Charles k výročí bitvy na Gallipoli: Uctěme oběti bojem proti předsudkům

Gallipoli (Turecko) - Za účasti desítek světových politiků začaly velkolepé vzpomínkové akce ke 100. výročí invaze na turecký poloostrov Gallipoli, která se stala jednou z nejkrvavějších bitev první světové války. Na místě bojů u průlivu Dardanely přivítal turecký prezident Recep Tayyip Erdogan premiéry Austrálie a Nového Zélandu, ale i britského prince Charlese a jeho syna prince Harryho.

Politici reprezentují země, jejichž jednotky se před sto lety na poloostrově vylodily, aby získaly strategickou výhodu a přístup k Černému moři na úkor Osmanské říše, která proti spojencům bojovala po boku Německa a Rakouska-Uherska. Nejpočetněji byly v bitvě zastoupeny jednotky australského a novozélandského expedičního sboru (ANZAC), Britové a Francouzi.

„Všichni máme společnou povinnost… najít cesty k překonání intolerance, bojovat proti nenávisti a předsudkům tak, abychom mohli opravdu říci, že jsme uctili oběti všech, kteří bojovali a padli zde na Gallipoli i jinde,“ prohlásil během ceremoniálu následník britského trůnu princ Charles. Stejně jako prezident Erdogan položil věnec u památníku tureckých obětí bojů, kde poté zazněly úryvky z koránu a modlitby za mír. Kapela v archivních uniformách otomanských janičářů pak zahrála několik starých tureckých vojenských pochodů.

Princ Harry a princ Charles u pomníků padlých na Gallipoli
Zdroj: Paul Edwards/The Sun/ČTK/PA

Následně se vzpomínkový ceremoniál přesunul k britskému památníku, kde vojáci ve slavnostních uniformách přečetli zápisky přímých účastníků krvavé bitvy. Na místo dorazily i desítky rodinných příslušníků obětí bojů, které byly pro vojska Dohody velkou porážkou.

Bitva o Gallipoli začala vyloděním spojeneckých jednotek, které měly za úkol získat kontrolu nad strategickým průlivem Dardanely a zároveň ulevit spojeneckému Rusku od tureckého tlaku na kavkazské frontě. Operace Dardanely trvala devět měsíců a skončila neúspěchem spojenců. Velkou zásluhu na tom měl podplukovník osmanské armády a pozdější turecký prezident Mustafa Kemal Atatürk.

Na bitevním poli zůstalo přes 130 000 mrtvých různých národností, mezi nimi i 11 410 mužů australského a novozélandského expedičního sboru a 25 000 členů britských jednotek. Na druhé straně padlo na 86 000 tureckých vojáků. Turecko si v souvislosti s bitvou připomíná hlavně 18. březen, kdy Osmané odrazili útok nepřátelského námořnictva. Uhájení Dardanel bylo ale jen dílčím úspěchem Turků, protože v listopadu 1918 spojenci obsadili Istanbul bez nejmenších ztrát.

Vzpomínkovým akcím byla přítomna i řada Francouzů, prezident Francois Hollande ale na Gallipoli nedorazil, protože se dnes zúčastnil pietních akcí v Jerevanu, kde si Arménie připomíná 100. výročí zahájení masového vyvražďování Arménů v tehdejší Osmanské říši.  Právě souběh těchto dvou událostí vyvolal v Turecku i v Arménii zjitřené reakce: Jerevan obvinil Ankaru, že hlavní část vzpomínkových akcí schválně posunula na dnešek, i když invaze začala až 25. dubna 1915. Jerevan si myslí, že Ankara tak chce zastínit pietní akt v Arménii. Prezident Erdogan to odmítl a obvinil naopak Arménii, že má v úmyslu „urážet Turecko“, které v souvislosti s masakry obviňuje z genocidy.

Kromě velké společné ceremonie se dnes v Turecku uskutečnila i řada separátních akcí. Zástupci jednotlivých zemí položili věnce na hřbitovech, kde jsou jejich vojáci pochováni, a setkali se i s rodinnými příslušníky veteránů. V sobotu ráno se pak budou konat mše za padlé.

Už ve čtvrtek vzpomínali v Gallipoli potomci padlých - z veteránů nezbyl nikdo

I když ve spojeneckých jednotkách bojovali také Francouzi, Kanaďané, Indové či Irové, bitva je ale spojována hlavně s Australany a Novozélanďany. V dubnu každoročně do Gallipoli přijíždějí příbuzní padlých vojáků. „Všichni veteráni zemřeli. Všichni, kdo prožili první světovou válku, odešli,“ řekl Bruce Scates, který je vnukem jednoho z veteránů a který řídí ústav dějin na univerzitě v australském Melbourne.

Mezi účastníky vzpomínkových akcí vládla smířlivost. Scates například obcházel hroby s Halilem Kocem, což je potomek tureckého vojáka, který bojoval proti spojencům. „V roce 1990 jsem tady byl s dědečkem a nedokázali jsme ho tehdy přesvědčit, aby si potřásl rukou s jedním australským veteránem. Dnes tudy procházím ruku v ruce s vnukem australského padlého,“ řekl Koc.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

VideoK dohodě, která má ukončit boje v Libanonu, jsou Izraelci skeptičtí

Až do neděle zněly dnem i nocí nad severním Izraelem rány z bojiště v Libanonu. Nyní přichází americko-íránská dohoda, která má ukončit i boje právě v Libanonu. Jenomže většina Izraelců je skeptická. Dohoda totiž znamená, že teroristické hnutí Hizballáh zůstává faktickým státem ve státě a teď navíc s pocitem, že mu Írán pomohl. Rozpačitý výsledek izraelské vojenské kampaně proti Hizballáhu a také Íránu má už i jasné vnitropolitické dopady. V minulých týdnech průzkumy poprvé ukázaly, že opozice by v židovském státě i bez arabských stran mohla složit vládu.
před 54 mminutami

Rusko by mohlo zaútočit do roku 2029, shodlo se NATO. Moskva posiluje armádu u hranic Aliance

Všechny členské státy NATO se shodují, že Rusko by mohlo být do konce desetiletí schopné zaútočit na některou z aliančních zemí. Upozornil na to velitel německé pozemní armády Christian Freuding. Skupina severských médií mezitím informovala, že Moskva dál posiluje svou vojenskou přítomnost blízko hranic NATO, kde rozšiřuje stávající základny a buduje nové.
před 1 hhodinou

Při havárii amerického bombardéru B-52 zahynulo všech osm členů posádky

Při pondělní nehodě amerického strategického bombardéru B-52 Stratofortress na Edwardsově letecké základně v Kalifornii zahynulo všech osm členů posádky. Letadlo po pádu shořelo a po zhlédnutí záběrů havárie bylo zjištěno, že nikdo nemohl přežít, uvedl podle agentury AP plukovník James Hayes.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

CNN: Vance věří, že Izrael podpoří dohodu mezi USA a Íránem i přes neshody

Viceprezident JD Vance sdělil CNN, že memorandum o porozumění mezi USA a Íránem má „asi jednu a půl stránky“ a popsal jej jako obecný rámec, jehož podrobnosti budou vypracovány během budoucích technických jednání. Věří, že Izrael nakonec novou dohodu mezi USA a Íránem podpoří, i když mezi Washingtonem a izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem přetrvávají neshody ohledně cesty k ukončení konfliktu. Dodal také, že mezinárodní jaderní inspektoři budou moci podle podmínek memoranda o porozumění s Teheránem opět vstoupit do Íránu.
před 4 hhodinami

Ukrajina otevřela první kapitoly přístupových rozhovorů s EU

Ukrajina oficiálně otevřela první kapitoly ve vyjednáváních o přistoupení do Evropské unie. Mezivládní konference se mohla uskutečnit poté, co Maďarsko po dvou letech zrušilo svou blokaci. Přístupová konference se konala v pondělí v Lucemburku, Ukrajinu na jednání zastupoval vicepremiér Taras Kačka. Večer má být zahájeno vyjednávání prvních kapitol i s Moldavskem.
před 10 hhodinami

Za žhářskými útoky proti Starmerovi stálo Rusko, píše BBC

Britský soud v pondělí uznal vinu dvojice mužů s vazbami na Ukrajinu za sérii požárů domů a automobilu spojených s premiérem Keirem Starmerem. Muži se podle soudu dopustili žhářského spiknutí s úmyslem poškodit majetek, píší tiskové agentury. Žhářské akce podle soudu organizoval neznámý rusky mluvící muž, britské úřady však neprokázaly, že by za útoky stála přímo Moskva. Web stanice BBC však píše, že podle jeho investigativní práce byly útoky součástí širší kampaně sabotáží a provokací, vedoucí až k Ruské federaci.
před 11 hhodinami

Polsko nedodalo Ukrajině stíhačky MiG-29, protože mu prý neposkytla své drony

Polsko doposud nedodalo Ukrajině své dosluhující bojové letouny MiG-29, protože mu neposkytla své dronové technologie. V polské rozhlasové stanici Radio Zet to řekl náměstek polského ministra obrany Cezary Tomczyk. O předání dalších letounů zemi bránící se ruské agresi se v Polsku mluvilo na přelomu loňského a letošního roku.
před 11 hhodinami

Zabránění návratu Orbána. Maďarští poslanci omezili funkční období premiérů

Maďarští poslanci v pondělí schválili ústavní dodatek, který umožní jednotlivým premiérům zastávat funkci šéfa vlády maximálně osm let. Informovaly o tom agentury Reuters a AFP, podle nichž tento krok nyní znemožňuje případný návrat někdejšího ministerského předsedy Viktora Orbána, jenž zemi vládl mimo jiné posledních šestnáct let. Po letošních parlamentních volbách ho v květnu v čele vlády nahradil Péter Magyar. Ten už dříve přislíbil reformy a změnu systému.
před 12 hhodinami
Načítání...