Ženeva – Na začátku ideje nestranné pomoci všem potřebným byla zem nasáklá krví. Švýcara Jeana Henriho Dunanta šokovala krutost bitvy u Solferina, po níž zůstaly na bojišti tisíce mrtvých a zraněných. Rozhodl se proto založit organizaci, která by pomáhala obětem ozbrojených konfliktů. Vznikl tak Červený kříž, který už od 17. února 1863 pomáhá lidem v nouzi po celém světě.
Červený kříž, půlměsíc a čtverec – symboly naděje pro trpící
Psal se rok 1859 a do ležení císaře Napoleona III. cestoval v obchodní záležitosti Švýcar Jean Henri Dunant. Na místo ale nikdy nedojel. Po bitevním poli u Solferina, kde rakouské císařství utrpělo drtivou porážku, zůstalo na 40 tisíc mrtvých a umírajících. „Byla to řezničina, boj divokých zvířat, zuřivých a lačných po krvi,“ popisoval Dunant válečné šílenství v knize Vzpomínky na Solferino. Šokovaný Dunant tehdy začal organizovat improvizované lazarety.
V roce 1862 pak vydal na vlastní náklady své zápisky a s knihou cestoval po Evropě. Přesvědčoval přitom vlivné politiky i důstojníky o potřebě organizace, která by pomáhala raněným vojákům. Přesně 17. února 1863 pak založil Jean Henri Dunant a čtyři další Švýcaři Mezinárodní výbor Červeného kříže.
Dnes je mezinárodní humanitární koalice Červeného kříže s 300 tisíci zaměstnanci a 90 miliony dobrovolnými členy ve 188 národních pobočkách po celém světě zdaleka největší organizací, která pomáhá lidem v nouzi po celém světě. Červený kříž financují sponzoři a dobrovolní dárci. Organizace má specifický právní status, který jí dávají ženevské úmluvy – má právo vstupovat do jednání přímo se znepřátelenými stranami, což vyžaduje přísnou neutralitu.
Idea nestranné pomoci všem potřebným se rychle rozšířila. Zemětřesením zpustošené Haiti, hladomorem a násilím zmítané Kongo, mohutnou tsunami zničená Indonésie nebo válkou mučená Sýrie - všude tady pomáhá Červený kříž.
Víte, že…
… světoznámý symbol vznikl barevným převrácením švýcarské vlajky, synonyma neutrality.
… muslimské země místo kříže v roce 1876 zvolily za týmž účelem červený půlměsíc v bílém poli a od roku 2007 se může pro označení dobrovolníků užívat též červený čtverec v bílém poli.
… mezi prvními národními pobočkami Červeného kříže vznikla i ta v českých zemích – byl to v září 1868 Vlastenecký pomocný spolek pro Království české.
… Československý červený kříž (ČSČK) vznikl až v roce 1919, první předsedkyní byla Alice Masaryková.
… vůbec první Nobelovu cenu míru dostal zakladatel Červeného kříže Henri Dunant spolu s Frédérikem Passym. Samotný Červený kříž se pak stal třikrát nositelem Nobelovy ceny za mír (1917, 1944 a 1963).
Klíčové zkoušky neutrální humanitární organizace přinesly první a druhá světová válka. Byl to Červený kříž, kdo jako první protestoval proti chemickým zbraním, kdo prosazoval ochranu válečných zajatců, kdo se staral o miliony raněných a hladovějících. V roce 1944 se ale delegace německého Červeného kříže stala obětí nacistické propagandy, když před filmovými kamerami navštívila Terezín. „Dětem řekli, ať jedí, a až k nim přijde velitel tábora Rahm s lidmi z Červeného kříže, měly říct: 'Strýčku Rahme, už zase chleba a sardinky?' Jako by už byly přejedené…“ vzpomíná pamětnice Eva Erbenová.
Zásady dobrovolné neutrální pomoci raněným byly v srpnu 1864 zakotveny do první Ženevské dohody, k níž byly v letech 1906 a 1929 připojeny další dvě úmluvy; všechny tři pak byly v roce 1949 revidovány a rozšířeny o čtvrtou.
Dnes se ale členové organizací červeného kříže či půlměsíce věnují i řadě dalších humanitárních činností, jejichž adresáty jsou nejen lidé stižení ozbrojeným konfliktem či přírodní katastrofou, ale i senioři, bezdomovci, osamělé matky, zdravotně oslabené děti či invalidé.