Charles k výročí bitvy na Gallipoli: Uctěme oběti bojem proti předsudkům

Gallipoli (Turecko) - Za účasti desítek světových politiků začaly velkolepé vzpomínkové akce ke 100. výročí invaze na turecký poloostrov Gallipoli, která se stala jednou z nejkrvavějších bitev první světové války. Na místě bojů u průlivu Dardanely přivítal turecký prezident Recep Tayyip Erdogan premiéry Austrálie a Nového Zélandu, ale i britského prince Charlese a jeho syna prince Harryho.

Politici reprezentují země, jejichž jednotky se před sto lety na poloostrově vylodily, aby získaly strategickou výhodu a přístup k Černému moři na úkor Osmanské říše, která proti spojencům bojovala po boku Německa a Rakouska-Uherska. Nejpočetněji byly v bitvě zastoupeny jednotky australského a novozélandského expedičního sboru (ANZAC), Britové a Francouzi.

„Všichni máme společnou povinnost… najít cesty k překonání intolerance, bojovat proti nenávisti a předsudkům tak, abychom mohli opravdu říci, že jsme uctili oběti všech, kteří bojovali a padli zde na Gallipoli i jinde,“ prohlásil během ceremoniálu následník britského trůnu princ Charles. Stejně jako prezident Erdogan položil věnec u památníku tureckých obětí bojů, kde poté zazněly úryvky z koránu a modlitby za mír. Kapela v archivních uniformách otomanských janičářů pak zahrála několik starých tureckých vojenských pochodů.

Princ Harry a princ Charles u pomníků padlých na Gallipoli
Zdroj: Paul Edwards/The Sun/ČTK/PA

Následně se vzpomínkový ceremoniál přesunul k britskému památníku, kde vojáci ve slavnostních uniformách přečetli zápisky přímých účastníků krvavé bitvy. Na místo dorazily i desítky rodinných příslušníků obětí bojů, které byly pro vojska Dohody velkou porážkou.

Bitva o Gallipoli začala vyloděním spojeneckých jednotek, které měly za úkol získat kontrolu nad strategickým průlivem Dardanely a zároveň ulevit spojeneckému Rusku od tureckého tlaku na kavkazské frontě. Operace Dardanely trvala devět měsíců a skončila neúspěchem spojenců. Velkou zásluhu na tom měl podplukovník osmanské armády a pozdější turecký prezident Mustafa Kemal Atatürk.

Na bitevním poli zůstalo přes 130 000 mrtvých různých národností, mezi nimi i 11 410 mužů australského a novozélandského expedičního sboru a 25 000 členů britských jednotek. Na druhé straně padlo na 86 000 tureckých vojáků. Turecko si v souvislosti s bitvou připomíná hlavně 18. březen, kdy Osmané odrazili útok nepřátelského námořnictva. Uhájení Dardanel bylo ale jen dílčím úspěchem Turků, protože v listopadu 1918 spojenci obsadili Istanbul bez nejmenších ztrát.

Vzpomínkovým akcím byla přítomna i řada Francouzů, prezident Francois Hollande ale na Gallipoli nedorazil, protože se dnes zúčastnil pietních akcí v Jerevanu, kde si Arménie připomíná 100. výročí zahájení masového vyvražďování Arménů v tehdejší Osmanské říši.  Právě souběh těchto dvou událostí vyvolal v Turecku i v Arménii zjitřené reakce: Jerevan obvinil Ankaru, že hlavní část vzpomínkových akcí schválně posunula na dnešek, i když invaze začala až 25. dubna 1915. Jerevan si myslí, že Ankara tak chce zastínit pietní akt v Arménii. Prezident Erdogan to odmítl a obvinil naopak Arménii, že má v úmyslu „urážet Turecko“, které v souvislosti s masakry obviňuje z genocidy.

Kromě velké společné ceremonie se dnes v Turecku uskutečnila i řada separátních akcí. Zástupci jednotlivých zemí položili věnce na hřbitovech, kde jsou jejich vojáci pochováni, a setkali se i s rodinnými příslušníky veteránů. V sobotu ráno se pak budou konat mše za padlé.

Už ve čtvrtek vzpomínali v Gallipoli potomci padlých - z veteránů nezbyl nikdo

I když ve spojeneckých jednotkách bojovali také Francouzi, Kanaďané, Indové či Irové, bitva je ale spojována hlavně s Australany a Novozélanďany. V dubnu každoročně do Gallipoli přijíždějí příbuzní padlých vojáků. „Všichni veteráni zemřeli. Všichni, kdo prožili první světovou válku, odešli,“ řekl Bruce Scates, který je vnukem jednoho z veteránů a který řídí ústav dějin na univerzitě v australském Melbourne.

Mezi účastníky vzpomínkových akcí vládla smířlivost. Scates například obcházel hroby s Halilem Kocem, což je potomek tureckého vojáka, který bojoval proti spojencům. „V roce 1990 jsem tady byl s dědečkem a nedokázali jsme ho tehdy přesvědčit, aby si potřásl rukou s jedním australským veteránem. Dnes tudy procházím ruku v ruce s vnukem australského padlého,“ řekl Koc.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA oznámily nové údery na Írán v odvetě za útok na obchodní loď

Armáda Spojených států v pátek provedla nové údery na cíle v Íránu v reakci na čtvrteční íránský útok na obchodní loď v Hormuzském průlivu. Uvedlo to oblastní velitelství amerických ozbrojených sil CENTCOM. Íránské revoluční gardy pohrozily za americký útok odvetou.
včeraAktualizovánopřed 4 mminutami

Zástupci USA, Izraele a Libanonu podepsali rámcovou dohodu pro mír

Zástupci Izraele, Libanonu a Spojených států podepsali v pátek večer ve Washingtonu rámcovou dohodu. Oznámilo to americké ministerstvo zahraničí, kde se vedla od úterý jednání mezi izraelskými a libanonskými diplomaty. Americký ministr zahraničí Marco Rubio uvedl, že dohoda zavádí rámec pro trvalý mír a bezpečnost. Podle médií počítá s částečným odchodem izraelské armády z jihu Libanonu. Boje v oblasti trvají od března, ačkoliv byla uzavřena příměří. Zástupce Hizballáhu pohrozil, že uplatňování dohody může vést k občanské válce v Libanonu.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Evropu sužují horka, počet obětí narůstá

Evropu sužují vlny veder. Teplotní rekordy padají v Británii, Francii i v Česku. Země hlásí také oběti. Počet utonulých, kteří se chtěli osvěžit koupáním, ve Francii vzrostl na padesát pět. Kvůli teplému a suchému počasí varují meteorologové před požáry. Ministerstvo zdravotnictví sestavilo desatero doporučení pro horké dny. Kvůli vedru se ruší také některé venkovní akce. Na víkend hlásí meteorologové až čtyřicet stupňů.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Trump pohrozil stoprocentním clem zemím, které zavedou daň z digitálních služeb

Americký prezident Donald Trump v pátek pohrozil, že uvalí stoprocentní clo na veškeré zboží ze zemí, které zavedou daň z digitálních služeb na firmy ze Spojených států. Nové clo by nahradilo veškeré obchodní smlouvy s USA, napsal Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social. Upozornil, že o zavedení daně jedná řada evropských zemí. Opatření namířená proti členským státům EU, o kterých Trump hovoří, mluvčí Evropské komise Olof Gill považuje za jednostranná a neodůvodněná.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Venezuela po zemětřesení hlásí téměř tisíc obětí, přes 50 tisíc lidí se pohřešuje

Počet potvrzených obětí dvojice středečních zemětřesení ve Venezuele stoupl na 920, oznámil podle Reuters předseda parlamentu Jorge Rodríguez. Informoval také o 3360 zraněných, zatímco tamní ministr zdravotnictví Carlos Alvarado už dříve hovořil o nejméně 4300 zraněných. Mezi oběťmi jsou i cizinci. Zástupce generálního tajemníka OSN Tom Fletcher řekl, že v zemi se pohřešuje na padesát tisíc lidí. Pomoc přislíbila řada států včetně Česka. Tuzemský specializovaný tým odletí do Venezuely v sobotu dopoledne.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

AfD je démonizována a čelí diskriminaci, prohlásili Klaus a Okamura na konferenci

Bývalý český prezident Václav Klaus a předseda české Poslanecké sněmovny Tomio Okamura (SPD) v pátek vystoupili na konferenci, kterou v německém Spolkovém sněmu uspořádala strana Alternativa pro Německo (AfD). Klaus odsoudil „démonizaci“ strany, kterou loni německá civilní tajná služba označila za prokazatelně pravicově extremistickou. Podle Okamury čelí AfD v Německu diskriminaci. Popřál jí, aby konečně vyhrála volby a usedla v německé vládě.
před 4 hhodinami

Krym vyhlásil nouzový režim

Okupační správa Ruskem nelegálně anektovaného Krymu a Sevastopolu vyhlásila nouzový režim, který má pomoci řešit otázky „ekonomického charakteru“. Krym po útocích ukrajinských dronů zažívá palivovou krizi, kterou v posledních dnech prohloubily výpadky v dodávkách proudu. Ukrajinské drony útočily na Krym i v noci na pátek, kromě něj cílily i na chemický závod v ruské Tulské oblasti či Moskvu. Ruské útoky zabily ženy v Izjumu a v Záporoží zranily nejméně patnáct lidí. Obě země si vyměnily po 160 zajatcích.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Do nejvyšší budovy Pekingu patrně narazilo malé letadlo

Do nejvyšší budovy v Pekingu patrně narazilo malé letadlo. S odvoláním na svědky o tom informují tiskové agentury, čínské úřady se k tomu bezprostředně nevyjádřily. Na sociálních sítích se objevily záběry padajících trosek a poškozené fasády mrakodrapu China Zun, známého také jako Citic Tower. Zatím není jasné, zda si nehoda vyžádala mrtvé či zraněné.
před 6 hhodinami
Načítání...