodu o spolupráci v oblasti civilní jaderné energetiky, píše Reuters. Slavnostní podpis v budově ministerstva energetiky ve Washingtonu následoval po pracovní schůzce slovenského premiéra Roberta Fica (Smer) s americkým ministrem energetiky Chrisem Wrightem. Součástí dohody je výstavba jaderného bloku o výkonu 1200 megawattů podle amerického návrhu v jaderné elektrárně Jaslovské Bohunice.
před 19 mminutami

V Radě pro Pásmo Gazy jsou Blair, Rubio či Kushner, předseda je Trump

Bílý dům v pátek večer oznámil složení vedení Rady míru pro Pásmo Gazy, jejíž vznik inicioval americký prezident Donald Trump. Ten bude orgánu předsedat. V radě mimo jiné zasedají americký ministr zahraničí Marco Rubio, Trumpův speciální vyslanec Steve Witkoff, zeť amerického prezidenta Jared Kushner či britský expremiér Tony Blair. Vysokým představitelem pro Pásmo Gazy se stal bývalý blízkovýchodní zmocněnec OSN a bulharský diplomat Nikolaj Mladenov.
před 41 mminutami

Ukrajina už nemá ani jednu plně funkční elektrárnu, řekl Šmyhal

Ukrajina již nemá ani jednu plně funkční elektrárnu, uvedl tamní ministr energetiky Denys Šmyhal. Země chce dovážet více elektřiny a chystá jednání se spojenci, dodal. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj podle portálu listu Ukrajinska pravda prohlásil, že Ukrajina nedokáže pokrýt více než třetinu energetických potřeb. Už v polovině týdne prezident vyhlásil v energetickém sektoru stav nouze.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Kopečný: Babiš neměl o muniční iniciativě kompletní informace. Otočil i díky chvále partnerů

Premiér Andrej Babiš (ANO) dříve v opozici nemohl mít vhled do fungování muniční iniciativy, sdělil v Interview ČT24 někdejší vládní zmocněnec pro rekonstrukci Ukrajiny Tomáš Kopečný. Proto podle něj předseda vlády po svém jmenování z původního postoje, že Česko projekt úplně zruší, ustoupil. K tomu, že Babiš svolil ke koordinaci iniciativy, ač do ní země nebude finančně přispívat, pomohla podle Kopečného i mezinárodní situace. Od významných českých partnerů totiž slyšel, že má smysl, míní.
před 3 hhodinami

Vidím ve Venezuele začátek přechodu k demokracii, říká Machadová

Vůdkyně venezuelské opozice María Corina Machadová vidí ve své zemi začátek přechodu k demokracii, řekla v pátek na tiskové konferenci po čtvrtečním setkání s americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Podle ní se Venezuela stane svobodnou díky podpoře Spojených států a právě amerického prezidenta. Zmínila také, že by se v její zemi mohly konat volby, napsala média. Trump v pátek uvedl, že hodlá s Machadovou opět hovořit.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Francie vyšetřuje sexuálního násilníka Pelicota z dalších zločinů

Francouzské policejní oddělení pro nevyjasněné případy zahájilo vyšetřování Dominiqua Pelicota, který byl loni odsouzen za organizování hromadného znásilňování své tehdejší manželky Gisèle Pelicotové. Cílem nového vyšetřování je zjistit, zda se Pelicot v minulosti nedopustil dalších závažných zločinů a zda neexistují další oběti. Agentuře AFP to v pátek sdělila francouzská prokuratura.
před 4 hhodinami

Volodymyr Zelenskyj předal Petru Pavlovi řád za zásluhy o Ukrajinu

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po pátečním jednání v Kyjevě předal českému prezidentovi Petru Pavlovi Řád knížete Jaroslava Moudrého nejvyššího stupně za osobní přínos ke spolupráci a za obhajobu územní celistvosti země. Ukrajina udělila Pavlovi tento řád již loni v srpnu, ale oficiálně si ho převzal až nyní. Český prezident pokračuje druhým dnem v návštěvě země. Podle něj česká iniciativa zajišťuje polovinu dodávek munice pro ukrajinskou armádu.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Čech vězněný ve Venezuele Jan Darmovzal byl propuštěn

Po několika týdnech intenzivního vyjednávání se podařilo propustit Čecha Jana Darmovzala vězněného ve Venezuele. Na mimořádném brífinku to ve sněmovně oznámili ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) a premiér Andrej Babiš (ANO). Český občan byl dle Macinky propuštěn v pátek okolo 04:00 SEČ a je v docela uspokojivém zdravotním stavu v Caracasu. Česko pro něj do země posílá letadlo. Macinka později Radiožurnálu sdělil, že letoun do Prahy přepraví i dalších šest propuštěných jiných národností.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami
Načítání...