Centrem Damašku otřásla exploze, terčem byl prý policejní autobus

Damašek – Při sebevražedném atentátu v syrském Damašku podle médií zemřelo nejméně 26 lidí a přes 60 utrpělo zranění. Terčem byl zřejmě policejní autobus. Oběti jsou mezi civilisty i příslušníky bezpečnosti. Podle agentury SANA šlo o útok teroristů z řad islamistů. Opozice ale tvrdí, že atentáty připravuje vláda sama, aby měla důvod k dalším represím. Tým pozorovatelů Ligy arabských států (LAS) byl předtím na předměstí Damašku napaden silami loajálními prezidentu Bašáru Asadovi. Pozorovatelům se podle ní podařilo uniknout do bezpečí, incident prý ale zřejmě zvýší tlak na ligu, aby monitorovací misi v Sýrii ukončila a pozorovatele stáhla.

Atentátník odpálil nálož na svém těle u semaforu na rušné křižovatce poblíž základní školy v historické čtvrti Midan. V té době bylo kolem něj spousta lidí, mimo jiné spěchajících na páteční polední modlitby. Výbuch zasáhl a zničil také policejní autobus, který stál na červenou. Podle nepotvrzených zpráv mohl být právě on hlavním terčem atentátníka. „Odpálil se s cílem zabít co největší počet lidí,“ citovala agentura AP televizní prohlášení syrského ministra vnitra Muhammada Šaara. Útoky kritizovala syrská vláda, která pohrozila odvetou, ostře je odsoudil i Bílý dům. USA byly naopak označeny za původce atentátu libanonským hnutím Hizballáh. Podle jeho prohlášení se tak Spojené státy mstí Sýrii za spolupráci s Hizballáhem proti Izraeli a kompenzují si svůj ponižující odchod z Iráku.

Šaar řekl, že potvrzena byla dosud smrt 11 lidí. Na základě částí těl nalezených na místě útoku úřady vycházejí z toho, že zabito bylo dalších 15 osob. Televize zprávu o atentátu doprovodila hrozivými záběry na kaluže krve, zoufale křičící lidi, části mrtvých těl, vrak autobusu se zakrvácenými sedadly a poničená auta s vyraženými okénky. Podle zpravodaje agentury AP výbuch poškodil také nedalekou policejní stanici.

Sebevraždený útok v Sýrii
Zdroj: ČT24/ČTK/AP

Vládní síly zaútočily na pozorovatele ligy

Pozorovatelé ligy procházeli ulicemi damašského předměstí Arbín, když na ně Asadovy síly začaly střílet, upřesnila Al-Arabíja. Týmy ligy dohlížejí od 26. prosince v Sýrii na plnění plánu arabských států na ukončení krize v zemi, na který Damašek po dlouhém zdráhání přistoupil. Jejich mise je ale vnímána kriticky zejména proto, že navzdory jejich přítomnosti pokračují bezpečnostní síly v zabíjení civilistů.

Walíd al-Benní, exilová opoziční Syrská národní rada:

„Žádná z podmínek arabského mírového plánu nebyla zrealizovaná. Zabíjení neustalo, armáda a bezpečnostní síly se nestáhly z ulic, média tam stále nesmějí a političtí vězni nebyli propuštěni.“

Damašek tvrdí, že se pozorovatelé mohou dostat, kam chtějí. Z násilností dál viní ozbrojené zahraniční gangy. Oficiální verzi ale drolí svědectví vysoce postaveného úředníka ministerstva obrany, který uprchl do Egypta. „Můžu potvrdit, že tam nejsou žádné ozbrojené gangy, všechno to jsou neozbrojení demonstranti,“ prohlásil Mahmúd Hadždž Hamad.

Zahraniční média do země sice nesmějí, spolu s pozorovateli ligy ale ze Sýrie proudí další svědectví. Jeden muž třeba tvrdí, že ho příslušníci bezpečnostních sil postřelili, zavřeli a mučili. „Když skončili s mučením, dostal jsem se do nemocnice. Byl jsem ve stavu klinické smrti, Mysleli, že jsem mrtvý, proto mě dali do márnice. Pak doktor zjistil, že žiju, v komatu jsem byl 20 dní,“ řekl.

Nepokoje v Sýrii
Zdroj: ČT24

První zprávu pozorovatelů o situaci v Sýrii má LAS posoudit na nedělním shromáždění v Káhiře, na jejím základě pak údajně rozhodne o dalším osudu mise. Podle arabských diplomatických zdrojů je ale liga odhodlána pozorovatele ze Sýrie nestáhnout před vypršením stanovené jednoměsíční lhůty trvání jejich mise.

Za neúspěch označil pozorovatelskou misi LAS v Sýrii velitel takzvané Syrské svobodné armády, kterou vytvořili dezertéři z vládních ozbrojených sil. Plukovník Rijád Asad ve čtvrtek vyzval OSN, aby pomohla krveprolévání v Sýrii ukončit. Jen po pátečních modlitbách hlásí aktivisté dalších 14 obětí vojenských zásahů proti demonstrantům - hned v několika městech.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 1 hhodinou

Rakousko-italský Brennerský průsmyk je uzavřen kvůli protestní akci

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk je až do sobotního večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platí od 11:00 do 19:00 a na italské straně od 10:30 do 20:00.
11:44Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Válka v Súdánu vyhnala celé komunity a zničila infrastrukturu, říká šéf Lékařů bez hranic

Íránská blokáda Hormuzského průlivu má těžké dopady napříč celým světem. V africkém Súdánu, kde uprostřed občanské války čelí devatenáct milionů lidí dennodenní nejistotě, že nebudou mít co jíst, se očekává čtyřicetiprocentní propad úrody. O největší humanitární katastrofě světa pro ČT24 promluvil prezident neziskové organizace Lékaři bez hranic Javid Abdelmoneim. Rozhovor vedl Jakub Szántó.
před 2 hhodinami

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 3 hhodinami

Při nehodě v Afghánistánu zemřelo přes dvacet lidí, převážně žen a dětí

Při nehodě nákladního vozidla v sobotu na východě Afghánistánu zahynulo nejméně 22 lidí, převážně žen a dětí. Dalších nejméně 36 lidí bylo zraněno. Vůz, který vezl afgánské uprchlíky vracející se z Pákistánu, sjel ze silnice v provincii Laghmán. Šéf provinčního ředitelství veřejného zdraví Amínulláh Šaríf dle agentury AP uvedl, že řidič usnul za volantem. Mezi oběťmi bylo podle úřadů deset dětí a pět žen.
před 5 hhodinami

Při izraelských útocích v Libanonu bylo zabito jedenáct lidí

Při pátečních izraelských útocích ve třech oblastech jižního Libanonu bylo zabito jedenáct osob, včetně záchranáře a syrského občana, uvedlo dle agentury AFP libanonské ministerstvo zdravotnictví. Dalších osm lidí bylo zraněno, včetně dalšího záchranáře. Úřady útoky označily za hrubé porušení humanitárního práva. Izraelská armáda v sobotu dopoledne vydala výzvu k evakuaci sedmi jiholibanonských vesnic. Militantní hnutí Hizballáh se mezitím přihlásilo k raketovému útoku na severu židovského státu.
02:16Aktualizovánopřed 5 hhodinami

VideoRuský dům v Berlíně čelí kritice. I kvůli možnému porušování sankcí

V Berlíně roste nespokojenost s působením Ruského domu. Instituce se prezentuje jako kulturní centrum. Podobně jako pražský Ruský dům, který se v březnu stal terčem útoku, objekt ale provozuje státní agentura Rossotrudničestvo, která je od roku 2022 na evropském sankčním seznamu. Tyto sankce ale podle spolkového ministerstva zahraničí k automatickému uzavření instituce nevedou. Dům funguje na základě smlouvy mezi Ruskem a Německem uzavřené v roce 2013 na 99 let. Díky ní spolková republika v Rusku stále provozuje vlastní kulturní centra, Goethe Instituty, o které nechce přijít. Spolkovou vládu za to kritizují někteří vládní i opoziční poslanci. Berlínská prokuratura nyní vede vyšetřování proti neznámým nájemníkům bytů v obřím komplexu a řeší, jestli komerční pronájmy porušují sankce. Ruský dům ale obvinění odmítá.
před 7 hhodinami

Británie chystá zákon proti poškozování podmořských kabelů nepřátelskými státy

Britská vláda navrhne zákon, který má Rusku a dalším nepřátelským státům zabránit v poškozování klíčových komunikačních kabelů vedoucích pod mořskou hladinou. Nová legislativa zavede vyšší pokuty a přísnější tresty odnětí svobody pro majitele a provozovatele lodí, kteří podmořské kabely poškodí bezohledným jednáním, uvedly s odkazem na sdělení vlády tiskové agentury.
před 9 hhodinami
Načítání...