Červený most Golden Gate - symbol San Francisca

San Francisco – Bývá označován za jeden z nejkrásnějších mostů na světě. I když byl co do rozměrů už několikrát překonán, stále patří k největším stavbám svého druhu na světě. Řeč je o sanfranciském mostu Golden Gate (Zlatá brána), který patří mezi symboly tohoto města a celé Ameriky. V minulosti do rozestavěného mostu narazila nákladní loď, přesto ho ale stavaři dokončili za rekordně krátkou dobu 53 měsíců. Golden Gate spolykal přes milion tun oceli a stál ve své době ohromnou sumu - sedmnáct milionů dolarů.

San Francisco, oddělené mořským zálivem, stálo poněkud v ústraní mohutného rozmachu Kalifornie. A tak se město ve 30. letech minulého století rozhodlo, že si postaví více než 2 700 metrů dlouhý kolos. Rozhodnutí o přemostění úžiny padlo již v roce 1930, stavba se ale zahájila až o tři roky později. Jejím vedením byl pověřen Joseph Baermann Strauss, jeho poradcem byl architekt Irving Morrow. Strauss, který se již ve své diplomové práci zabýval záměrem přemostit Beringovu úžinu a projekt mostu přes Sanfranciský záliv připravoval patnáct let, se po úspěšném završení díla stal americkou legendou.

Most se podařilo postavit za rekordních 53 měsíců

Stavitelé museli překonávat bouře, mlhy a rychle se střídající příliv a odliv. Do rozestavěného mostu navíc narazila nákladní loď. Most byl i přesto dostavěn v rekordně krátké době 53 měsíců. Použilo se na něj přes milion tun oceli a stál ve své době ohromnou sumu 17 milionů dolarů (v dnešních cenách odpovídá zhruba miliardě). Most Golden Gate ještě dlouho po svém uvedení do provozu kraloval mezi visutými mosty s největším rozpětím pylonů nesoucích nosná lana. Pylony mají i na dnešní poměry úžasnou výšku 227,4 metru a rozpětí mezi nimi je 1 280 metrů. Ve výšce 67 metrů nad vodou je mostovka, která visí na ocelových lanech.

Tisíckrát nafilmovaný ocelový obr, který je kulisou mnoha hollywoodských filmů, přežil bez problémů dvě silná zemětřesení. Zaměstnává desítky natěračů likvidujících novými nátěry korozi. Pro údržbáře musel být vytištěn průvodce, aby v duté konstrukci pylonů nezabloudili. Most, který spojuje San Francisco se severní Kalifornií, je nejenom významnou dopravní tepnou, po které denně v šesti proudech za nejméně pětidolarové mýtné projíždí přes 100 tisíc automobilů, ale i turistickou atrakcí. Bohužel nepřitahuje pouze návštěvníky s fotoaparáty, ale je vyhledáván i sebevrahy z celého světa. Kromě toho byl po teroristických útocích na Spojené státy vytipován jako jeden z možných cílů teroristů.

Most, který umožnil zkrácení cesty na sever o desítky kilometrů, stále patří k největším a nejkrásnějším stavbám svého druhu. Během posledních desetiletí byl však již několikrát překonán. Nejdelším visutým mostem s rozpětím hlavního pole mezi pylony 1 991 metrů je v současné době japonský Akaši Kaikjó.

Projekt mostu přes vjezd do Sanfranciského zálivu přitom původně nadšení nevyvolával. Silniční dopravu nad úžinou s prudkými proudy, vichřicemi, mlhami a otřesy půdy mnozí považovali za nemožnou. Proti byla armáda i lodní společnosti. Rozvoj San Franciska si ale nakonec stavbu vynutil. Most se za tři čtvrtě století existence stala ikonou města a jednou z nejznámějších světových dominant. Po mostě dnes přejede kolem 120 tisíc aut denně. Cesta do San Franciska stojí 6 dolarů, opačný směr je zdarma.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Státy by měly přispět miliardu dolarů za stálé členství v Radě míru, žádá Trump

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa žádá příspěvek ve výši nejméně jedné miliardy amerických dolarů (20,9 miliardy korun) od každé země, která se chce stát stálým členem jeho nové Rady míru, píše agentura Bloomberg s odvoláním na návrh charty organizace. Trump by se stal jejím prvním předsedou a rozhodoval by o zemích, které do ní budou přizvány. Kritici mají obavy, že se Trump snaží vytvořit konkurenci Organizace spojených národů (OSN), kterou dlouhodobě kritizuje, informuje Bloomberg.
00:48Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Po pádu laviny v rakouských Alpách zemřeli tři čeští skialpinisté, uvádí APA

Po pádu laviny v rakouských Alpách zahynuli tři čeští skialpinisté. Neštěstí se stalo v oblasti Murtal ve spolkové zemi Štýrsko. Informuje o tom agentura APA. Rakouské Alpy v sobotu zasáhla série tragických nehod, při pádu lavin ve spolkové zemi Salcbursko zemřelo dalších pět lidí.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Trump uvalí kvůli Grónsku clo na některé evropské země

Americký prezident Donald Trump oznámil desetiprocentní clo na Dánsko, Norsko, Švédsko, Francii, Německo, Británii a další země kvůli jejich postupu ohledně Grónska. V platnost mají vstoupit 1. února. Od června se pak mají zvýšit na 25 procent. Trvat mají, dokud se neuzavře dohoda o Grónsku. Francouzský prezident Emmanuel Macron označil hrozbu za nepřijatelnou, podle britského premiéra Keira Starmera je uvalování cel naprosto chybné. Reagují i další unijní politici.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Chameneí přiznal tisíce zabitých demonstrantů. Trump se vyslovil pro změnu režimu

Íránský duchovní vůdce Alí Chameneí poprvé veřejně přiznal, že během protestů byly zabity tisíce lidí, „někteří nelidským a brutálním způsobem“. Píše to server BBC News. Demonstrace režim zřejmě prozatím dokázal potlačit, míní experti. Americký prezident Donald Trump se vyslovil pro změnu režimu v Íránu. Teheránské vládě vyčetl, že používá v nebývalém rozsahu útlak a násilí. Šéf Bílého domu to řekl serveru Politico.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Ukrajinci trénují na první zimní olympiádu od velké ruské invaze

Do zahájení olympiády v Miláně a Cortině zbývají tři týdny. Pro ukrajinské zimní atlety to budou první hry od začátku plnohodnotné ruské invaze. Trénovat se snaží v bezpečnějších částech vlasti včetně Zakarpatí, ale i v cizině, zjistila zpravodajka ČT Darja Stomatová. Na Hry se chystají i Rusové a Bělorusové, startovat však budou jen pod neutrální vlajkou.
před 7 hhodinami

EU a Mercosur podepsaly obchodní dohodu

Představitelé Evropské unie a jihoamerického bloku Mercosur podepsali obchodní dohodu. Úmluva se připravovala 25 let a podle Evropské komise (EK) vytvoří největší zónu volného obchodu na světě, která bude pokrývat trh s více než sedmi sty miliony spotřebitelů. Vyvolává ale protesty zemědělců v Evropě.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Před 35 lety začala operace Pouštní bouře

Koalice osmadvaceti zemí včetně Československa pod vedením Spojených států a s mandátem Rady bezpečnosti OSN zahájila před 35 lety osvobození Kuvajtu okupovaného Irákem. Pro tuzemské vojáky byla operace Pouštní bouře první bojová mise po pádu totality, zhruba dvě stě jich zajišťovalo chemický a radiační průzkum. Jednotka složená z profesionálů i vojáků základní služby byla rozmístěna nedaleko první linie, hned druhý den po zahájení operace jeden z členů jednotky zahynul. Válka v zálivu skončila osvobozením Kuvajtu koncem února, českoslovenští vojáci se vrátili v květnu.
před 8 hhodinami

V Radě pro Pásmo Gazy jsou Blair, Rubio či Kushner, předseda je Trump

Bílý dům v pátek večer oznámil složení vedení Rady míru pro Pásmo Gazy, jejíž vznik inicioval americký prezident Donald Trump. Ten bude orgánu předsedat. V radě mimo jiné zasedají americký ministr zahraničí Marco Rubio, Trumpův speciální vyslanec Steve Witkoff, zeť amerického prezidenta Jared Kushner či britský expremiér Tony Blair. Vysokým představitelem pro Pásmo Gazy se stal bývalý blízkovýchodní zmocněnec OSN a bulharský diplomat Nikolaj Mladenov.
16. 1. 2026Aktualizovánopřed 10 hhodinami
Načítání...