Paříž – Napoleon Bonaparte, jedna z nejznámějších postav francouzské historie, budí v zahraničí větší zájem než doma. Lze tak přinejmenším soudit podle výsledků poslední dražby jeho předmětů. Ten nejvzácnější – jeden z proslulých dvourohých klobouků – putuje do Asie. Jistý jihokorejský podnikatel za něj zaplatil téměř dva miliony eur. Jeho jedinou konkurentkou byla zájemkyně z Číny. Francouzští sběratelé se museli spokojit s menšími trofejemi.
Před silnějšími konkurenty se musel sklonit například profesor dějin umění Pierre-Jean Chalancon. Když člověk vstoupí do jeho bytu v centru Paříže, je to jako cestovat v čase – na úplný začátek 19. století. Vášnivý sběratel napoleonských artefaktů shromáždil ve svém bytě přes dva tisíce předmětů v hodnotě několika milionů eur. Za iluzi života v době prvního císařství utratil v posledních třiceti letech skoro veškeré úspory. Denně podle svých slov například používá salon, v němž se Napoleon oženil s Marií-Luisou. Jediné, co má navíc, je prý elektřina a ústřední topení.
Chalencon se o Napoleona začal zajímat už v sedmi letech, kdy se mu dostala do rukou obrázková knížka o slavném císaři. V sedmnácti prodal motorku, aby si mohl koupit Napoleonův dopis oznamující vítězství nad Pruskem v bitvě u Jeny v roce 1806. Od té doby císaři v podstatě zasvětil celý svůj život. Jeho sbírka dnes čítá na pět stovek artefaktů – osobních Napoleonových věcí, knih, obrazů a skulptur – které Chalencon zapůjčuje na výstavy po celém světě.
Na poslední dražbě se ale Pierre-Jean musel sklonit před asijskými boháči a spokojit se s císařovými punčochami. I ty ho stály 15 tisíc eur. Jeho idol spočívá v pařížské Invalidovně. Francouzští vrcholoví politici sem moc často nezamíří – jako by si s jeho dědictvím nevěděli rady. I dvousté výročí bitvy u Slavkova a její rekonstrukce se musely obejít bez přítomnosti francouzských politiků. Podle některých Napoleonových příznivců se dnešní Francie k dobyvateli Evropy hlásit moc nechce – na rozdíl od fanoušků z druhého konce světa.
Francouzský generál a císař Napoleon I. Bonaparte ovládal v době své největší slávy polovinu Evropy a jeho velmocenským ambicím padly za oběť statisíce lidí. Francii ale také zanechal například občanský zákoník, z jehož paragrafů zhruba polovina platí dodnes, zavedl systém prefektů, řád Čestné legie či číslování ulic sudými čísly po jedné a lichými po druhé straně, jež se pak rozšířilo do Evropy. Napoleon byl považován za velkého dobyvatele, osudným se mu stalo tažení do Ruska v roce 1812, odkud se z půlmilionového vojska, zdecimovaného silnými mrazy a ruskou vytrvalostí, vrátilo jen 30 000 mužů. Nové vojáky pak musel Napoleon stahovat z území jeho loutkových režimů, což tam vedlo k povstáním. Konec Napoleonovy vlády v Evropě předznamenala porážka v bitvě národů u Lipska v říjnu 1813; 6. dubna 1814 pak byl donucen abdikovat a byl vykázán na ostrov Elba. Na francouzský trůn usedl Ludvík XVIII., jehož nepopularity Napoleon využil na jaře 1815, kdy se opět chopil moci. Jeho vládu však po 100 dnech ukončila bitva u Waterloo, po níž byl deportován jako zajatec Britů na ostrov sv. Heleny, kde 5. května 1821 v 51 letech zemřel.
Z devatenácti Napoleonových klobouků jsou v soukromých sbírkách jen dva
Nový jihokorejský majitel získal v aukčním domě Osenat Napoleonův dvourohý klobouk za 1,884 milionu eur. Klobouk vyrobilo francouzské kloboučnictví Poupard a patřil monackému knížeti Louisovi II., který tomuto malému evropskému státu vládl do své smrti v květnu 1949 a který je pradědem nynějšího knížete Alberta II. Těchto charakteristických Napoleonových pokrývek hlavy se ve světě dochovalo jen 19, legendární vojenský stratég jich ale údajně vlastnil zhruba 120. Pouze dva z dochovaných Napoleonových dvourohých klobouků jsou v soukromých sbírkách, zbytek vlastní muzea.
