Varšava - Záznamy z černých skříněk polského vládního letounu jasně dokazují, že pilot dostal včas od letiště ve Smolensku varování o špatných podmínkách pro přistání a doporučení k přistání na jiném letišti. Informoval o tom dnes místopředseda ruské vlády Sergej Ivanov. Vyšetřovatelé říkají, že černé skříňky fungovaly řádně a zaznamenaly všechny údaje až do pádu letadla. To se zřítilo v sobotu, při havárii zemřelo 96 lidí, včetně polského prezidenta Lecha Kaczyńského.
„Výstrahy o nepříznivých meteorologických podmínkách byly předány včas a posádka je dostala,“ oznámil dnes Ivanov. O stavu černých skříněk dodal: „Technický stav obou palubních zařízení je uspokojivý. Umožňuje podrobně rozšifrovat a analyzovat záznamy o všech údajích o letu a chodu palubních zařízení.“
Černé skříňky tak spolehlivě zaznamenaly veškeré palubní informace až do pádu letadla. Tyto údaje ovšem ještě vyšetřovatelé nezveřejnili.
Sergej Ivanov, ruský vicepremiér:
„Dnes máme dva nové závěry. Za prvé - palubní záznamníky byly technicky v pořádku a nahrály celý hovor a technické údaje až do nárazu. Za druhé – potvrzujeme domněnku, že varování o špatném počasí a doporučení přistát jinde bylo odesláno a také přijato posádkou.“
Tlačila delegace pilota k přistání?
Po letecké havárii se začínají množit spekulace. Některé se přiklánějí k verzi, že možná pilot přistával ve Smolensku na nátlak posádky letounu. Kapitán se možná rozhodl v mlze přistát, protože delegace mířila na vzpomínkový akt v Katyni, která je od Smolensku jen 40 minut. Kdyby ale letěl do Moskvy nebo Minsku, jak mu doporučilo letiště ve Smolensku, zřejmě by pietní akci delegace zmeškala. Polský prokurátor dnes uvedl, že zatím nejsou žádné důkazy, že by byl pilot pod tlakem.
Pilot se nakonec i přes varování řídicí věže rozhodl ve Smolensku přistát. Pokusil se dostat letoun čtyřikrát na přistávací dráhu, to se mu ale nepodařilo. Letoun rychle klesal a prováděl poslední přistávací manévr v nižší výšce, než měl. Narazil do osmimetrového stromu v místě, kde měl být ještě 60 metrů nad zemí. Stroj také letěl nejméně 150 metrů stranou od dráhy.
Gruzínská televize Imedi nechala ve fiktivní reportáži o ruském vpádu do Gruzie už před měsícem Lecha Kaczyńského zemřít. Polský prezident měl zahynout při letu do Tbilisi.
Ruský tisk v této souvislosti připomíná dva roky starou událost, kdy měl polský prezident Kaczyński při letu do Gruzie konflikt s pilotem. Ten odmítl kvůli špatným podmínkám i přes nátlak Kaczyńského přistát v Tbilisi a odklonil let z bezpečnostních důvodů do Baku. Pilot byl kvůli tomu údajně propuštěn. V polských médiích se objevily spekulace, že příkaz k přistání za každou cenu dal i ve Smolensku sám Kaczyński. Nicméně polský generální prokurátor Andrzej Seremet dnes řekl, že žádné takové informace nyní nejsou k dispozici.
Kromě nátlaku posádky na přistání ve Smolensku se ale objevují i další verze. Polský vládní Tupolev byl vybaven americkými přístroji, které nemusely být kompatibilní s armádním přistávacím zařízením na vojenském letišti ve Smolensku.
K neštěstí mohla vést i jiná častá chyba, kdy posádka ve snaze co nejdříve uvidět zemi, nechá letoun příliš klesnout.
NATO vyjadřuje Polákům svou účast
Kvůli letecké nehodě u Smolensku se dnes koná mimořádná schůzka velvyslanců NATO. Schází se takzvaná Severoatlantická rada, tedy nejvyšší rozhodovací orgán aliance, aby vyslovila účast Polsku. Polský zástupce na mimořádné schůzce řekl, že smrt velké části velení polské armády při letecké nehodě znamená pro Polsko v NATO „děsivou ztrátu“.
Při sobotním neštěstí v západoruském Smolensku zahynulo kromě prezidenta Lecha Kaczyńského prakticky celé velení polské armády včetně náčelníka generálního štábu i velitelů pozemních, leteckých či speciálních sil. Podle některých expertů by to mohlo zkomplikovat situaci Polska i v NATO.
