Německu bude s nejvyšší pravděpodobností opět vládnout velká koalice. Představitelé konzervativní unie CDU/CSU a sociální demokracie (SPD) se totiž po celonočním jednání dohodli na znění koaliční smlouvy. Podle kancléřky a šéfky CDU Angely Merkelové vedla k dohodě dlouhá a namáhavá cesta, vyplatilo se ji ale podstoupit. Předseda SPD Martin Schulz je přesvědčen, že smlouva nese výrazný sociálnědemokratický rukopis.
Občané spolkové republiky měli podle Merkelové v uplynulých týdnech oprávněné požadavky na politiky: „Zaprvé, vytvořte konečně vládu, a to stabilní vládu. A zadruhé, myslete ve vašich rozhovorech na skutečné zájmy lidí,“ uvedla dlouholetá šéfka německého kabinetu na tiskové konferenci poté, co vyjednávači text smlouvy parafovali.
„Byl jsem velmi spokojený s výsledkem sondovacích rozhovorů a jsem i s výsledkem dnešním,“ dodal předseda bavorské CSU Horst Seehofer.
„Jsme rádi, že se podařilo dosáhnout kompromisů, které byly těžké pro konzervativní unii,“ poznamenal pak Schulz. „Sázím na to, že přesvědčíme členy o tom, že jsme vyjednali dobrou koaliční smlouvu,“ řekl také s výhledem na vnitrostranické referendum SPD, které rozhodne o tom, zda koalice skutečně vznikne, či nikoli. Řada straníků má zatím vůči velké koalici výhrady.
Předseda SPD také vyjádřil přesvědčení, že Německo se za nové vlády vrátí k vedoucí a aktivní roli v Evropské unii. Podle Merkelové velká koalice může zlepšit životy lidí tím, že prosadí rozsáhlá opatření ve školství, pečovatelství, v oblasti digitalizace nebo na pracovním trhu.
Největší spory panovaly ohledně rozdělení ministerstev
Posledním velkým zádrhelem pro dosažení dohody bylo rozdělení ministerských křesel. Merkelová připustila, že její strana musela učinit ústupky. „Přesto máme důležité resorty,“ podotkla. Zároveň ale uvedla, že pro řadu spolustraníků je těžké se smířit se ztrátou ministerstva financí.
CDU: hospodářství, obrany, zdravotnictví, školství, zemědělství
CSU: vnitra, dopravy a rozvojové spolupráce
SPD: financí, zahraničí, práce, spravedlnosti, rodiny a životního prostředí
To podle všeho nově povede dosavadní hamburský primátor Olaf Scholz z SPD. Pozorovatelé to vnímají jako jasný úspěch sociální demokracie a naopak oslabení Merkelové, jejíž CDU spravovala resort posledních osm let.
Křesťanští demokraté sice získají ministerstvo hospodářství, to se ale svým významem resortu financí zdaleka nevyrovná. Vést by ho měl dosavadní šéf kancléřství a úřadující ministr financí Peter Altmaier.
Merkelová se už dříve nechala slyšet, že chce, aby polovina postů za její stranu byla obsazena ženami. I díky tomu má dobré šance na udržení ve vládě ministryně obrany Ursula von der Leyenová. Očekává se, že do kabinetu nově vstoupí sárská ministerská předsedkyně Annegret Krampová-Karrenbauerová, která je výhledově považována za možnou nástupkyni Merkelové v čele vlády.
Další novou tváří v kabinetu má být končící bavorský premiér Horst Seehofer, který má vést ministerstvo vnitra, jehož pravomoci se rozšíří. Thomas de Maiziére (CDU), jenž v čele úřadu stál uplynulé čtyři roky a patřil k nejvýraznějším členům vlády, s účastí v příštím kabinetu nepočítá.
Schulz bude ministrem, předsednictví v SPD se asi vzdá
Spokojení mohou být sociální demokraté, kteří vedle financí povedou i silné resorty zahraničí a práce a sociálních věcí. V čele diplomacie zřejmě stane předseda SPD Schulz, a to navzdory tomu, že v minulosti jasně vyloučil, že by vstoupil do vlády vedené Merkelovou.
Podle listu Süddeutsche Zeitung navíc Schulz, který počítá s tím, že nejméně polovina postů za SPD připadne ženám, odejde z čela sociální demokracie, kde by ho měla nahradit šéfka poslanců Andrea Nahlesová. Zřejmě se nestane ani vicekancléřem, tím by měl být budoucí ministr financí Scholz. Schulz to zatím nepotvrdil, o personálním obsazování postů podle něj bude rozhodovat grémium strany.
Zřejmě chystané stranické změny připomínají rošádu z loňského ledna, kdy se tehdejší šéf SPD Sigmar Gabriel stal ministrem zahraničí a zároveň se vzdal předsednictví strany. Jestli bude Gabriel, který si přál zůstat v čele německé diplomacie, v nové vládě zastávat nějaký post, zatím není jasné.
O osudu koalice definitivně rozhodnou členové SPD
Výsledný dokument ještě budou muset schválit sjezdy CDU a CSU a především vnitrostranické referendum SPD, které proběhne mezi 20. únorem a 2. březnem, jeho výsledek SPD oznámí 4. března. Právě souhlas více než 460 tisíc sociálních demokratů ale stále není jistý. Řada straníků totiž další vládu pod vedením Merkelové odmítá.
Členové SPD poukazují na to, že když jejich strana do velké koalice vstupovala za Merkelové poprvé, získala ve volbách 34,2 procenta hlasů. V loňských volbách už dosáhla jen na 20,5 procenta, což je nejhorší výsledek od druhé světové války. SPD by proto nyní měla odejít do opozice, kde by měla čas na vnitřní obnovu.
Pokud sjezd SPD dá nakonec účasti ve velké koalici zelenou, vláda by mohla vzniknout v první půlce března.
- V poválečné Spolkové republice Německo byla vláda složená ze zástupců Sociálnědemokratické strany Německa (SPD) a konzervativního bloku Křesťanskodemokratická unie (CDU)/Křesťanskosociální unie (CSU) vytvořena na spolkové úrovni pouze třikrát. Takzvaná velká koalice byla poprvé u moci v letech 1966 až 1969, podruhé se konzervativci a sociální demokraté sešli ve vládě v letech 2005 až 2009 a potřetí vládli společně od roku 2013.
- Kabinet Kurta Georga Kiesingera (1966–1969)
- V říjnu 1966 se pouhý rok po volbách rozpadla vládní koalice tvořená CDU/CSU a Svobodnou demokratickou stranou (FDP). Kabinet kancléře Ludwiga Erharda (CDU) opustili liberálové kvůli sporu o vyrovnaný rozpočet. Křesťanští demokraté následně vyjednali koalici s opozičními sociálními demokraty a 1. listopadu 1966 zvolili novým kancléřem Kurta Georga Kiesingera z CDU. Sociálním demokratům v kabinetu připadl mimo jiné post vicekancléře a ministra zahraničí, který obsadil Willy Brandt.
- První kabinet Angely Merkelové (2005–2009)
- Volby do Spolkového sněmu v září 2005 skončily patem, neboť CDU/CSU a SPD získaly téměř shodné procento hlasů. Předsedkyně vítězné CDU Angela Merkelová sondovala možnost vytvoření koalice spolu s FDP a Zelenými, nakonec ale zvítězila varianta velké koalice. Koaliční smlouvu uzavřeli zástupci CDU, CSU a SPD v polovině listopadu 2005. Na jejím základě byla funkce spolkového kancléře poprvé obsazena ženou – Angelou Merkelovou.
- Třetí kabinet Angely Merkelové (2013–2018)
- V září 2013 CDU/CSU pod vedením Angely Merkelové vyhrála potřetí v řadě volby a v prosinci se moci ujala opět vláda velké koalice CDU/CSU a SPD. Popularitu Merkelové výrazně snížila v roce 2015 migrační krize, později však získala část důvěry zpět a vládu Merkelové mají Němci kromě migrační krize spojenou s érou hospodářské stability a prosperity.
